Sexuální zneužívání je jednou z forem zneužívání moci v katolické církvi, která vyrůstá z hluboce zakořeněného klerikalismu, zaznělo opakovaně v dubnu v Praze na mezinárodním semináři pro studenty a další zájemce o teologii.
V dubnu se v Praze konal 57. víkendový seminář pro zájemce o teologii pořádaný Institutem ekumenických studií v Praze, Jabokem – Vyšší odbornou školou sociálně pedagogickou a teologickou a Ekumenickým institutem Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy.
Páteční program zahrnoval dvě přednášky: kazatele Církve bratrské Pavla Černého o autoritě kazatele a katolického kněze a nemocničního kaplana Marka Drábka o problematice spirituálního zneužívání především v prostředí řeholních komunit. Jedna z velkých nástrah při vykonávání autority v církvi čeká podle Pavla Černého na lidi, kteří chtějí s dobrým úmyslem konat všechno podle Bible a neuvědomují si, že do jejího výkladu zahrnují svoji zkušenost a kulturu.
Další nástrahu představuje v některých církvích přeceňování sekulárních teorií řízení bez přihlédnutí ke služebnému pojetí autority v Bibli. Zajímavý exkurz o rizicích spirituálního zneužívání v řeholních komunitách uvedl Marek Drábek citátem: „Poslouchej představeného, i když se mýlí. Ty se mýlit nebudeš.“ Specifické prostředí komunit spolu s problematickým pojetím autority představených představují riziko zneužívání, kterým jsou nejvíce ohroženi ti, kdo přicházejí s otevřeným srdcem a velkou důvěrou.
Kromě explicitního spirituálního zneužívání je možné se v řeholních komunitách setkat např. se spirituálním zanedbáváním nebo s manipulací prostřednictvím emocí nebo informací. Určitou prevencí je menší absolutizace autority církve a představených a naopak větší úcta k osobnímu svědomí.
Sobotní program zahrnoval sérii kratších příspěvků teologa Martina Šályho o moci a jejím zneužívání v církvi Nového zákona, právničky a soudkyně Diecézního církevního soudu plzeňské diecéze Martiny Vintrové o různých podobách moci v katolické církvi a Jiřího Kylara, předsedy spolku „Někdo Ti uvěří“, který mluvil o své zkušenosti se zneužíváním moci v církvi, a to jak z pozice zneužívaného, tak především z pozice předsedy spolku pomáhajícího obětem zneužívání. Následovala panelová diskuse se všemi třemi, ve které mohli rozvést některé svoje myšlenky.
Když chybí pravidla
Odpoledne se účastníci rozdělili do skupin, ve kterých s přednášejícími probírali vybraná témata. Např. Martina Vintrová na průběhu trestního kanonického procesu ukázala velmi omezené možnosti oběti do jednání vstupovat. Proces totiž v podstatě vede ordinář s podezřelým. Ve srovnání s rozvíjejícími se postupy v trestním právu České republiky jsou některé přístupy v kanonickém právu značně zastaralé.
Do odpoledního programu se zapojil také zahraniční přednášející prof. Peter White ze Stellenbosch University v Jihoafrické republice, který vedl seminář na téma Pojetí charismatického vůdcovství a zneužití duchovní autority v afrických neoprofetických církvích (The Concept of Charismatic Leadership and the Abuse of Spiritual Authority in African Neo-Prophetic Churches). Nejprve poukázal na některé aspekty společné většině afrických církví, mezi které patří kromě potěšení z hlasitých projevů slova a hudby také například očekávání uzdravujícího účinku víry a smysl pro komunikaci se zemřelými předky.
Následně se věnoval extrémním podobám charismatického vůdcovství, které se uplatňuje především v tzv. novoletničních církvích. Vůdci těchto skupin nemají adekvátní teologické vzdělání, jde o skupiny bez zřetelných pravidel fungování a nástupnictví. Právě absence jasných pravidel umožňuje nekontrolovanou sebeprezentaci „charismatických“ vůdců, kteří si osobují božské rysy. Jejich působení je v posledku destruktivní a projevuje se finančním, duchovním a jiným zneužíváním věřících.
V průběhu semináře zazněla svědectví o některých případech zneužívání v katolické církvi a tristním přístupu některých biskupů. Přestože se církevní předpisy zpřísňují, jejich vymahatelnost, především v případě nečinnosti biskupů, je mnohdy obtížná. V české katolické církvi stále ještě převládá laxní přístup k řešení případů zneužívání, jejich bagatelizace a větší ohled na „dobré jméno“ církve než na utrpení obětí. Biskupové mají velkou moc, ale často nejsou ochotni přijmout zodpovědnost za chyby při vedení diecéze a (ne)řešení případů zneužívání.
V katolické církvi scházejí kontrolní mechanismy a supervize duchovních, která je dnes důležitou součástí celoživotního vzdělávání nejen v pomáhajících profesích, ale i v některých církvích (např. v Českobratrské církvi evangelické). K pozitivním momentům semináře patřila zkušenost lidí ze spolku „Někdo Ti uvěří“, která potvrzuje rostoucí zájem o problematiku zneužívání v některých církvích a snahu o prevenci.
Autor: Martin Vaňáč
Zdroj: Universum - redakčně upraveno
