Evangelický teolog, astronom, astrolog a matematik. To vše, a ještě víc byl Johannes Kepler, od jehož narození uplyne 27. prosince 450 let. „Zabývat se astronomií znamená číst Boží myšlenky,“ řekl a celý svůj život se toho držel. Tyto dva pohledy, věda a víra, jsou zdánlivě neslučitelné. Ovšem jen na první pohled.
Malý Johannes byl svědkem přeletu Velké komety a zatmění měsíce. A ačkoliv měl pozdější student teologie na luteránské univerzitě poškozený zrak, trávil svůj volný čas právě pozorováním nebes. Činil tak nejspíš z některého z kopců, které rád zdolával, aby si vylepšil své nevalné fyzické zdraví.
Během studií teologie, kdy vynikal jako nadmíru bystrý student, se setkal s Michaelem Maestlinem, knězem, ale také významným matematikem a astronomem, který měl na Keplera velký vliv. Především ho seznámil s tehdy revolučním Koperníkovým heliocentrickým systémem. (Stejně tak prý učinil v případě Galilea Galilei, který údajně právě díky němu tuto myšlenku zcela přijal.)
Doba konce 16. století se vyznačovala tolerancí, která umožňovala v jisté míře soužití vědy, náboženství i praktik, které neměly mnoho společného ani s jedním. V případě astronomie se vycházelo z předpokladu, že Bůh je stvořitelem nejen Země, ale i vesmíru jako celku. Například o hvězdách se Bible zmiňuje poměrně často jako o odrazu Boží moci a slávy. „Hvězdy zazářily na vykázaných místech a jásaly. Zavolal je a odpověděly: Zde jsme; zazářily jásavě vstříc svému Stvořiteli.“(Bar 3, 34-35)
A tak Keplerově bádání nestálo tou dobou nic v cestě. Tedy, skoro nic. Aby mohl vědecky pracovat, potřeboval peníze. Ty vydělával tvorbou horoskopů, což bylo trochu pod jeho úroveň, ale příjmy tím měl zajištěné. Později ovšem astrologii podrobil vědeckému zkoumání, propracoval její zákonitosti a stal se i v tomto oboru mistrem. Jeho asi nejznámějším horoskopem je předpověď pro Albrechta z Valdštejna.
Jako protestant se Kepler z náboženských důvodů přesunul roku 1600 do nábožensky tolerantní Prahy, kde se stal na dvoře císaře Rudolfa spolupracovníkem tehdy již proslulého astronoma Tychona de Brahe. Když Tycho de Brahe rok na to zemřel, byl Kepler jmenován císařským matematikem a pokračoval ve společně započatém bádání.
V Praze Johannes Kepler vyslovil mimo jiné dva ze svých tří zákonů. První zákon se vztahuje k oběžným dráhám planet, které mají tvar elipsy, v jejichž společném ohnisku se nachází Slunce. Podle druhého zákona mění planety svou rychlost závisle na vzdálenosti od Slunce. Známé jsou také jeho Rudolfinské tabulky objednané císařem Rudolfem II., které podle Keplerových zákonů udávaly polohu planet na roky dopředu. Tyto poznatky se staly základem mnoha astronomických výpočtů ještě za sto let po Keplerově smrti.
Vědecky byl Kepler velmi úspěšný. V osobním životě ho však často stíhala nepřízeň osudu. Musel se vyrovnat se smrtí manželky a svých několika dětí. Z náboženských důvodů se často stěhoval a když na podzim roku 1630 zemřel v 59 letech na zápal plic, byl jako protestant pohřben na hřbitově za branami města.
Dnešní astronomická obec se ke Keplerovi hrdě hlásí jakožto k jednomu ze zakladatelů moderní astronomie. Je po něm pojmenovaná například kosmická sonda, jejímž úkolem je hledat exoplanety podobné Zemi. Jeho jméno nesou také krátery na Měsíci a na Marsu nebo asteroid 1134 Kepler.
Vzhledem k tomu, že byl Kepler hluboce věřící člověk, mají však prakticky všechna jeho díla ve své podstatě teologický základ, ať už se jednalo o harmonii nebeských sfér či studium krystalické struktury vloček, vůbec první svého druhu.
„Věřím, že příčiny většiny věcí na světě lze odvodit z lásky Boha k člověku.“ Z lásky dal lidem Bůh nebe a všechna vesmírná tělesa. V době, kdy jste neměli po ruce buzolu ani hodinky, vám vesmírná tělesa pomáhala držet správný směr a vnímat plynutí času. Ve dne se můžete nechat vést Sluncem, po setmění hvězdami a planetami, které stejně jako Písmo vedou za tmy a ukazují správnou cestu.
„Buďte světla na nebeské klenbě, aby oddělovala den od noci! Budou na znamení časů, dnů a let... Učinil tedy Bůh dvě veliká světla: větší světlo, aby vládlo ve dne, a menší světlo, aby vládlo v noci; učinil i hvězdy.“ (Gn 1,14.16).
Korektura: Sára Kolomazníková
Foto: Greg Rakozy/unsplash
Thanks for sharing. I read many of your blog posts, cool, your blog is very good. https://accounts.binance.com/register?ref=P9L9FQKY