Příspěvky od autora
120 příspěvků
Evangelický měsíčník vychází od roku 1924. Náplní časopisu je předávat čtenářům, zejména z evangelické veřejnosti, aktuální a nezaujaté zprávy o dění v církvi jak z jejího ústředí, tak z farních sborů. Ekumenicky otevřený časopis se kromě stálých rubrik věnuje různým společenským otázkám, čtenáři mají možnost přečíst si rozhovory se zajímavými osobnostmi nejen z církevního světa, ale i z oblasti kultury a vědy, komentáře k aktuálním událostem i k ekologickým otázkám.
Víra je div a dar. Organizovaná společenská péče o ni se přitom dávno stala samozřejmostí. Dochází sice stále k jakési tradiční regeneraci, která se děje přicházením nových generací, ale tato regenerace nedosahuje ani k prosté obnově organismu
Sdílet
Je vůbec reálná představa, že by církev mohla v dnešní době růst? Pakliže se chceme na toto téma podívat z hlediska misiologického a evangelizačního, musíme si nejprve ujasnit, co je církev a co je růst. Vezmeme si to tedy popořadě. S otázkou, co je církev, nám pomůže misiologie.
Sdílet
V roce 1967 publikoval Lynn White (1907– 1987) článek „Historické kořeny naší ekologické krize“, ve kterém obvinil židovsko-křesťanskou tradici a zejména západní křesťanství z toho, že to je zdroj neblahého stavu přírody.
Sdílet
Stará církev předreformační to měla o mnoho jednodušší než my – obcování svatých bylo láskyplné souručenství jedněch s druhými, při kterém smrt nehrála žádnou nebo jen minimální roli.
Sdílet
"Pro smrt uděláno." Ten nápaditý a vtipný název dává jasně tušit, o co půjde. Někoho možná proto hned napadne – ne, do toho nemám chuť, číst o smrti se mi nechce.
Sdílet
Myslím, že neexistuje na světě člověk, kterému by zážitek z fungování nepřinášel pocit docela jednoznačné slasti. Je to slast téměř totožná se slastí z moci.
Sdílet
Víra nás vede k vděčnosti, k odpuštění, usmíření a rozloučení i k tomu, abychom odložili zbytečnou hrdost a učili se pokoře a odevzdání. Smrt nejen bere, ale i dává: Pomůže v sebepoznání, pomůže objevit lidskost a vzájemnost i netušenou sílu a důvěru.
Sdílet
Být v blízkosti pozůstalého není nic Nejsem ani psycholog ani průvodce pozůstalých. Jen jsem byla tam, na druhé straně. Rozhodla jsem se proto podělit o svůj osobní seznam deseti věcí, které bych si přála, aby moje okolí vědělo, když mi umřel muž.
Sdílet
Smrt jako mocnost, která kosí všechny živé bytosti. Někdy jednotlivě, jindy v houfech, někdy pomalu a jindy rychle. Smrt jako jakési tajemství. Nejen záhada, která by byla k rozluštění, ale tajemství, z něhož vyvěrá údiv i mrazení v zádech, tajemství, jež nejde uchopit.
Sdílet
Magdalena Ondrová je farářské dítě, tatínek byl evangelický farář, a tak se s rodiči dost stěhovala. V Praze absolvovala oděvní průmyslovou školu a poté studovala evangelickou teologii. A protože šlo o dobu předrevoluční, přijali ji až napotřetí, a byl to právě podzim roku 1989.
Sdílet









