Slyšíme to občas i v církvi od mladých, kteří spolu chodí. „K čemu nám je papír, když se milujeme?“ Hodně jsem o tom přemýšlel, abych se mohl pokusit o nějaké vysvětlení. Jednu ze svých úvah bych tedy rád sdílel. Proč manželský slib má tak velký význam a moc? Protože není jen formálním kusem papíru.
Manželský slib je spojen se závazkem a zodpovědností. Když budete vyznávat: „Budu tě milovat,“ vyznáváte zároveň, že to bude za všech okolností. Budete milovat nejen proto, abyste naplnili své vlastní potřeby a touhy, ale budete milovat a oddávat sami sebe tomu druhému. Určitým způsobem budete obětovat sami sebe za svého partnera. Vyznáváte, že nechcete mít žádná otevřená vrátka k úniku. Odejít ze vztahu, utéci, když nám teče do bot a vše se hroutí, dokáže každý. Zůstat, nevzdat to, dále milovat, dokáže jen ten, kdo je naplněn Boží láskou a nadějí. Budete-li vyznávat, že si budete jeden druhého vážit, znamená to, že budete mít jeden k druhému úctu.
Protože je spojen s konkrétním slovním vyznáním před Bohem i svědky. Vyřčené slovo slibu má velikou moc. Každá žena touží po slovním potvrzení lásky od svého muže. Nestačí, že si muž jen myslí, že ji miluje. V každé profesi, ve které se jedná o lidské životy, je nutný slovní a podepsaný slib. Asi bychom nešli k lékaři, o kterém by bylo známo, že nesložil slib, Hippokratovu přísahu. Manželství je mnohem vzácnější než jakákoliv profese. Jde o život, o zázrak spojení v jedno tělo. Vyžaduje tedy zodpovědný přístup. Vyžaduje odvahu vzít na sebe přímou, ale i formální zodpovědnost slovního závazku na celý společný život.
Má velký význam pro Pána Boha. A to je asi to nejdůležitější. V biblickém citátu jsme četli, že Bůh chce, abychom před ním složili naše sliby a také je naplnili. Vyjádřením naší vděčnosti je slovní vyznání, uznání jeho dobroty a splnění slibu před ním i před lidmi. To platí bezesporu pro manželský vztah. Před Bohem a před námi vyznáte lásku, touhu milovat, vážit si jeden druhého, pomáhat si a být jeden druhému přítelem.
Víte, co je na tom úžasné? Že právě toto vše pro nás i pro vás připravil Pán Ježíš Kristus, ten, jehož jste přijali jako Spasitele a Pána. Do vztahu s lidmi šel naplno. Jako Boží Syn si nenechal otevřená vrátka k ústupu. Miloval až na smrt. Miloval tak, že sám sebe obětoval. On si každého člověka nesmírně váží, i svých nepřátel. Mnozí se mu postavili na odpor, neuznávali ho a dodnes neuznávají, neopětují jeho lásku, ale on je stále miluje.
Kristus je pro nás nejlepším přítelem. Sdílí s námi svůj život. Touží po tom, abychom i my jemu vše svěřovali. On nám naslouchá, když s ním hovoříme, a odpovídá nám. Velmi často nás skrze své slovo ujišťuje o své lásce a touze být s námi navždy. Kristus je pro muže skvělým příkladem. Proto je tak známý citát: Muž ať miluje svoji ženu, jako Kristus církev. Budeš-li následovat Krista a bude-li on nejen tvým příkladem, ale mocí a zdrojem tvé lásky, můžeme dnes s jistotou a nadějí svěřit tuto ženu do tvých rukou. Uvidíš, jak bude ještě více rozkvétat před tvýma očima. Láska dokáže mnohé přikrýt a očistit. Sami se budete divit, jak se naplňují vaše sliby. Stejně jako to bývá ve vztahu ke Kristu.
Věřím, že manželský slib má význam a moc, protože jsem to sám ve svém životě vyzkoušel během třiceti osmi let manželství. Řeknu vám, bylo to opravdu fajn období. Ano, někdy pro oba bylo dost nesnadné. Myslím, že nejhůř bylo v prvním roce, když se má Janka přistěhovala zdaleka. Některé její zvyky a prožitky jsem nedokázal vždy pochopit. Pak, když jsou děti malé, to je radosti, když jsou zdravé a dobře spí, to se snadno radí, jak vychovávat děti. Jejich dospívání však může být velkou zátěží pro váš vztah. Jednota ve výchově a úcta ke všem doma, je v tom období velikou pomocí. Slova o tom, že si budeme jeden druhého vážit a že budeme přáteli, právě tehdy nabírají na významu.
Zadní vrátka vám dnes pomůžeme zavřít. Představte si tu skvělou příležitost. Dva milující se lidé mají celý život pro sebe. Zatím jste na mnohé neměli čas přijít, teď na to máte čas až do smrti, až do konce. Naplňovat a prohlubovat svůj manželský slib. Ponořte se do něho naplno, buďte spolu šťastní. Bůh vám žehnej.
Zdroj: Blog Tadeáše Firly
Trochu tomu nerozumím, normální páry se neberou, mají spolu děti a ani pak do svatby nespěchají. Jediný, kdo o manželství skutečně stojí jsou páry homosexuální, které velmi stojí o to, aby jejich vztah byl uznáván jako “manželství”. I ta registrace je málo, chtějí “manželství”. Spíše než o právní vztah tady jde o nějaké uznání od společnosti.
To jsou opravdu pěkná slova o manželství. Je hezké,když potkáte toho správného člověka se kterým prožijete život, ale musí tam být vzájemná úcta láska a pochopení to se potom těžkosti života zvládají lépe. Když ,ale nepotkáte toho pravého/pravou což se nemusí hned poznat je lepší spolu nebýt.