Příspěvky podle tagů
39 příspěvků
S naším strachem se snaží pracovat ti, kteří nás potřebují zmanipulovat. Není přitom pravda, že by vláda mohla legalizovat cokoli. Rozhoduje parlament, a tam sedí lidé, které jsme tam poslali my, voliči. Nebo alespoň mohli poslat, kdybychom pro to něco aktivně udělali. Možnosti ovlivňovat politické dění jsou zatím stále ještě otevřené komukoli.
Sdílet
Lásku a víru jsem chápala asi vždy, ale co ta naděje? Ta se mi zdála být vždycky poněkud abstraktní a o hodně míň podstatná než zbylé dva symboly. Přála bych si být člověkem naděje, ale co to vlastně znamená?
Sdílet
Setkal jsem se v životě s lidmi, na nichž se viditelně podepsalo, že nedokázali odpustit sami sobě ani druhým. Je zvláštní, že strach odpustit a smířit se dokáže paralyzovat i ty, kteří se pokládají za křesťany. Kdyby nás – nedejbůh – Bůh soudil podle toho, jak se díváme na sebe a na druhé, byli bychom dávno ztraceni. Kněz Antonín Hýža uměl jako málokdo pochopit, že odpuštění a smíření není jen věcí terapeutickou, ale že jde o uzdravení celé lidské bytosti.
Sdílet
Je správné děti varovat, nastavovat hranice, dávat moudré rady, nebát se je citlivě konfrontovat, pokud dělají špatné věci. Ale nakonec musíme přijmout, že některé naše představy nesplní a že si v životě najdou cesty, které bychom jim my sami určitě nevybrali.
Sdílet
Tak jsme si prý v prezidentských volbách zvolili válku a odmítli mír. I s takovým názorem jsem se setkal. Co si o tom myslet?
Sdílet
Dle předpovědí se volební kampaň před druhým kolem prezidentských voleb neobešla bez podpásových útoků a populistických slibů nemožného. Ty silně otřásly i křesťanskou sociální bublinou. V důsledku se však všechna populistická sdělení redukují na to, že problémy druhých lze vyřešit, aniž bychom se my sami museli měnit. Sekulární společnost naslouchá. Nebezpečí spočívá v tom, že církev naslouchá také.
Sdílet
Mýlit se je lidské. Tuto „poučku“ míváme racionálně zvládnutou a jejím prostřednictvím se mnohdy snažíme povzbudit jiné. Horší to ale bývá, když (si) máme přiznat naše vlastní chyby a omyly. Když je ohrožena naše vnitřní rovnováha, obraz, který máme sami o sobě a který o nás mají jiní. Tehdy se místo vzletných frází do popředí dostávají nejrůznější pocity a nevědomé zautomatizované vzorce našeho jednání. A mýlit se je najednou něco, s čím bychom nejraději neměli nic společného.
Sdílet
Asi jsem byl hodně naivní. Prostě jsem si fakt myslel, že některé věci za svého života nezažiji. Že jsme se prostě v historickém vývoji někam posunuli.
Sdílet
Jak žít v době, kdy jen pár set kilometrů od nás probíhá válka? Jak najít sílu zůstat věrný svým povinnostem a zároveň se postarat o sebe, o rodinu, hroutící se kamarády i přítomné uprchlíky?
Sdílet
Je možné, že za COVIDem-19 stojí něco hlubšího, co přesahuje fyzickou stránku? Může při něm docházet i k určitému útoku na mysl a emoce, jenž vyvolává nepřiměřený strach ze smrti?
Sdílet







