Do boje proti online pornografii se nezapojují jen křesťané. Šokující informace z prostředí pornografického průmyslu motivují stále více lidí k tomu, aby se k této iniciativě přidali.
Na okně jedné z mnoha kolejí postižených lockdownem se objevil nápis, který kolemjdoucí žádal, aby studentům zajistili NAHOTINKY, TRÁVU A JÍDLO. Přestože pořadí priorit, které obyvatelé koleje zvolili, bylo pravděpodobně myšleno jako vtip, „nahotinky“ se na seznam věcí nezbytných k přežití nedostaly náhodou. Pornografie se stala běžnou součástí života mladých lidí, zejména mužů.
V dnešním světě se z pornografie stal celospolečenský fenomén. V roce 2019 se mezi dvanáct nejnavštěvovanějších webstránek ve Spojeném království dostaly tři pornografické stránky. Na 13. místě, hned za oficiální vládní stránkou, se ocitl Pornhub. Tato stránka zaznamená ročně v průměru 42 miliard zhlédnutí, což představuje 1200 kliknutí za sekundu.
Loni se návštěvnost Pornhubu zvýšila o 11%. Tento nárůst šel ruku v ruce s postupným uzavíráním se jednotlivých zemí v době pandemie. V některých zemích dokonce nabízela stránka svým fanouškům zvýhodněné členství, údajně proto, aby zůstali doma a tedy v bezpečí. Výsledkem byl až 61% nárůst návštěvnosti Pornhubu v těchto zemích.
Věková struktura lidí, kteří pornografii sledují, se za poslední desetiletí výrazně změnila. Obsah kdysi určený dospělým se stal běžnou součástí života dospívajících. Průměrný věk, v němž se dnešní mladí lidé poprvé setkávají s pornografií, je 11 let, přičemž každý dvacátý návštěvník stránek nabízejících tento obsah má méně než 18 let. Ženy tvoří asi třetinu všech uživatelů. Samotný obsah, který termínem pornografie označujeme, se také změnil. Časopisy z horních polic nahradily videa, která jsou k dispozici 24 hodin denně a zdarma, stačí jen připojení k internetu.
Ať se nám to líbí nebo ne, zájem o pornografii výrazně roste i mezi křesťany. Nemůžeme se tedy tvářit, že se nás tento problém netýká. Přestože statistiky se této skupině věnují jen málo, podle informací, které v roce 2017 zveřejnily noviny Belfast Telegraph, až 95 % křesťanů uvedlo, že pornografii sledovali. Studie Barna Group z roku 2016 zjistila, že se s tímto zlozvykem potýká 14% amerických duchovních.
„Církev se tomuto tématu vyhýbá z obavy, že si lidé pomyslí, že máme s pornografií problém,“ říká Ian Henderson, CEO a zakladatel projektu Naked Truth (Holá pravda). „My ale problém s pornografií opravdu máme.“ Pro ilustraci nabízí výsledky anonymního průzkumu, který Naked Truth využívá ke zjišťování rozsahu, v jakém jsou teenageři vystaveni pornografii. Studenti v něm uvádějí, zda pornografii sledovali během uplynulých 24 hodin, uplynulého týdne, měsíce nebo ji nesledovali nikdy.
Před zavedením lockdownu 78% studentů školy ve městě St. Albans uvedlo, že se s pornografií setkali během uplynulého týdne. Ve stejné době byl průzkum realizován na křesťanském táboře, kde rovněž odpovědělo 73% účastníků. Někteří z nich dokonce připustili, že pornografii sledovali během posledních 24 hodin, tedy během pobytu na táboře.
Zdá se, že se prostě nelze vyhnout pornografii. Naše představy o morálce se změnily natolik, že jakékoli výzvy k čistotě vyznívají zastarale a nesrozumitelně, jakoby byly předneseny v cizím jazyce. Ve světě, kde televizní pořady jako Love Island (Ostrov lásky) a aplikace typu Tinder propagují volné střídání partnerů, vyznívá příležitostné sledování pornografie ve vlastní ložnici téměř nevinně. Ale to, co se odehrává v zákulisí, rozhodně nevinné není, bez ohledu na to, jak liberální jsou naše názory na sexualitu.
Co jste o pornografii nevěděli
Přestože si to většina diváků neuvědomuje, pornografický průmysl má svoji odvrácenou temnou stranu. Mnohé mladé ženy, které se na stránkách s pornografickým obsahem objevují, jsou oběťmi znásilnění nebo obchodování s lidmi, nikoli herečkami, které si toto zaměstnání vybraly dobrovolně.
„Největší pornografické stránky, jejichž zisky se pohybují ve stovkách milionů dolarů, profitují z videí zachycujících reálné sexuální trestné činy,“ říká Laila Mickelwait, která se již osm let věnuje zkoumání propojení mezi pornografií a obchodováním s lidmi. V únoru 2019 spustila iniciativu Traffickinghub, jejímž cílem je získat podporu pro zrušení stránky Pornhub na základě obvinění ze sexuálního zneužívání. Její petice, kterou podepsaly více než dva miliony lidí, přispěla k medializaci této kauzy na stránkách novin The New York Times.
Podle slov Laily Mickelwait je u stránek jako Pornhub, kde obsah vytvářejí samotní uživatelé, velmi náročné zneužívání zabránit. Kdokoli s přístupem k emailu může sdílet videa se sexuálním obsahem, aniž by prošla jakoukoli kontrolou. „Takzvané prověření osob, které se ve videích objevují, nevyžaduje nic kromě fotografie a uživatelského jména. Pornhub tak vytváří živnou půdu pro zneužívání a obchodování s lidmi,“ dodává.
Alarmující je však nejen způsob šíření pornografie, ale také její obsah. Před patnácti lety se na jisté satirické webstránce objevil seznam „pravidel internetu“. Velmi populární a dodnes citované pravidlo 34 říká, že všechno, co existuje, má také svou porno verzi. Vedle obsahu, který bychom mohli považovat za mainstreamový, se objevují nové žánry.
Včetně záběrů ze skrytých kamer, zachycujících ženy, které nevědí o tom, že je někdo filmuje, a videí, ve kterých se objevují dospívající dívky či dokonce oběti znásilnění. Ve většině scén jsou ženy oběťmi fyzického či verbálního násilí. To vše je tolerováno jako fantazie a fikce. Skutečnou fikcí je však představa, že v té záplavě údajně předstíraných znásilnění, voyeurismu a zneužívání dětí se neskrývá i skutečné násilí.
Podezření o nelegálním obsahu sdíleném prostřednictvím pornografických stránek se konečně potvrdila v roce 2020. Po medializaci kauzy v deníku The New York Times se společnosti Mastercard a Visa rozhodly již více neumožňovat platby uživatelům Pornhubu, což vedlo k odstranění 80% obsahu a znemožnění stahování obsahu z této stránky.
Laila Mickelwait původně předpokládala, že internetem kolují desítky tisíc nelegálních videí zachycujících násilné činy, včetně znásilnění dětí. Počet videí, které byl Pornhub nucen stáhnout z oběhu, však nakonec dosáhl 10 milionů. Firma MindGeek, která stránku vlastní, v současnosti čelí žalobě za sdílení videa zachycujícího znásilnění dvanáctileté dívky, dnes dospělé ženy, která se firmu rozhodla zažalovat. Další populární stránka s pornografickým obsahem, Xvideos, je v České republice vyšetřována pro podezření ze šíření scén sexuálního násilí, včetně zneužívání nezletilých osob.
Vykořisťování a mentální vězení
Loni v říjnu se na základě pornografických videí podařilo identifikovat a vypátrat mladou dívku, která byla téměř rok pohřešovaná. Děti se však mohou stát oběťmi, aniž by je někdo unesl. Zneužívání se nezřídka odehrává přímo v dětských pokojích. Podle britské neziskové organizace Internet Watch Foundation, v první polovině roku 2020 až 44% pornografického materiálu zobrazujícího nezletilé bylo vytvořeno samotnými dětmi.
Ve stejném roce zaznamenaly až 77% nárůst tohoto typu pornografie, pravděpodobně jako důsledek většího množství času stráveného online. Děti, které považují sdílení svých nahých fotek za normální, se snadno stávají oběťmi vydírání. Stydlivá dívka se například stala obětí muže, který se vydával za chlapce a přemluvil ji, aby se osmělila a poslala mu vyzývavé záběry. K natočení dalších videí ji pak přinutil pod hrozbou, že citlivý materiál ukáže jejím učitelům a spolužákům. Tato videa samozřejmě skončila na pornografické stránce, kde je viděli tisíce uživatelů.
V mnoha případech dotyčné osoby vůbec netuší, že se staly oběťmi pornografického průmyslu. Správce vysokoškolského internátu v americkém státě Severní Carolina se v roce 2018 přiznal ke pořizování tajných videonahrávek prostřednictvím kamer ukrytých na dámských toaletách a v šatnách. Mnohé z nich se ocitly na internetu. Tomuto druhu zneužívání může být vystavena kterákoli nicnetušící žena. Totéž platí o tzv. „deepfake“ pornografických videích, ve kterých jsou tváře účinkujících nahrazeny tvářemi jiných lidí a které lze vytvořit s pomocí volně dostupného softwaru.
Ještě děsivější než tyto amatérské pokusy je obchodování s lidmi, které zainteresovaným přináší značné a neregulované zisky. V uplynulém roce se dvaceti dvoum ženám a dívkám podařilo uspět se žalobou proti stránce Girls Do Porn a vysoudit téměř 13 milionů dolarů za to, že namísto slíbené práce v modelingu byly nuceny účinkovat v pornografických videích. Majitele společnosti Michaela Pratta dokonce FBI zařadila na seznam nejhledanějších lidí a za pomoc při jeho dopadení vypsala odměnu 10 000 dolarů. Inkriminovaná videa byla sice ze stránky odstraněna, to však nezabránilo jejich dalšímu šíření na internetu.
Mnohé organizace věnující se boji proti obchodování s lidmi mají v současnosti obavy, že ženy, které se před pandemií staly oběťmi obchodování za účelem prostituce, jsou nyní zneužívány online. Jedná se o placené stránky s videi streamovanými v reálném čase, ve kterých účinkující plní pokyny zákazníků. Informace o klientech využívajících tyto služby jsou však důvěrné, což prakticky znemožňuje jakoukoli kontrolu věku či potenciálního obchodování s lidmi. Spojené království se mezitím dostalo na třetí místo ve světě ve sledovanosti dětské pornografie.
Tento typ zneužívání může mít katastrofální následky na děti i dospělé. „Znásilnění je samo o sobě traumatem, ale vědomí, že někomu přináší profit či dokonce rozkoš, je ještě horší,“ vysvětluje Laila Mickelwait. Dalším problémem je, že pokud se jednou něco ocitne na internetu, je prakticky nemožné to odstranit. Fotky či videa je snadné vytvořit i publikovat, ale jejich odstranění není jednoduché ani v případě, že jde o trestný čin. Rose Calemba, kterou jako 14 letou znásilnili a video sdíleli online, adresovala Pornhubu tato slova: „Násilníci mě uvrhli do mentálního vězení, ze kterého se díky vám stal doživotní trest.”
Uzdravení skrze otevřenost
Někteří lidé vidí řešení v „etické pornografii”. Stačí zajistit, aby účinkující byli zaplacení, dospělí lidé, kteří tuto práci vykonávají dobrovolně. To ovšem není reálné. „Někteří lidé si myslí, že obchodování s lidmi a pornografie jsou dvě různé věci. To ovšem není pravda. Jedná se o spojené nádoby,” vysvětluje Garrett Jonsson, který kdysi sám bojoval s vážnou závislostí. „Šest let jsem byl závislý na sledování pornografie. Byl jsem ženatý, ale moje manželka o tom nevěděla.“ Jonsson se dnes věnuje tvorbě podcastů v organizaci Fight the New Drug (Boj proti nové droze), která se věnuje informování lidí o nástrahách pornografie.
Jeho rada pro všechny, kdo proti této závislosti bojují, zní: otevřenost. „Dokázal jsem říct pravdu a jsem přesvědčen, že díky tomu jsem se stal lepším manželem a otcem,” říká Jonsson. „Pravda vám dodá energii a zbaví vás neustálého tlaku, který pociťujete, když žijete ve lži.“ Dodává, že k tomu, abychom si dokázali o pornografii otevřeně povídat se svými dětmi, potřebujeme se přiznat i k vlastním selháním.
S tímto tvrzením souhlasí také Henderson, který zároveň v dnešním pornografií prosyceném světě vidí velký prostor pro církev. Podle jeho slov se závislostí na pornografii bojují mnozí nekřesťané, což dokazují data americké asociace rozvodových právníků, podle kterých je právě tato závislost důvodem až 56 % rozvodů ve Spojených státech. Henderson navrhuje řešení podobné již existujícímu programu na pomoc zadluženým lidem, který nabízí pomoc prostřednictvím církevních sborů, ale zároveň nikoho nesoudí ani nenutí stát se křesťanem. „Uzdravení často přináší s sebou i víru v Ježíše,“ dodává. Hendersonova organizace Naked Truth Project nabízí jednotlivcům i církevním sborům pomoc při řešení problému, kterému se církev jako taková až dosud snažila vyhnout.
Henderson je přesvědčen, že způsob, jakým veřejnost pornografii vnímá, lze změnit. Jako příklad uvádí tabákový průmysl. „Před 50 až 60 lety si firmy platily právníky či dokonce vědce, aby vyvraceli jakékoli zmínky o škodlivosti kouření. Pornografický průmysl se ve snaze uchránit své mnohomiliardové zisky chová stejně. Jakoukoli kritiku zlehčuje tím, že ji připisuje rozzlobeným feministkám, náboženským fanatikům a jednotlivcům, kteří sami neuspěli v tomto byznysu."
V současnosti však vidíme, jak společnosti ukončují spolupráci s pornografickými stránkami, které zároveň čelí stále novým žalobám. Věřme, že čas, kdy už kritiku pornografického průmyslu nebude možné umlčet, se blíží.
Jak přestat?
Vzdát se silného návyku není vždy jednoduché. Pokud zápasíš s tím, aby ses zbavil pornografie:
- Identifikuj své spouštěče - Která místa, časy, emoce tě nejčastěji vedou k tomu, aby ses díval porno? Umíš se vyhnout pokušením, například odstraněním elektornických zařízení ze své ložnice?
- Řekni o tom někomu - Otevři se někomu, komu důvěřuješ, a pak se mu svěřuj s tím, jak postupuješ.
- Přijmi pomoc - Pokud zápasíš se závislostí, obrať se o pomoc např. zde: Ne pornu, Projekt Tlakový hrnec, SAA Anonymní sexholici Česká republika, Anonymní sexholici Slovensko.
Autor: Karen Murdarasi
Zdroj: Idea-List
Foto: pexels/Peter Lengacher
Your point of view caught my eye and was very interesting. Thanks. I have a question for you.
Nejsvětější problém pornografie je, že je to pořád jedno velké tabu – pokud se přiznáte, že porno sledujete, tak jste u druhých automaticky za zvrhlíka, pokud vás vzrušuje něco “atypického”, tak jste úchyl… Není řešení dělat s uživatelů porna závisláky a léčit je “vírou”, není řešení snažit se pornografii potírat, případně přesouvat do ilegality – tím vytváříme akorát daleko větší podhoubí pro zneužívání a znásilnění “na kameru”, a stěžujeme obětem situaci tím, že tím spíš o věcech nedokáží mluvit. Cílem by mělo být vytvořit platformy, které umožní obětem vystoupit a bránit se, vytvořit zákonný rámec, který umožní účinně hlásit nezákonný obsah na webu a příslušná videa obsahující zneužití co nejrychleji stahovat. Pro to ale musíme nejdříve pornografii destigmatizovat a přestat se pokrytecky bát vlastní sexuality.