Digitalizace státních služeb, Alza boxy na každém rohu, nákupy i obědy až před dveře, ideální lidé a životy bez chyb na sociálních sítích. Na pár kliknutí je dnes dostupné téměř všechno, co pro každodennost potřebujeme, realita se ale mísí s fikcí, nebo je sice zdánlivě jednodušší, ale ne pro každého. Mění nám to život k lepšímu? Jak to ovlivňuje životy dětí a studentů? A co ti, kteří v počítači nebo v telefonu klikat nechtějí, nebo hůř, neumí?
Toto téma otevírá první díl třetí sezóny podcastu Týden bez filtru, který vychází každou neděli v rámci podcastového projektu Bez filtru a věnuje se hodnotovým otázkám, vnitro církevnímu dění i politice a společnosti. Zahájení sezóny patřilo tentokrát stálé debatní trojici, která se už na jaře každý měsíc scházela k diskuzím nad aktuálními tématy a bude v tom v rámci podcastu Týden bez filtru pokračovat i na podzim.
„Kvalita života se posouvá a je to nesporně i díky digitalizaci,“ říká ředitel Asociace poskytovatelů adiktologických služeb Matěj Hollan. „Internet je klíčová věc v rozvoji blahobytu a kvalitě života.“
Literární publicistka a komentátorka veřejného dění Hana Svanovská si myslí, že se nám v digitalizovaném světě žije pohodlněji. „Ušetříme spoustu času. Problémem je, že mnoho lidí potom neví, co s tímto volným časem dělat.“
Podle Hollana se odkláníme od dřívější podoby svobodného internetu. „Teď se dostáváme do období diktátu stovek aplikací, které mohou kvalitu života zhoršovat.“ Hollan vysvětluje, že z jeho pohledu už se dnešní uživatel internetu uzavírá jen do úzce profilované oblasti, ve které se stává otrokem obsahu, který mu algoritmy vygenerují.
Publicista a pedagog Jiří Zajíc má za to, že on sám sice v digitalizovaném světě nachází spoustu zajímavých informací, přiznává ale, že zná mnohé seniory, kteří si s digitalizovaným světem poradit neumí.
Podle dat Českého statistického úřadu v roce 2023 v Česku pouze 52 % seniorů nad 65 let používalo internet, chytrý telefon ve stejném roce obsluhovalo 43 % českých seniorů. Číslo diskutující nepřekvapilo a shodli se, že v Česku existuje jistá digitální propast (tedy nerovnost mezi lidmi způsobená možnostmi a schopnostmi využívat informační technologie). „Digitalizace prohlubuje rozdíly. Život je prostě těžký. Aby nedocházelo k dalšímu prohlubování digitálních propastí, každý si musí stoupnout na špičky. Svět je v zásadě nespravedlivý a je na nás, jak tu nespravedlnost minimalizovat,“ říká k tomu Zajíc a dodává, že podle něj může v pomoci k překonávání digitální propasti kromě státu výrazně přispět třeba taky dobrá farnost, ve které si lidé navzájem pomohou s učením.
Jiným způsobem potom digitalizace ohrožuje děti a mládež. „Dítě se dnes se smartphonem prakticky narodí,“ vysvětluje Hollan, který se profesně věnuje také digitálním závislostem. „Dítě nad dva roky si už poradí s ovládáním aplikací, je to velmi intuitivní. Do vývoje aplikací jsou investovány velké peníze, aby vás z toho dopaminová špička už nepustila. Všechny sociální sítě jsou nyní dělány tímto prizmatem, mezi nejnebezpečnější patří třeba TikTok. (…) Mladí lidé do toho padají jako do nějakého víru, algoritmy v tom člověka neustále udržují. Neustále vyskakující notifikace na nás vytváří tlak, abychom pořád byli v digitálním světě.“
Zajíc s Hollanem se shodují, že přístup k digitálnímu světu, prevence i řešení digitální propasti by měly být předmětem veřejné debaty. Jednotlivcům v dospělém věku potom Hollan doporučuje občasný půst – od aplikací, streamovacích platforem nebo sociálních sítí. Celou debatu poslouchejte na Herohero.co/bezfiltrubonusy.
