V Janově evangeliu čteme o nepřekonatelné přitažlivosti spojené se zavržením, ale také následným vyvýšením. Evangelista nás nabádá vidět v textu symbol kříže. Je však možné jít ještě za hlubší symbolikou a hledat, v čem je pro nás Kristova smrt přitažlivá a proměňující.
„Nyní je soud nad tímto světem, nyní bude vládce tohoto světa vyvržen ven. A já až budu vyvýšen ze země, přitáhnu všecky (všechno) k sobě. To řekl, aby naznačil, jakou smrtí má umřít.“ Jan 12:31n
Ježíš promluvil v Janově evangeliu o nepřekonatelné přitažlivosti. Potáhne všechno vzhůru. Jan si to vyložil a po létech zapsal tak, že tím Ježíš naznačil, jak má zemřít. V této souvislosti nás většinou hned napadne kříž.
Kříž je nejúspěšnější značka na světě. Je použitelný vícero způsoby a pokaždé znamená něco jiného. V křesťanství odkazuje k Ježíši Kristu, ale v jiných konceptech je to známka přičtení a množení. Paradoxně také zákazu – přeškrtnutí. Kříž je symbolem záchrany, první pomoci nebo prostorové orientace – křížem krážem, říkáme. Marketingoví specialisté říkají, že kříž má velkou, ale nedoceněnou hodnotu. Kdybyste ale hledali nejcennější značku světa v obchodním smyslu slova, nebude to kříž. Musíte počítat s Amazonem, Applem či Googlem. Jinými slovy: s křížem nikdo neudělá dobrý marketing.
Plastika Krista na kříži od Josefa Václava Myslbeka, která se nachází na jedné z frekventovaných chodeb pražské Akademie výtvarných umění (AVU), bude odstraněna a přesunuta na jiné místo. Oznámilo to samotná AVU ve facebookové diskuzi pod příspěvkem pedagoga školy Vojtěcha Míči. Důvodem má dle akademie být to, že na současném místě byl kříž několikrát poničen. Někteří studenti na sociálních sítích uvedli, že je Ježíš na kříži „morbidní a děsí je“.1
Ježíš ale výslovně nemluví o kříži, hovoří spíše o přitažlivosti své smrti. To my jsme se společně s Janem díky jeho interpretaci zahleděli do kříže. Co Ježíš myslí vyvýšením? Je to přitažlivost smrti vyjádřená nezájmem o tento život a tento svět? Jinými slovy, má člověk se stát vyšinutým mystikem, který pohrdá tímto světem a sleduje jen ten nebeský? Pokud je ta přitažlivost mimo kříž, myslí se jí nanebevstoupení? Dost těžko.
Zůstaneme-li u textu, mluví se především o přitažlivosti způsobené potupnou smrtí. Ještě přesněji: O tom, že bude všechno přitahovat ten, který je zavržený, odmítnutý a proklatý. Pozorní židovští posluchači v zástupu na to zareagovali a dotazovali se zmateně na smrt Syna člověka, Mesiáše. Nesedělo jim, že by měl být tak úspěšný člověk popraven a zbaven cti. Viděli velký význam Ježíšova života a nedokázali si představit jeho potupnou smrt.
Dokud máte světlo, neustávejte v cestě
„Zástup mu odpověděl: ‚My jsme slyšeli ze Zákona, že Mesiáš má zůstat navěky; jak ty můžeš říkat, že Syn člověka musí být vyvýšen? Kdo je ten Syn člověka?‘ Ježíš jim řekl: ‚Ještě jen na malou chvíli je světlo mezi vámi. Dokud máte světlo, neustávejte v cestě, aby vás nepřekvapila tma; kdo chodí ve tmě, neví, kam jde. Dokud máte světlo, věřte ve světlo, abyste se stali syny světla.‘ Tak promluvil Ježíš; potom odešel a skryl se před nimi. (Jan 12:34-36)
Jaká je tedy přitažlivost Ježíšova zániku? Podobná ohromné přitažlivosti černé díry. Vědci NASA simulovali průlet černou dírou, která svou maximální přitažlivostí změní úplně všechno. Pokud by člověk přežil takovou situaci, viděl by všechno naprosto jinak, deformovaně, všechno by se změnilo.2
Všechno se zásadně mění také Ježíšovým křížem, respektive formátem jeho smrti. Tímto povýšením, vystavením na odiv. „Jako Mojžíš vyvýšil hada na poušti, tak musí být vyvýšen Syn člověka, aby každý, kdo v něj věří, měl život věčný.“ (Jan 3:14n) Ne mechanicky pohlédnout, ale podívat se jako součást odhlédnutí od sebe. Jako výraz přijetí Boží cesty, jako výraz důvěry a spoléhání, říká Ježíš Nikodémovi.
Co se stane Ježíšovým zánikem? Opravdu se na tomto světě všechno rozhýbe. Začne to tu všechno spět ke svému cíli. Mluví-li Ježíš o své neodolatelné přitažlivosti, která nastane povýšením, resp. prokletím, zavržením – tak protiváhou této přitažlivosti je neodvolatelný zánik zlého: „Nyní je soud nad tímto světem, nyní bude vládce tohoto světa vyvržen ven.“ (Jan 12:31) říká Ježíš paradoxně. Vyvýšení, prokletí, zavržení Ježíše není vítězstvím toho, který tvrdí, že vládne světu. Naopak, je to jeho konec. Je to konec jeho chytrých řečí a léček.
Ježíš jim řekl: „Teprve až vyvýšíte Syna člověka, poznáte, že já jsem to a že sám od sebe nečiním nic, ale mluvím tak, jak mě naučil Otec.“ (Jan 8:28)
Na první pohled se to všechno děje mimo nás, bez našeho přičinění. Ale v tom posledním textu je znát i zavržení, prokletí a odmítnutí Ježíše člověkem, lidmi a to i těmi nejbližšími. Slova z osmé kapitoly byla adresována Židům, ale nejsou to jen oni a už vůbec to nebylo psáno jako obžaloba. Říká se tím, že odmítnutím Ježíše se ukáže, že měl pravdu. Že všechna jeho slova stála na Otcově vůli, že nemluvil sám od sebe. A to bude zdroj jeho neodolatelné přitažlivosti.
Co s tím? Za prvé: Tyhle řeči nejsou planým mudrováním. O Ježíšově přitažlivosti víme z evangelia proto, abychom se mohli o něco opřít, mít pevnou půdu pod nohama. Ať se děje, co se děje. Jeho gravitační pole je silnější, než vše ostatní. Snad proto není třeba brzdit rouhavé řeči vůči Kristu. Snad platí: Čím více vyvýšeného Ježíše proklínáme, zavrhujeme, znevažujeme, odmítáme – tím větší přitažlivost má. Symboly nám měly pomoci ke skutečnostem. A začaly žít svým vlastním životem, do kterého nás pohlcují. Kříž zůstává jako relikvie, které nakonec musí zmizet, aby zůstal Kristus a jeho dílo.
- https://echo24.cz/a/HWkCg/zpravy-panorama-myslbekuv-kriz-avu
↩︎ - https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/video-nasa-ukazala-co-by-videl-clovek-padajici-za-horizont-udalosti-obri- 2 cerne-diry-348977
↩︎
