S ředitelem křesťanského nakladatelství Návrat domů Tomášem Polívkou nejen o knihách, ale i roli mužů v dnešní církvi a pořádání setkání Kolem ohně.
Jakou šanci na úspěch má v dnešní době knižní křesťanské nakladatelství, zejména když musí čelit silné konkurenci podcastů a jiných audiovizuálních obsahů?
Je to pro nás výzva. Nechceme se identifikovat jen jako výrobci knih, ale jako entita, která do společnosti přináší nová témata. Nakladatelství funguje už od roku 1991 a naprostá většina našich knih se prodává v sekulárních obchodech. Za minulý kalendářní rok se prodalo přes 47 tisíc kusů knih, z toho 85 % v běžných knihkupectvích.
Naprostá většina našich knih nese křesťanské duchovní poselství, ale snažíme se přinášet také témata s přesahem, ať už jsou to třeba témata vztahů, osobního rozvoje nebo leadershipu. Máme autory, kteří jsou na českém trhu už zavedení, ať už to je Garry Chapman, jehož bestseller Pět jazyků lásky jsme nově vydali v dárkové reedici, nebo třeba Henry Cloud, který ve svých knihách pojednává o hranicích ve vztazích. Velmi oblíbeným autorem byl bezesporu psycholog Kevin Leman.
Prodávání knih ve velkých knihkupectvích je pro nás skvělá příležitost, jak se posouvat také ve vizuální kvalitě. Aby dnes člověk otevřel knihu, musí odložit telefon a udělat si čas. V dnešní informačně přehlcené společnosti je úkolem nakladatele lidi nadchnout a přesvědčit. To si je pro nás výzva. Když lidem nedáte kvalitní myšlenky v kvalitní formě a srozumitelně formulované, nikdy se k těm myšlenkám nedostanou. My nechceme knihy jen prodávat, chceme také, aby se četly.
David Novák: Blogy, knihy, články a další
Už druhé desetiletí muži mizí z církevních řad. Bohoslužby a chvalozpěvy se stávají stále více čistě feminní záležitostí. Mimo role nakladatele se věnujete i mužskému motivátorství.
Je to bohužel tak. Po 20. století plném válek došlo k rozpadu mužské identity. Církev tím byla samozřejmě zasažena také. Muži v církvi jsou velké téma, často se cítí ohroženi zapojením žen. Já osobně navštěvuji malou církev v Klecanech, kde káže má žena a mě to nijak neohrožuje. Je ale spousta lidí, kteří to nechápou.
Vyrůstal jsem v tradiční protestanské církvi, kde jsem už za času svého dospívání vnímal určitou disonanci. Vzorem mi měli být starší muži v popředí sboru, se kterými jsem se ale nemohl vůbec ztotožnit.
Později jsem pochopil, proč tomu tak je. Byli sice starší věkem, ale jako mužské vzory moc nefungovaly, nerozuměli svojí roli. Byli mi velmi vzdálení. Co s tím? Myslím si, že společenství mužů je jedním z klíčů. Když si spolu sedneme a dokážeme si říct: „Já jsem v háji, ty jsi v háji, ale nejsme v tom sami.“ To je řekněme taková ta „bratrská úroveň“. Jedině tak se můžeme někam posouvat. Osobně jsem prožil, jak je důležité mít ve svém životě také starší muže, kteří jsou mi zároveň vzory. To je zase určitá otcovská role, které dle mé zkušenosti v české církvi potažmo ve společnosti velmi chybí.
Bylo tohle jedním z důvodů k založení mužských skupin, které už několik let pořádáte?
O téma mužské spirituality jsem se zajímal asi od osmnácti let, jezdil jsem na konference Společenství aktivních mužů pořádané Křesťanskou akademií mladých (KAM), také jsme si prošel Mužskou iniciací, kterou zase pořádali katolíci (chlapi.cz). No a postupně ve mně rostla touha dát něco dohromady. Takovou akci, která by kombinovala „to nejlepší“ z obou světů.
První setkání Kolem ohně se odehrálo v prostorech starého kláštera v Mnichově Hradišti, později jsme našli hrad Hauenštejn v Krušných horách. Letos jsme měli již sedmý ročník a nově připravujeme také letní setkání v červnu (10.-12.6. 2022). Setkání Kolem ohně má takové 3 základní pilíře: vyučování, duchovní reflexe (chvály, modlitby) a komunitu, kdy stojíme s pivem kolem táboráku a do půlnoci spolu mluvíme o všem možném.
V lednu jsme měli dokonce takový rituál, který se nám tam vloudil, aniž bychom ho plánovali. Jeden kluk se chtěl nechat pokřtít. A protože mezi námi máme evangelického faráře a křtěnec byl evangelík, tak jsme mu řekli, že pokud to myslí vážně a chce křest , tak jenom ponořením v horském potoce (já jsem zase přesvědčením baptista). On se nezalekl a nechal se pokřtít pod hradem v horském potoce. Trošku lapal po dechu, ale zase si to zapamatuje do konce života. Myslím, že ta symbolika ponoření a smrti „starého člověka“ byla v tomto případě více než názorná (smích).
Jaká je tedy hlavní myšlenka těchto setkávání?
Naším cílem je setkat se jeden s druhým a s Bohem. Dle mého dojmu ženy často vědí, co mají dělat, zatímco chlap žije v určitém zmatku a chaosu. Když je navíc křesťana snaží se žít svůj život nějak zodpovědně, ten chaos může být ještě větší. Neví, kdy si má stát za svým a co to vlastně znamená, jakým způsobem může být oporou své rodině, jaká je jeho role v církvi a tak dále.
Myslím si, že každý chlap se občas potřebuje poradit s někým starším, potřebuje slyšet ujištění, že život jde prožít smysluplně a naplněně. Obecně se v našem společenství bavíme o věcech, které jsou pro nás v životě výzvou, které jsou náročné a které nemáme s kým sdílet. Takováto setkání mohou být, alespoň podle toho, jak to chlapi po víkendu hodnotí, opravdu určitou vzpruhou do života – ujištění, posilnění, uzdravení.
Mgr. Tomáš Polívka je hudební vydavatel a distributor křesťanské produkce. Je ředitelem nakladatelství Návrat domů. Miluje hudbu a působí také jako hudební dramaturg multižánrového festivalu UNITED.
