Advent není jen přípravou na Vánoce, ale časem, který zahrnuje čekání na všechny příchody Krista – od Betléma až po závěr času. Jak ale čelit strachu, který toto čekání provází? Bible nenabízí věštby, ale vedení, jak jednat, až přijdou těžké chvíle. Když jsme v minulé Glose sice otevřeli adventní téma, ale zůstali jsme u adventu jako u přípravy na Vánoce, slíbil jsem, že se k adventu jako takovému ještě vrátíme. Udělejme to dnes!
Advent nemá být jen přípravou na vánoční svátky. Ta pod křídla adventu určitě patří také, záběr adventu je ale širší. Zahrnuje čekání na všechny příchody mesiáše-Krista. Jak se zpívalo ve staré písni Lukáše Pražského: Krista čtvero příští Písmo svaté jistí: nejprvnější v těle, druhé v duši celé, třetí při skonání, čtvrté o vzkříšení. Jinak řečeno: V Ježíši z Nazareta přišel Bůh na tento svět v lidském těle. To byl jeho první příchod, ten betlémský, který si připomínáme o Vánocích.
Druhým příchodem je jeho vstup do lidského srdce, jak je o Kristu psáno v bibli: Stojím přede dveřmi a tluču; zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se mnou. Těmi dveřmi můžeme oprávněně rozumět dveře lidského srdce, tedy svého lidského nitra a života. Je pouze na nás, jestli Ježíše pustíme dovnitř a svůj život mu svěříme. Třetím příchodem je pak setkání s ním ve smrti, kterému se nikdo z lidí nevyhne. Tím čtvrtým a posledním příchodem Kristovým na naši zem bude příchod v závěru času, který všechno promění.
Člověka napadá otázka, proč se v obecném povědomí zúžil obsah adventu pouze na Kristův příchod do Betléma. První odpověď, která mne napadá, a která asi nebude daleko od pravdy, odhaluje strach. Strach, který ty další tři příchody, kromě toho prvního, v lidech vyvolávají. Strach, že Bůh nějak omezí můj život, strach ze smrti, strach z konce světa.
Když jsem jel nedávno autobusem městské hromadné dopravy, sedla si na sedadlo proti mně dvě děvčata, snad desetiletá. „Myslíš, že bude válka? Že nás taky napadnou?“ „Nemyslím, to by se proti nim postavila celá Evropa.“ Strach těch děvčat byl evidentní. Moje generace něco takového neznala. Naši rodiče zažili válku na vlastní kůži, i moje generace viděla v ulicích svých měst tanky agresora. Zkušenost strach otupí, nejvíc se bojíme neznámého. Není ale strach současných mladých oprávněný? Bude válka? Co k tomu říká Bible?
Mluví jasně: Válka bude. Dřív nebo později bude. Než ale začneme panikařit, uvědomme si, co nám biblické texty nabízejí, jaký je jejich charakter. Upozorňoval na to nedávno náš kazatel, a bylo to dobré upozornění: Biblická proroctví nejsou věštby! Mezi věštbou a proroctvím existuje zásadní rozdíl! Smyslem věštby je poodhalit závoj tajemství a dozvědět se, co se bude dít. Smyslem proroctví je povědět, jak jednat, až se to či ono stane. To je něco dost jiného!
Že přijde válka, víme i bez proroctví, stačí se trochu zamyslet nad lidskou povahou a podívat se do historie. Jistě, nacházíme ve světových dějinách i dlouhá období míru, všechna ale skončila válkou, bez výjimky. Vždycky se objevil někdo, kdo chtěl jiné přinutit být dobří, kdo chtěl vytvořit pro všechny, nebo přinejmenším pro ty své, ideální světový řád. A bylo zle.
Lidé jsou stále stejní, neexistuje žádný důvod si myslet, že se historie už nezopakuje.
Je tedy současný strach mladé generace oprávněný? Může být, také ale nemusí, záleží na ukotvení lidského života.
Co říká k závěru času Bible? Říká toho víc, než jen předpovědi katastrof. Všimněme si slov Ježíšových, jak je zachovalo evangelium. Ano, nejprve mluvil o hrůzách a neštěstí: „Přijdou dny, kdy z toho, co vidíte, nezůstane kámen na kameni, všechno bude rozmetáno. Povstane národ proti národu a království proti království, budou veliká zemětřesení a v mnohých krajinách hlad a mor, hrůzy a veliká znamení z nebes. Zradí vás i rodiče, bratři, příbuzní a přátelé a někteří z vás budou zabiti.“ Své líčení přicházejících katastrof ale Ježíš uzavírá slovy: „Když se toto začne dít, napřimte se a zvedněte hlavy, neboť vaše vykoupení je blízko.“
To je podstatné: Nebojte se, nemějte strach! Ano, přijdou zlé a těžké věci, svět, jak jej znáte, se rozpadne. Vy se ale napřimte, zvedněte hlavy, protože ať se stane cokoli, vaše vykoupení je blízko. Jinak řečeno: Já budu s Vámi. Vždycky budu s Vámi, za všech okolností. A vy, pokud mi budete důvěřovat, obstojíte i v tom zlém, co Vás potká. Dočkáte se něčeho mnohem lepšího.
Za Rádio 7: Petr Raus
