Dejte nám svůj hlas a my pro vás zařídíme blahobyt
Večer krájím cibuli, rádio šumí a cizí hlas slibuje rychlé miliony s vypůjčenou tváří. Vím, jak to končí: registrace, vklad, ticho. V předvolební debatě pak zazní stejná melodie – blahobyt…
Sdílet
Příspěvky od autora
Hana Pinknerová
320 příspěvků
Vystudovala pedagogickou fakultu obor čeština, hudební výchova. Pracovala jako redaktorka hudebního časopisu Opus musicum, korepetitorka v divadle, umyvačka oken, archivářka, učitelka, redaktorka knižního vydavatelství a domácí učitelka. Pro rozhlasovou stanici Trans World Radio psala a nahrávala příspěvky, čtyři roky vysílala pravidelnou relaci Zadáno pro dámy. V 90. letech byla ředitelkou konference pro křesťanské umělce Hrejte dobře a zvučně. Pravidelně publikuje. Nyní provozuje knihkupectví a galerii. Je vdaná, má dvě dcery, žije v Brně.
Vztahy ková každodennost, ne jen plánované úniky
Když slyším „jedeme budovat vztah“, přemýšlím, kde se opravdu rodí opora pro těžké časy. V luxusním tichu wellness víkendu? Anebo v drobných, pravidelných návratech k sobě – u jedné kávy,…
Sdílet
Možná obviňujeme druhou stranu z nenávisti, kterou cítíme my sami
Nedávné události u nás i ve světě ukazují, jak hrůzné může být, když jedinec nedokáže udržet svou nenávist na úrovni myšlenek či slov a vezme do ruky fyzickou zbraň. Ať…
Sdílet
Nikdy nebudeme mít na všechno dost času
Psala jsem přání kamarádce ke čtyřicátým narozeninám, a protože jsem to nechtěla jen tak odbýt nějakým tím zdravíčkem a štěstíčkem, seděla jsem nad rozevřeným přáním a docela dlouho přemýšlela. Co…
Sdílet
Tohle nás čeká, jestli opozice vyhraje volby?
Chodí vám řetězové maily? Ty senzační návody, co podporovat, čemu odporovat a jak vlastně „správně“ přemýšlet o světě. Mně nic takového nechodí – a jsem za to vděčná. Možná si…
Sdílet
Když cizí příběhy ukradnou můj odpočinek
Člověk si chce užít klidné ráno, trochu si zaplavat a odpočinout si na sluníčku. Jenže někdy se klid rozplyne během pár minut – stačí příliš hlasitý rozhovor na lehátku vedle.…
Sdílet
Vyměnila bych své šatičky z prvního školního dne za podzemní kryt?
První školní den si pamatuju dodnes. Nové šatičky, červená aktovka, mašle v culících a spousta očekávání i trémy. Bylo to slavnostní, trochu nervózní, ale bezpečné. Vzpomínky na tohle období se…
Sdílet
Pověrčivost? Ne, jen pro jistotu hodím mincí
„A teď pozor na důležité upozornění,“ pravila průvodkyně naléhavě a tajemně ztišila hlas. „Do kaple vstupte pravou nohou.“ A pak vysvětlovala něco o pověsti, která doporučuje, jak uchovat své budoucí…
Sdílet
Možná je dnešek poslední – léta i života
Poslední týden prázdnin se otevřel chladným ránem a slunečním svitem. Celý víkend jsem přemýšlela o pomíjivosti a plynutí času. Jak rychle ty dva měsíce utekly! Tolik jsem se na léto…
Sdílet
Za vším, co mám ráda, stojí Bůh
Plavala jsem brzy ráno ve skoro liduprázdném zatopeném lomu. Přede mnou se rozprostírala klidná, temná hladina, dosud neporušená jedinou vlnkou, lemovaná bílými žulovými skalami zarostlými křovím a náletovými stromy. Nad…
Sdílet