Mluvíme o pomlázce, mlčíme o vzkříšení
Ve čtvrtek večer jsem se po návratu z práce pohybovala v kuchyni a vařila večeři. Nikdo nebyl doma, a tak jsem si k práci pustila rádio. Zrovna vysílali zprávy. Mimo…
Sdílet
Příspěvky od autora
Hana Pinknerová
320 příspěvků
Vystudovala pedagogickou fakultu obor čeština, hudební výchova. Pracovala jako redaktorka hudebního časopisu Opus musicum, korepetitorka v divadle, umyvačka oken, archivářka, učitelka, redaktorka knižního vydavatelství a domácí učitelka. Pro rozhlasovou stanici Trans World Radio psala a nahrávala příspěvky, čtyři roky vysílala pravidelnou relaci Zadáno pro dámy. V 90. letech byla ředitelkou konference pro křesťanské umělce Hrejte dobře a zvučně. Pravidelně publikuje. Nyní provozuje knihkupectví a galerii. Je vdaná, má dvě dcery, žije v Brně.
Proč se Noeho holubička vracela s větvičkou v zobáku?
Dnes ráno jsem u snídaně jen tak zběžně prolítla noviny a rozhodla jsem se, že pro uchování dobré nálady je teď nebudu dál číst. Když tak až večer. Nechtělo se…
Sdílet
Nemusíte putovat od kapličky ke kapličce
Dlouho jsme s manželem nemohli přijít na nějakou velikonoční tradici, která by nám přišla živá a nesla obsah, k němuž bychom se mohli celým srdcem připojit. Svorně jsme nesnášeli pomlázku…
Sdílet
Znáte pět T pro duševní první pomoc?
Taky cítíte, že je toho všeho nějak moc? Že kolem nás je všechno nějak horší? Nezdá se vám, že se to dá hůře unést? Pokusila jsem se zformulovat nějaké základní…
Sdílet
Mohli bychom se nějak zastat žen ve sněmovně?
Pracovali byste někde, kde by to bylo hnusné? Dokázali byste vydržet v zaměstnání, kde byste vlastně velmi často ani pracovat nemohli, protože vaši kolegové by se nechtěli shodnout na tom,…
Sdílet
Někdy pro stromy nevidíme les
Absolvovala jsem víkendový pobyt v tichu. Bylo to v mém životě poprvé a s přihlášením jsem chvilku váhala. Nebyla jsem si totiž jistá, jestli budu frustrovaná tím, že nemohu mluvit,…
Sdílet
Někdy nevíte, co se vlastně odehrává
Někdy člověk potřebuje jen tak v klidu posedět a probrat si, jak na tom je. Seděla jsem takhle jednou za časně jarního odpoledne na sluníčku v závětří a chystala jsem…
Sdílet
Vadí Bohu pozdní příchody?
Strašně nerada chodím pozdě. Vždycky se stydím, když se mi to povede, protože přijít po začátku považuju za neslušné a nezdvořilé. Hostitel nebo účinkující musel přijít včas, ba i dřív,…
Sdílet
Bůh se skrývá v pizze s kečupem
O polední přestávce jsem běžela do centra, abych vyřídila něco naléhavého. Jistě bych nikam v poledne chodit nemusela. Můj naléhavý úkol by se dal splnit i večer po práci. Bylo…
Sdílet
Půst není nátlaková metoda působení na Boha
Před začátkem postního období jsem chtěla nějak nově prozkoumat, jak tomu půstu vůbec rozumím. Tato náboženská disciplína měla u mne dost špatnou pověst. Tak, jak jsem ji sledovala v různých…
Sdílet