Příspěvky od autora
85 příspěvků
Tomáš Halík (* 1. června 1948 Praha) je český katolický kněz, teolog, religionista, sociolog, psycholog, a filozof. Přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Je farářem akademické farnosti při kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze a prezidentem České křesťanské akademie. V červnu roku 2008 mu papež Benedikt XVI. udělil čestný titul monsignore – prelát Jeho Svatosti. V kruhu svých známých používal krycí jméno Kalypton. V roce 2014 se stal prvním českým laureátem Templetonovy ceny, když byl oceněn jako „mezinárodně uznávaná osobnost obhajující dialog mezi různými vyznáními a nevěřícími, která se v době okupace Československa zasloužila o budování náboženské a kulturní svobody“. V roce 2015 se stal viceprezidentem mezinárodní vědecké rady pro výzkum hodnot a filozofie – Council for Research in Values and Philosophy.
Tomáš Halík obdržel 25. listopadu v Krakově jako první zahraniční autor prestižní Cenu Jozefa Tischnera, pojmenovanou po polském filozofovi a duchovním otci hnutí Solidarita profesoru Tischnerovi. Při té příležitosti poskytl tento rozhovor, který byl publikován v několika jazycích.
Sdílet
Sestry a bratři, v duchu pokory a se zarmouceným srdcem – in spiritu humilitatis et in animo contrito – se chceme dotknout jedné z nejbolestnějších ran církve.
Sdílet
„Tato doba není jen epochou změn, nýbrž změnou epochy“, tvrdí papež František. Právě v této době civilizačních změn, která vyžaduje také další z mnoha reforem církve v dějinách křesťanství, se odehrává třetí návštěva papeže v dějinách Slovenska.
Sdílet
Otevřený dopis kardinálu Dukovi je projevem výrazných změn v české katolické církvi. Biskupové, kněží, akademici i aktivní laici - od "konzervativních" po "pro-reformní"- protestují proti tomu, aby extrémistické proruské populistické síly jako SPD či Volný blok zneužívaly křesťanskou rétoriku a mátly věřící.
Sdílet
Mnohokrát a mnohými způsoby, na mnoha místech a k mnohému publiku jsem mluvil o církvi v postkomunistickém světě. Až dnes jsem si řekl: never more! Je třeba se na věc podívat zas z jiného úhlu.
Sdílet
Musí být místem uzdravující pravdy. Tutlání, bagatelizace a napadání druhých je slepá ulička.
Sdílet
Jedním z velkých poslání, které je svěřeno církvi, je rozeznávat znamení doby. Bůh k nám nemluví jenom skrze Písmo a tradici, jenom skrze učitelský úřad církve, ale také skrze události, které se dějí okolo nás a jichž jsme – ať chceme, nebo nechceme – součástí.
Sdílet
Co vyžaduje od církví jejich role v občanské společnosti? Touto otázkou se po léta zabývám v různých souvislostech. Uprostřed politických změn v mé vlasti i v jiných zemích středovýchodní Evropy jsem často přemýšlel, hovořil a psal o tom, jaké nové výzvy přináší tato doba církvím.
Sdílet
Myslím, že nehlásám jednoduché křesťanství, které by smazalo veškeré rozdíly, ale vítám rozdíly jako něco, co může být kompatibilní.
Sdílet
Dějiny nás učí, že základní princip života církve a tajemství vitality křesťanské víry, totiž tradice, není jen mechanické předávání neměnných dogmat a rituálů z generace na generaci – že je to dynamický a tvořivý proces stále nové interpretace a reinterpretace.
Sdílet








