Klimatickou změnu vysvětluje s nadhledem, humorem a oporou ve vědeckých faktech. Popularizátor vědy Daniel Kortus, který v roce 2025 založil úspěšný projekt Klimatomluva, dnes na Instagramu oslovuje přes 166 tisíc sledujících. Jak se z vědecké laboratoře dostal k boji s dezinformacemi, proč s ním Motoristé odmítají jít do debaty a kdo se mu nedávno pokusil hacknout sociální sítě?
Dane, jsi teď výraznou osobností boje s klimatickými dezinformacemi. Začal jsi s tvorbou kvůli Motoristům?
Vůbec ne. To je zase dezinformace, kterou o mně Motoristé šíří, aby mě zdiskreditovali, když na ně reaguji – že jsem jen příživník. Já jsem začal s tvorbou už někdy minulý rok v létě. Původně jsem dělal videa na YouTube a pak jsem přešel na kratší formáty na sociálních sítích. To bylo někdy v září, těsně před parlamentními volbami.
Je pravda, že první příspěvek na Instagramu byl zveřejněn asi den po volbách, ale ten se Motoristů vůbec netýkal. Mým primárním cílem, když jsem začal tvořit, vůbec nebylo nadávat na Motoristy. To z toho vzešlo až časem.
Co tě tedy původně přimělo opustit vědeckou bublinu a jít na sociální sítě?
Ta hlavní motivace byla v tom, že jsem si sám v mladším věku prošel poměrně silnou klimatickou úzkostí. Mám teď osmnáctileté sestry a vidím, že v jejich generaci a okolí je to extrémně častý jev. Dnes už to má i své pojmenování, dřív se tomu tak ani neříkalo. A já jsem chtěl začít vysvětlovat klimatickou změnu víc v kontextu.
Nechtěl jsem předávat jen ty novinářské zkratky z médií, třeba že se blíží konec světa, roztají všechny ledovce a všichni lední medvědi umřou. Chtěl jsem tomu dát reálný vědecký kontext a ukázat, že ještě není všemu konec a není to žádný ztracený boj. Lidé se totiž často cítí bezmocní, protože klimatická změna působí jako něco obrovského, s čím jedinec nemůže nic udělat. Chtěl jsem ukazovat, že máme technologie, kterými to můžeme změnit, a co pro to může udělat každý jeden z nás. Jenže pak se to celé převrátilo, protože jsem zjistil, že tu existují nějací Motoristé.
Daniel Kortus v roce 2024 obhájil doktorát z organické chemie na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, kde nyní působí jako výzkumný pracovník. Je spoluzakladatelem vzdělávací platformy http://edufix.cz, která pomáhá tisícům studentů s doučováním a přípravou na maturitu či přijímačky. Překládá patenty v oblasti chemie a zabývá se výzkumem zlepšení molekulárních systémů pro ukládání vodíku a oxidu uhličitého. V roce 2025 spustil projekt Klimatomluva, který má k únoru 2026 dosah více než 70 tisíc sledujících. Na sociálních sítích trpělivě vysvětluje vědecká fakta o klimatu, vyvrací časté mýty a dezinformace. Téma se mu daří dostat i do tradičních médií, kde jej komunikuje z pohledu vědy srozumitelně pro širokou veřejnost.
Co tě přimělo na ně reagovat?
Zjistil jsem, že Motoristé šíří úplné nesmysly, které tady před 25 lety říkal už Václav Klaus. Když si člověk otevře jeho knížku Modrá, nikoli zelená planeta, tak je to v podstatě jejich kompletní návod. Říkají naprosto stejné hlouposti a já jsem neviděl nikoho, kdo by jim oponoval a vysvětlil veřejnosti, že to, co tvrdí, fyzikálně nedává smysl.
Nejde přece tvrdit, že za klimatickou změnu může sluneční aktivita, protože ji přesně měříme a víme, že se za posledních 150 let nemění. Máme pro to spoustu dalších fyzikálních důkazů. Takže jsem na jejich výrocích začal vysvětlovat, jak klimatická změna doopravdy funguje a co ji způsobuje. Vlastně jsem se kvůli tomu ještě ani nedostal k tomu, abych se pořádně věnoval samotným řešením.

Myslíš si, že existence Motoristů paradoxně pomáhá zvyšovat povědomí společnosti o klimatu?
Mám za to, že to skutečně může přispívat k tomu, že společnost o klimatické změně ví více. Na jednu stranu mě šokovalo a vystrašilo, že 40 let poté, co díky vědě s jistotou víme, že klimatickou změnu způsobuje člověk, je tu pořád tolik lidí, kteří tomu nevěří. Že jsme takhle nevzdělaní v naprosto základních věcech. Na severu Evropy se o tom vůbec nediskutuje, tam je to všem jasné.
U nás je ale problém v tom, že jsme stále docela fosilně zaměřená země a je tu spousta zájmových skupin, které se snaží povědomí společnosti nahlodávat a vytvářet dojem, že věda vlastně neví, jak to je. Přitom my to víme naprosto přesně. Takže jsem vlastně rád, že můžu přes Motoristy klimatickou změnu vysvětlovat a přesvědčovat tu část společnosti, která je ochotná naslouchat faktům, nejen názorům.
Dozvídáš se nějak, že lidé pod vlivem tvých videí opravdu přehodnocují svoje názory?
To se dozvím většinou jen tehdy, když mi ti lidé sami napíšou, ale naštěstí mi jich píše celkem hodně. Lidé, kteří jsou skalně přesvědčení o tom, že člověk klima neovlivňuje, se přesvědčují těžce. Ale je tu obrovské množství lidí, kteří nemají vyhraněný názor, nevědí a jsou ochotni poslouchat obě strany. Tam má ta konverze podle mě velký smysl. Často mi píšou: „Klimatická změna mě vlastně vůbec nezajímala, pak jsem narazil na tvoje videa, kde komentuješ politiky, a díky tomu jsem se o klima začal zajímat.“ A věřím, že těch lidí, kteří to tak mají a nenapíšou mi, je ještě mnohem víc.
Není tvůj styl komunikace až příliš polarizující? Myslím hlavně reakční videa.
Pevně doufám, že ne, i když se mi to strašně těžko hodnotí. Občas si říkám, jestli si ten můj styl někdo nevykládá tak, že si z té druhé strany dělám až moc legraci. Jenže mně přijde, že oni říkají tak obrovské hlouposti, dělají to tak sebejistě a v důsledku nás to všechny ohrožuje, že vlastně nevím, jak jinak ukazovat, co říkají za nesmysly, než si z toho dělat srandu.
S tím je pak spojené to, že se o mně šíří spousta dezinformací. V komentářích čtu, že mě platí zelené neziskovky, že sám nějaké vlastním a chci na nich vydělávat, že mě platí Brusel, že jsem propagátor Green Dealu, chci nastolit komunismus nebo že jsem placený opozicí.
Když pak někde v rozhovoru mluvím, ti lidé už mě ani neposlouchají, protože mě mají označeného jako někoho, koho platí opozice. To je ale část lidí, kterým já bohužel nepomůžu ani je neovlivním, protože jsou schopni bez důkazů uvěřit jakékoliv hlášce. Je to bohužel výsledek polarizované společnosti, kde vznikají nálepky a zkratky a druhá strana se automaticky ignoruje.
Často je mi vyčítáno, že chodím jen do mainstreamových médií. Já bych přitom velmi rád šel diskutovat třeba do Deníku To nebo něčeho podobného, kdyby mě tam pozvali. Nedávno jsme měli debatu na Vox TV, i když to podle mě není úplný ekvivalent Deníku To. To je ještě trochu jiná liga.
Jak se na tvoji tvorbu na sítích dívají kolegové z akademické sféry?
Ze začátku si z toho dělali spíš srandu, ale rozhodně to nebylo opovržení. Sociální sítě mají lidé často zaškatulkované jako místo, kde se neodehrává žádná kvalitní tvorba. To už dneska ale dávno neplatí a myslím, že i díky tomu, co dělám, to někteří pochopili. Dnes mám naopak od kolegů velkou podporu.
Není mezi vědci a laickou veřejností pořád jakýsi odstup?
Lidé si často myslí, že vědci jsou v nějakých výšinách, jsou namyšlení nebo oddělení od společnosti, ale tak to vůbec není. Vědci bývají velmi často introverti, kteří nechtějí moc kontaktu s veřejností, dělají si svou práci a chtějí mít klid od „normálního světa“.
Vlastně se snažím nabourat představu, že věda je něco výš než normální život nebo politika. Dneska u klimatické změny politika od vědy vůbec oddělit nejde. Z mého pohledu by měl být každý klimatolog částečně politicky angažovaný.
Proč se tedy do veřejných debat nezapojuje více vědeckých pracovníků?
U některých oborů to jednoduše není potřeba – čistá matematika nebo kvantová fyzika nemají na politiku tak přímý vliv. U klimatologie ten vliv je obrovský. Nechci říkat, že se klimatologové neúčastní veřejných debat. Je tu spousta aktivních lidí, kteří si důležitost médií uvědomují. Ale pak je tu spousta těch, kteří na to jednoduše nejsou stavění, protože jsou introvertní a baví je spíše práce v laboratoři nebo u stolu.
Je vlastně povinností univerzit a dalších institucí vysvětlovat veřejnosti vědecké poznatky?
Jednou z rolí univerzity rozhodně má být vzdělávání společnosti a komunikace vlastních poznatků. To se u nás neděje pořádně, nebo lépe řečeno – v tom dnešním přebytku informací to často zapadne. Já jsem měl z nějakého důvodu štěstí, že jsem si vybral téma, které začalo být i díky Motoristům hrozně populární. Zároveň se snažím komunikaci vědy dělat trochu vtipně a díky tomu se mi povedlo takhle rychle prorazit do veřejného prostoru.
Je to ale strašně komplikovaná otázka. Ne každý vědec umí komunikovat přístupně. Někteří divákovi předají až moc informací, ze kterých se těžko vybírá to podstatné. Pro druhou stranu je pak mnohem snazší nabídnout jednoduché lživé řešení, protože lidé raději uslyší jednoduchou pohádku než komplexní vědecké vysvětlování.
Pojďme ještě k Motoristům. Proč podle tebe Petr Macinka a další používají pro klimatologii pojem „zelené náboženství“?
Motoristé obecně velmi často používají narativy jako „náboženství CO₂“, „zelené náboženství“ nebo dokonce „klimatologické náboženství“ – to říkal pan ministr Červený, což mi přijde jako největší bizár. Klimatologie není žádné dogma ani víra. Je to rigorózní vědecký obor založený na fyzikálních zákonitostech, chemii a matematice. Jeho poznatky jsou ověřitelné, reprodukovatelné a transparentní. S vírou nemá absolutně nic společného. Oni se tímto narativem snaží vytvořit falešný dojem, že jde jen o neověřitelnou víru, že se vlastně nic neví a že se tu jen vyvolává panika kvůli nějaké zelené ideologii.
Jediní, kdo tu šíří náboženství, jsou oni sami. Výroky, které o klimatu opakovaně říkají, jsou vědecky zcela nepodložené, nedají se ověřit a jsou to hlouposti. Vědecká data ukazují pravý opak toho, co Motoristé tvrdí. Já říkám, že náboženství mají oni, protože bezmezně věří brožurce Václava Klause Modrá, nikoli zelená planeta, která vyšla před 25 lety a je úplně plná faktických nesmyslů. Mám v plánu tu knížku ještě detailně rozebrat. Je to jejich mantra.
Ministr Červený má ve své kanceláři obraz Václava Klause velký málem jako lednička. To je totální vyznavačství a ikonografie jako v kostele. A nejvíc mě štve, že si berou do úst výrazy jako „zdravý a selský rozum“, ostatní označují za náboženské fanatiky a ze svých vlastních lží dělají racionální závěry.
Má podle tebe tato náboženská rétorika Motoristů nějaký dopad i na věřící lidi?
Sám věřící nejsem, takže nevím přesně, jak to věřící lidé vnímají a zda je používání slova náboženství v negativním kontextu uráží. Přijde mi to ale jako zvláštní paradox. Motoristé na jednu stranu hrozně rádi propagují tradiční hodnoty, ale pak slovo náboženství zneužívají v hanlivém významu. Snaží se působit racionálně, ale přitom vytvářejí umělý rozkol. Věřící člověk přitom může být úplně v pohodě špičkovým vědcem. Mám takové kolegy a víra s vědou se vůbec nevylučují. Motoristé ale tyto výrazy záměrně zaměňují.
Jak je možné, že lidé těmto dezinformacím tak snadno věří?
Částečně za to může i to, že akademická sféra nebyla v debatě tak výrazná, ale hlavně nemá ani zdaleka takovou moc a finanční sílu jako dezinformátoři a průmyslové lobby. Fosilní průmysl má obrovský zájem na tom, aby polarizoval společnost a ta nevěřila v potřebu odklonu od fosilních paliv. Úplně stejně to v minulosti dělal tabákový průmysl – na YouTube se dají najít staré reklamy, kde doktoři tvrdí, jak je kouření zdravé a neškodné.
Stejně tak chemický průmysl loboval u Reagana proti zákazu freonů kvůli ozonové díře a provozovatelé uhelných elektráren popírali kyselé deště, které ničily naše lesy a vodu. Fosilní průmysl má dnes šílené množství peněz a plánuje strategie na pět let dopředu, takže bojovat s jeho dezinformacemi je těžké. Věřím ale, že vědecký konsenzus nakonec vždycky vyhraje, i když to trvá. U cigaret to trvalo 60 let.
Už je to pár týdnů, co ti někdo napadl sociální sítě. Máš tušení, kdo za tím stál?
Vůbec nemám představu a nechci nikoho konkrétního osočovat, ale rozhodně to podle mě souvisí s mojí tvorbou. Ať už to byla antifosilní lobby, fosilní lobby, Motoristé nebo nějaký naštvaný fanoušek, nemám tušení. Zkoušeli mi najednou hacknout Instagram, Facebook, LinkedIn i YouTube. Na Instagramu a Facebooku jsem měl silná 32místná hesla, dvoufázové ověření a záložní číslo, takže tam se nedostali. Na LinkedIn a YouTube se ale dostali. LinkedIn už mám zpátky a díky lidem z Googlu, kteří se mi po mém videu sami ozvali, to vypadá, že získám zpět i YouTube. Ukazuje se, že když má člověk na sítích dosah a komunitu, dokáže mu to v takových krizových situacích obrovsky pomoct.
Jaké máš zkušenosti s přímými debatami se svými oponenty?
Ti, kdo na mě nejvíce útočí – tedy všichni Motoristé –, se mnou do přímé debaty jít nechtějí. Podle mě je to tím, že moc dobře vědí, že říkají nesmysly. Pak jsou tu ale jedinci jako František Kubásek nebo Adam Šejna, kteří do debaty šli. Myslím si, že ti tomu, co říkají, doopravdy věří. Jsou v něčem antisystémoví, což bylo krásně vidět v naší poslední debatě, kde začali mluvit o covidu a o tom, jak bylo očkování špatné. Tam bylo vidět, jak hluboce v dezinformacích jedou.
Je extrémně těžké s takovými lidmi pohnout, zvlášť když mě osočují z toho, že já jsem dezinformátor. V té poslední debatě už jsem asi třikrát vypěnil, protože to byl naprostý bizár a já už nevěděl, co jim na to říct.
Koho konkrétně z Motoristů jsi do debat zval?
Zval jsem Filipa Turka a Wasserbauera, pozvali jsme ministra Červeného, Petra Macinku i Matěje Gregora. Teď se snažím dostat k debatě jednoho nového fanouška Motoristů, který o mně točí videa, ale ten mi taky neodpovídá. V podstatě všichni z Motoristů, kdo kdy mluvili o klimatu, pozvání ignorují. Ministr Červený na mě jednou zareagoval na svých sítích, kde dezinformoval o větrných elektrárnách. Když jsem mu v komentáři přesně napsal, co je na jeho příspěvku špatně, už mi neodpověděl a dál šíří stejné dezinformace.
Kde máš hranici v tom, s kým ještě diskutovat a s kým už ne?
Je to na hraně. Pokud bezpečně vím, že by ta debata byla úplně nekonstruktivní a šlo by v ní někomu jen o to na mě osobně útočit, tak tam bych nešel. Ale jinak nemám médium, o kterém bych si řekl, že tam v zásadě nechci. Kdyby mě pozvali do Deníku To, kde se pravidelně mluví o zeleném náboženství a zvou si tam jen odpůrce klimatické změny, nebo do Xaver TV, tak tam půjdu taky. Považuji za důležité mluvit se všemi stranami a snažit se věci vysvětlovat. I když čím dál tím víc zjišťuji, že ti lidé nahoře většinou moc dobře vědí, co říkají. Nejde z jejich strany o nevědomost nebo snahu bránit Evropu, ale jednoduše o jejich vlastní zájmy.








