To, co se často označuje jako „kultura čistoty “ (purity culture), není totéž jako dodržování sexuální abstinence mimo manželství, i když podle Tima Kellera, zakladatele a bývalého pastora sboru Redeemer v New Yorku, v mnohém obě splývají.
Keller ve svém příspěvku na Facebooku vysvětlil, že v rané církvi byla vůči tehdy převládající řecko-římské etice křesťanská sexuální etika až převratná – „sex byl pouze v rámci vzájemné, celoživotní smlouvy, superkonsenzuální celoživotní smlouvy“.
„Bylo to založeno na radikálním rovnostářském principu, kdy tělo manžela patřilo manželce a manželčino manželovi (1 Korintským 7: 4, Bible). To znamenalo, že každý, kdo v manželství vykořisťoval nebo zneužíval, porušoval křesťanskou sexuální etiku více méně jako ti, kteří měli sex mimo manželství, “řekl.
V řecko-římské éře bylo mužům s vyšším sociálním postavením dovoleno požadovat sex od kohokoli s nižším sociálním postavením, i když byli ženatí.
Naproti tomu kultura čistoty je fenomén, který vznikl v posledních desetiletích v některých (amerických, pozn. redakce) církvích více méně i díky knize “S nikým nechodím a nejsem cvok” od Joshuy Harrise, za kterou se Harris později omluvil a kterou nyní odmítá.
Kniha v mnohém přestřelila Písmo a popisovala konkrétní chování, včetně sexu mimo manželství, jako „neodpustitelný hřích“, řekl Keller a „šla daleko za křesťanskou sexuální etiku, když tvrdila, že byste neměli randit, nebo dokonce někoho líbat, pokud jste si nebyli jistí v tom si toho dotyčného vzít.“
„Říci však, že sexuální abstinence mimo manželství je automaticky „kulturou čistoty“, je přinejlepším historicky naivní a neinformované a v nejhorším případě záměrně nepoctivé. Není to totéž. Ti, kteří jsou naštvaní na zneužívání kultury čistoty, mají pravdu,” dodal Keller.
„Napáchalo to mnoho škod a měli bychom s tím udělat krátký proces. Není to totéž jako abstinence.“
Jeho slova přišla dva roky poté, co se Harris omluvil za svou knihu a následně oznámil, že se již neidentifikuje jako křesťan a rozvádí se. Harrisova veřejná dekonstrukce přišla uprostřed neustálého tlaku některých progresivních náboženských hlasů, jako je Bromleigh McCleneghan, autor knihy “Dobrý křesťanský sex: Proč cudnost není jedinou možností a další věci, které se v Bibli píší o sexu”, kteří volají po úplném opuštění historické křesťanské sexuální etiky, částečně kvůli škodám, které způsobila kultura čistoty 90. let.
Jiné hlasy, například Juli Slatterová, která vede organizaci s názvem Authentic Intimacy a je autorkou knihy Rethinking Sexuality: God’s Design and Why It Matters, od té doby reagovala na potlačování kultury čistoty a uznala škody, které způsobila, přičemž rozlišuje mezi nadměrným důrazem na sexuální morálku a abstinenci v kultuře čistoty a Božím vykupitelským plánem lidské sexuality, kterého jsme svědky v celém Písmu.
“Každý sexuální problém je v jádru duchovní problém. Když je sex matoucí, způsobí to, že znovu přezkoumáváme to, v co věříme o Bohu. Chybný sex obvykle začíná a končí špatným chápáním Božího charakteru,” napsala Slattery ve svém příspěvku na blogu ohledně tématu sexuální čistoty.
„Hnutí za sexuální čistotu učilo o Bohu, který nám dal morální pravidla hodná následování, ale naprosto opomenulo zdůraznit Jeho vykupitelskou povahu. V dnešní době učíme o Boží lásce a milosrdenství, ale máme tendenci přeskakovat Jeho svatost a spravedlivý soud. To je vážné nebezpečí, čehož si musí být vědoma každá generace církve, “řekla.
Autor: Brandon Showalter
Zdroj: The Christian Post
