Sex je jedním z nejdůležitějších témat, o kterých by rodiče s dětmi měli mluvit. Ale je to i pořádný strašák.
Jak o tom vůbec začít mluvit? A kdy? Kolik toho už vědí? Do jaké hloubky bychom měli zajít? Odkládali jsme to příliš dlouho?
Dva rodičovské páry s dětmi různého věku uvádí čtyři tipy, jak přejít od trapného rozhovoru k užitečnému.
1. Zasaďte úder dříve, než to za vás udělá kultura
Naivita vašeho dítěte ohledně světa sexu jednoho dne skončí. A zde přichází jedna velmi důležitá otázka: skončí rychle a šokujícím způsobem někde na hřišti, nebo klidně v bezpečí domova?
Dnešní děti vyrůstají ve vysoce sexualizované společnosti, ve které jsou vystaveny sexuálnímu jazyku, obrazům a chování mnohem dříve, než jsou vývojově připraveny tyto věci zpracovat. Většina dětí se o sexu dozvídá od svých vrstevníků ve věku okolo 8 let (3. ročník ZŠ). Průměrné dítě se setká s pornografií ve věku okolo 10 – 11 let (5.- 6. ročník ZŠ).
Kultura bude našim dětem vyprávět o sexu od velmi mladého věku. Nijak se nevyhneme tomu, že naše děti budou formovány a ovlivňovány tím, co kultura kolem nich o sexu mluví. No, můžeme se vyhnout tomu, aby kultura byla dominantní silou v sexuální formaci našich dětí. Jako rodiče jsme dostali privilegium být experty, kteří mohou formovat porozumění našich dětí a proto bychom se tohoto úkolu neměli vzdávat ve prospěch rozhovorů ve školní jídelně, či ve prospěch toho, co jim řekne internet, televize a filmy.
A dobrá zpráva je, že nikdy není pozdě začít.
2. Vytvářejte příležitosti pro rozhovor
Vést s našimi dětmi rozhovor o sexu není jednorázová záležitost, kterou si potřebujeme splnit. Naopak, rozhovory musí začít a pak pokračovat. Rozhovor typu „jednou a stačilo“ může být pro naše děti příliš intenzivní a zavírá pro ně možnosti k nám později přijít s dalšími otázkami. Jednoduchá vysvětlení během delšího období pronikají hlouběji a budují důvěru. Začněte tedy na toto téma mluvit brzy a budujte váš vztah i rozhovory.
Tyto rozhovory nevyžadují speciální pozornost a příležitost. Mohou přijít, když budete děti ukládat spát, když budete spolu sedět na gauči, či při večeři. Nám se tyto rozhovory nejčastěji dějí, když jsme „uvězněni v autě.“ Možná je to proto, že se odtud nedá odejít. Možná proto, že nemusíme udržovat oční kontakt. Uvědomte si, které momenty jsou pro vaši rodinu vhodné pro takové rozhovory a nenechte si ujít dobré příležitosti mluvit.
Navíc, sdílení věku přiměřených informací o sexu a vnášení biblického pohledu na sex, mohou být protiváhou nezdravým společenským normám sexuality a vztahů. Studie říkají, že tyto rozhovory slouží pro mnohem více než jen pro informování – pomáhají tvořit zdravé děti. Podle Deborah Ruffmal, která je expertkou na sexualitu teenagerů a autorkou knih „Talk to Me First: Everything You Need to Know to Become Your Kids “ Go-To ‚Person About Sex: „Děti, které vyrůstají v rodinách, kde se o sexualitě otevřeně diskutuje, nejsou jen zdravější a šťastnější, ale oddalují riskantní chování včetně sexuální aktivity do pozdějšího věku.“
Dětské poznatky o běžném životě – jejich pozorování rozdílů mezi chlapci a dívkami, jejich komentáře o těhotných ženách, jejich radost ze svateb, jejich zvědavost při pohledu na nevhodné billboardy či TV reklamy – mohou být skvělými příležitostmi na krátké rozhovory o nějakém aspektu sexu. Kromě toho mohou rodiče otevřít rozhovory o sexu i tím, že budou pokládat otevřené otázky: „Jaké jsou podle tebe rozdíly mezi chlapci a dívkami? Proč podle tebe zavíráme dveře, když se koupeme nebo když se převlékáme? Co víš o tom, odkud přicházejí miminka?“ Odpovědi vašich dětí na tyto otázky vám pomohou dozvědět se, kolik toho už vědí – a co se budou muset naučit.
Takže, jak zjistíme, zda se nám podařilo zahájit skutečnou diskusi? Tak, že děti začnou pokládat otázky.
3. Bude to trapné, jen když to uděláte trapným
Témata na rozhovor nejsou trapné, to jen lidé se při nich cítí trapně. Mluvit s našimi dětmi o sexu může být trapné, protože sex je velmi osobní a privátní téma. Může to být trapné, protože mnoho lidí cítí vinu za sexuální selhání, které spáchali nebo hanbu a bolest kvůli sexuálním excesům, které byly spáchány na nich. Naše vlastní hanba a vina dělají tyto rozhovory trapnými – a to je přesně to, co náš Nepřítel chce. Pocit trapnosti vytváří bariéry, které ničí ten typ důvěry, kterou naše děti potřebují a touží vůči nám mít.
Představte si cestu ke zdravému rozhovoru. Pocit trapnosti je ta příkop po obou stranách cesty.
Napravo je trapnost z toho, když toho dětem nabídneme méně než potřebují. Tento druh trapnosti uzavírá diskuse větami jako „Na to si ještě příliš malý.“ Nebo „Kde jsi o tom slyšela?“ Zůstaňte klidní, usmějte se a řekněte jim, že pokládají dobrou otázku a že jste rádi, že se rozhodli zeptat se právě vás.
Nalevo je zase trapnost z toho, když dětem dáme více než právě potřebují. Měli bychom chtít odpovědět dětem na to, na co se právě ptají a ne na to, co si myslíme, že se ptají. Když se čtyřleté dítě zeptá na to, odkud jsou miminka, je to něco úplně jiného, než když se na totéž zeptá osmileté dítě. Říci příliš mnoho, může rozhovoru ublížit stejně, jako říct málo.
4. Povězte jim lepší příběh
Pravděpodobně největší chybou, kterou rodiče dělají, je, že téma sexu staví do pozice nebezpečného témata plného varování a ne Bohem stanovené oslavy. Naše děti budou mimo našich domovů poslouchat o přístupu k sexu, který podporuje nejistotu, ostudu a sobeckost. Ale i v některých křesťanských domácnostech, které to myslí dobře, často slyší jen: „Sex je špatný, dokud se nevdáš / neoženíš – a pak se stane dobrým!“
No, existuje i lepší pohled. Bůh stvořil sex pro naše potěšení a pro naše dobro a proto je důvod ho oslavovat. Oslavujeme zázrak života, slaví aspekt jednoty v manželství, oslavujeme to, že sex nám pomáhá milovat a vážit si jeden druhého víc. Oslavujeme to, jak je fyzicky příjemný a oslavujeme to, jakým způsobem je sex obrazem reality evangelia.
A tak, jak je to s každým jiným dobrým darem, existují způsoby, jak ho využít co nejlépe a také způsoby jak ho zneužít.
Nemluvit s našimi dětmi o sexu, když vyrůstají v hyper-sexualizované kultuře, je jako vypustit je bez jakékoliv přípravy do příběhu, kde „si každý může vybrat své vlastní dobrodružství“ a který je spíše hororem s tragickým a matoucím koncem, než příběhem celistvosti, radosti a klidu. Naopak, mluvit s nimi o sexu je jedním z nejdůležitějších způsobů, jak našim dětem můžeme my rodiče projevit lásku. Přináší to příležitosti vysvětlit jim, proč Bůh stvořil dar sexu, jak sex může být hnací silou lásky i ubližování a také příležitosti na rozhovory o tom, jak důležitou roli má sex v Božím stvořitelském plánu.
Mámy a otcové, máme mnohem větší vliv než jsme si dosud mysleli. Budeme – ať už v dobrém nebo ve špatném – výrazně ovlivňovat emocionální, duchovní a psychologický vývoj našich dětí v otázkách sexu. Buďme dobrými správci tohoto privilegia!
Autor: Jim a Angela Davisovi
Zdroj: spolecenstvoevanjelia.sk
