Sisyfos, chlap, který se nevzdal a dvakrát se mu podařilo oklamat Smrt i samotné bohy. Jenže prastarým silám nelze unikat věčně a tak Sisyfos dostal od Dia exemplární trest. Jeho úkolem se stalo tlačit do kopce kámen, který se před cílem vždy skutálí zpět dolů. Dělat to věčnost je asi tak příjemné jako jakákoli jiná forma mučení.
„Pak jsem byl svědkem mučení Sisyfa, když oběma rukama zápasil s obrovským kamenem. Vzpírajíc se a strkajíc rukama a nohama vytlačil balvan do kopce na vrchol. Ale pokaždé, když se ho chystal převrhnout přes hřeben, jeho čistá váha ho otočila zpět a nelítostná skála se opět svalila dolů. A tak se s tou věcí musel ještě jednou popasovat a tlačit ji nahoru, zatímco se mu z končetin lil pot a prach mu stoupal vysoko nad hlavu.“ - Odyssea
Být čas od času na pár centimetrů od svobody, ale nechat se rozdrtit nejen pod váhou kamene, ale také pod vědomím, že toto bude jeho věčný osud, může z každého člověka udělat nihilistu. Ze Sisyfova příběhu si však chci vzít něco jiného.
Sisyfos jsme my všichni. Všichni se snažíme oklamat smrt nějakým nástrojem. Někteří se zabarikádují s alkoholem, někteří staví zdi bohatství a slávy, jiní se opírají o věčnou náruč svého náboženství. Bez ohledu na naši taktiku, všichni zemřeme.
Všichni musíme zemřít. Toto uvědomění přichází k různým mužům v různých časech. Někteří muži, v současnosti ne tak vzdálení od nás, čelí smrti ve válce. Někdo si svou smrtelnost uvědomí, když přežije nehodu. Jiní se stanou studenty filozofie a nebo meditace, aby rozjímali nad smrtí. Poslední kategorií, nejsmutnější ze všech, jsou ti, kteří se vyhýbají všem myšlenkám, dokud smrt nedorazí k jejich dveřím a najde je nepřipravené.
Moudrý muž s pokorou přijme, že tento fakt je neoddiskutovatelný. Hloupý muž ho zapudí nebo s ním bude bezvýsledně bojovat. Kamenem ať je pro tento případ vědomí smrtelnosti a omezeného času.
Moudrý tíhu kamene využije, bude z ní čerpat možnost být silnější. Váha kamene ho učí jak lépe zatlačit. Poznává omezení vlastního těla a jak pracovat efektivněji. Buduje ve své mysli stále větší sílu, aby dokončil tento nekonečný úkol podle svých nejlepších schopností.
Každý muž, který je zasvěcen do smrti, stojí před výzvou opřít se do kamene. Ten sám o sobě není ani dobrý, ani špatný, pomstychtivý ani dobrotivý. Je to kámen. Jeho význam poznají pouze muži, kteří mají odvahu vytvořit protitlak. Štěstí, hněv, poraženost nebo triumf jsou volbou.
Stejně jako pro Sisyfa, i pro nás jsou některé věci nevyhnutelné. Na rozdíl od něj však můžeme z každodennosti, jakkoli je namáhavá, čerpat a sílit.
Zdroj: Mužom.sk