Při bilancování loňského roku mi vyplynulo, že i když to byl pro mě enormně těžký rok, mohl jsem přinášet více radosti a smíchu mým blízkým.
Když mi už i děti řekly: "Tati, proč jsi pořád tak vážný?", zasvítila mi kontrolka. Uvědomil jsem si dvě podstatné věci. První, že smích a radost je lék téměř na všechno. Někdy to stojí hodně energie, ale vím, že se to dá. Uvedu příklad. Přicházely Vánoce a tak jsem si řekl, že vymyslím pro rodinu dárek, ať máme víc legrace a zábavy. Podařilo se. Ježíšek nám donesl karaoke sestavu a dva mikrofony. Tolik talentů na Superstar jste ještě neviděli. Nejlepší na tom je, že když zpívá někdo jiný, jste přesvědčen, že to dokážete určitě lépe. No nedokážete, ale legrace je kopec.
Druhou věc vlastně na základě pozorování a práce s lidmi pojmenovala má manželka. V poslední době se zdá, jako by se většina lidí zaměřila pouze na sebe. To se stalo z části i mně. Seberozvoj, sebeláska, sebeuvědomění, sebe-nevím-co, až jsem přišel na to, že pozornost na sebe a plánování mého času bylo pro mě větší prioritou než plánování toho rodinného. Práce na sobě je klíčová, velmi důležitá a celoživotní záležitost. Je však důležitá míra. Velmi to souvisí se zmíněnou radostí, neboť společné plánování aktivit by mělo být v rovnováze s těmi osobními.
Dost bylo mudrování, slovo pro příští rok mám jasné - je to RADOST a budu si ho připomínat jak často to jen půjde. Ještě prozradím slovo, které jsem měl loni a to bylo slovo Sebeovládání. Udělal jsem velký kus cesty, ale rozhodl jsem se, že pro další rok měním směr od sebe k druhým. Je to taková jednoduchá věc, dát si jedno slovo na celý rok a rozvíjet se, posouvat a zlepšovat v něm.
Redakčně upraveno
Autor: Martin Valach
Zdroj: Mužom.sk
Foto: Ben White/unsplash