Většina z nás to určitě zná, minimálně z dětství. Chlapi nepláčou. Dovolím si napsat, jak to mám já. Je docela možné, že se v tom najdete, a stejně je možné, že nepláčete vůbec. Vždyť chlap nemá co plakat, že?
Včera jsem dostal otázku, v jakých případech je v pořádku, aby muži plakali před svou partnerkou, a kdy ne. Za poslední týden jsem plakal mnohokrát a to tedy nejsem typ muže - fňukny. Je to jednoduché. Prožíval jsem asi nejhorší období, jakým jsem kdy procházel, tak to muselo jít ven. Něco jsem vyběhal a něco vyplakal.
Ale kdy plakat před partnerkou? Nikdy jsem nad tím nepřemýšlel, a tak moje odpověď na první dobrou byla následující. Když muž něco pokazí, udělá chybu, nebo jej cokoli zlomí, tak je zcela na místě dát emoce ven i před partnerkou a klidně se vyplakat. Jsou to silné emoce strachu, ale i uvědomění. Pokud je mezi partnery láska a ne očekávání, jaký má kdo být, tak jsou to momenty, kdy partnerka umí být přijímající. Bude se snažit přijmout partnerovy emoce takové, jaké jsou a jak to opravdu upřímně cítí.
Pokud však nastanou situace, které zraní celou rodinu, jsou-li to situace, které vyžadují mentální sílu, situace, kdy je potřeba zachovat si chladnou hlavu, tehdy je fajn, pokud je muž tím opěrným sloupem pro celou rodinu. To byla však moje odpověď na první dobrou. Večer, když jsem se o tom bavil s manželkou, tak jsem si uvědomil, že ani toto není zcela správná odpověď.
A tak se ptám - existuje na to správná odpověď? Většina z nás vyrůstala v tom, že chlapi nepláčou. Znáte to. Já to synovi nikdy neřeknu. Myslím, že to máme nějak geneticky dané, že muži pláčou méně než ženy. Ženy prožívají emoce více a intenzivněji než my muži. Podstatné je však to, že i my je prožíváme a uvolnění emocí je přímo nezbytné pro naše duševní zdraví.
Jeden z nejlepších filmů, jaký znám, je Legenda o vášni. Pokud ho znáte, přijde vám scéna, když Tristan pláče nad hrobem, zženštilá nebo nechlapská? Mně vůbec ne. Přijde mi autentická a o nic méně mužná.
A který chlap nepláče, když se mu narodí zdravé dítě? Určitě všem přeji raději slzy štěstí, než smutku. Život je paleta událostí od nejhorších k nejlepším a opačně. A tak jak pláčou ženy, pláčou i muži. Někdo více, někdo méně, ale je to podle mě úplně v pořádku.
Kdy má tedy chlap plakat? Jednoduché. Když se mu opravdu chce. A jestli před partnerkou? To je už příběh vás dvou, vaší důvěry a intimity. Charlie Chaplin má ještě jednu skvělou radu: "Nejlepší je plakat v dešti, nikdo nevidí mé slzy". Dá se i tak. Pokud nežijete v suché Africe.
Autor: Martin Valach
Zdroj: Mužom.sk