Věda nemůže pohřbít Boha, jak tvrdí někteří ateisté, ale může pohřbít ateismus, říká emeritní profesor Oxfordské univerzity s doktorátem matematiky.
Před stovkami lidí v Muzeu Bible ve Washingtonu začal irský matematik John Lennox otázkou: „Pohřbila věda Boha?“ Informuje portál The Christian Post. „Ateismus, theismus, panteismus tady byly tisíciletí,“ řekl Lennox, když se ho Eric Metaxas zeptal, kdy se do západního mainstreamového myšlení vplížila představa, že věda a křesťanská víra stojí proti sobě.
„Isaac Newton vyjádřil vesmír krásně pomocí matematiky a objevil, že matematika skvěle popisuje, jak věci fungují. To vedlo k myšlence, že vesmír je v podstatě mechanickou záležitostí. Lidé si začali myslet, že vesmír si funguje sám, lidé ho dokážou zkoumat i bez toho, aby se zabývali tím, kdo ho dal do pohybu. Tak se myšlenka, že Bůh dal vesmír do pohybu, začala stávat věcí minulosti,“ řekl Lennox.
K posunu od pohledu na vesmír, kde by Bůh byl středem, docházelo však v době, kdy křesťanská církev nebyla ryzí a morálně se kompromitovala, což způsobilo úplný obrat.
„Sociální situace v době Darwina a Huxleye byla taková, že se věda používala k pohřbívání Boha. Huxley byl velmi slavný vědec a podle jeho představy se církev měla měnit v církev, kde se bude uctívat „Sofia“, bohyně moudrosti,“ pokračoval Lennox. „K posunu od pohledu na vesmír, kde by Bůh byl středem, docházelo však v době, kdy křesťanská církev nebyla ryzí a morálně se kompromitovala, což způsobilo úplný obrat,“ řekl dále. „Pak převládl postoj, že Bůh býval dobrý, ale teď ho už není potřeba,“ vysvětlil Lennox, jak to tvrdil Steven Hawking ve své knize Velkolepý plán.
Představa, že když věda stoupá, tak Bůh klesá, není přiměřená, řekl a dodal, že z toho plyne omyl označovaný jako „Bůh mezer“, což je intelektuálně líné: „Neumím to vysvětlit, tak řeknu, že to udělal Bůh.“ „To je hluboké neporozumění povahy vysvětlení. Vysvětlit vysvětlení je velmi důležité,“ říká Lennox. Omyl (podporovaný ateistou Richardem Dawkinsem) spočívá v tom, že Bůh a věda spolu soupeří o vysvětlení a že si mezi nimi musíme vybrat. Takhle si vybírat je ovšem nesprávné. Ti, kdo takto uvažují, se dopouštějí dvou klíčových chyb, první z nich je chybné pojetí Boha.
Když v době, kdy Lennox vyrůstal, v Irsku řeklo „Bůh“, lidé věděli, že je řeč o Stvořiteli, o Bohu Bible. Ale ateisté jako Steven Hawking si myslí, že Lennox mluví o Bohu, který se podobá starověkým řeckým bohům jako Zeus, a potom automaticky docházejí k tomu, že křesťanský Bůh je Bůh mezer ve smyslu „Neumím vysvětlit blesk, tak vynaleznu boha, a když to vysvětlím atmosférickou fyzikou, bůh zmizí.“ „Nejdůležitější je uvědomit si, že Bůh Bible není bůh mezer,“ zdůraznil Lennox. „Důvod, proč věda může pohřbít ateismus, je v tom, že s vědou lze pracovat,“ říká Lennox.
Řekněte mi upřímně: kdybyste věděli, že počítač, na kterém denně pracujete, je koncový produkt procesu, který není řízen myšlenkou – věřili byste tomu?“
„Jestliže začnete věřit, že za vesmírem je rozumná inteligence, potom rozvíjet vědu je rozumné a křesťan má důvod pro rozvoj vědy.“ Když se ho ateisté ptají, jak je možné, aby byl současně vědec i křesťan, Lennox se jich ptá: „Když vědecky pracujete, čím to děláte?“ – a prstem ukáže na svou hlavu, aby to bylo zřejmé. Většina z nich odpoví, že mozkem. Lennox je chvíli nechá a pak se jich zeptá na ten jejich mozek, kterým vědecky uvažují. „Co si o mozku myslíte? Popište mi stručně jeho historii,“ vyzývá je.
Na to často řeknou něco jako „to je snadné, protože mozek je koncový produkt, který není řízen myšlenkou.“ „Tak se na ně podívám, někdy s úsměvem, a řeknu: ‚A vy tomu věříte?‘ Řekněte mi upřímně: kdybyste věděli, že počítač, na kterém denně pracujete, je koncový produkt procesu, který není řízen myšlenkou – věřili byste tomu?“
Věda v sobě zahrnuje víru. Vědu budete dělat, pouze pokud ji lze dělat. Přesněji řečeno, nemůžete ji dělat, pokud nevěříte, že vesmír je aspoň částečně rozumově srozumitelný.
Lennox položil tuto otázku řadě mezinárodně uznávaných vědců, a když je nutil k odpovědi, každý mu odpověděl: „Ne.“ To máte potom problém. Vy jste vědec a já se ptám na rozumové zdůvodnění vaší víry,“ řekne jim potom. „Byli jsme vychováváni v omylu, že věda je tady a víra je tamhle,“ říká a zpochybňuje, proč by věda a víra měly být dvě neslučitelné kategorie. „Věda v sobě zahrnuje víru. Vědu budete dělat, pouze pokud ji lze dělat. Přesněji řečeno, nemůžete ji dělat, pokud nevěříte, že vesmír je aspoň částečně rozumově srozumitelný.“
Překlad: Jan Vopalecký
Zdroj: krestandnes.cz