Respekt. Slovo, které několikrát zaznělo v rozhovoru zaměřeném na některé psychologické momenty dvoukolové prezidentské volby. Jak se vypořádat s porážkou svého kandidáta? A jak o volbách mluvit s lidmi ve svém okolí? Hostem podcastu Týden bez filtru byl psycholog Jan Širůček působící na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
„Existují rodinné vazby, které byly kvůli odlišným politickým preferencím zpřetrhány. Můžeme tady říct, že politika někdy ničí životy. Znám případy, kdy rodiče nemluví se svými dětmi, protože mají úplně odlišnou představu o tom, koho volit,“ popisuje psycholog Jan Širůček. Jak se tomu vyhnout? Podle něj zejména tak, že nebudeme dění kolem voleb prožívat tak osudově, v porážce svého kandidáta nebudeme vidět konec světa a v lidech volících jinak než my nepřátele.
„Místo vyhrabávání příkopů a vzájemného osočování kvůli hodnotovým střetům si prokažme respekt. Respekt k tomu, jaké důvody vedly toho konkrétního člověka k tomu, jak se rozhodl. Ty důvody jsou relevantní, každého prostě oslovuje něco jiného,“ dodává Širůček.
Na rozdělování společnosti kolem voleb se podle něj podílejí i kandidáti, kteří se v kampani negativně vymezují vůči sobě navzájem. „To nás jako společnost ohrožuje, protože se nedíváme k ničemu pozitivnímu, co by nás mohlo spojit,“ říká brněnský psycholog, který připouští, že s výhradně pozitivním programem by kandidáti mohli mít problém uspět. „Potom je to špatná zpráva o vývoji demokracie. Soutěžit mají programy, ne mravní nedostatky kandidátů.“
Co tedy doporučuje kandidátům, kteří postoupili do druhé kola a budou chtít oslovit voliče neúspěšných kandidátů? „Neslavit vítězství na úkor někoho druhého. Mít respekt.“ Nejen vůči volebním výsledkům pomůže, když nemáme přehnaná očekávání a celé dění prožíváme střízlivě a uměřeně. „Nejsme připraveni na to, že to, co chceme – výhra, štěstí, bohatství – nejsou nárokovatelné. Musíme se naučit, že prohra je součástí života a že to není ostuda,“ zaznělo mimo jiné v podcastu.
Širůček uzavírá: „Bezpochyby máme jako lidé cosi jako právo na štěstí a šťastný život. Ale to neznamená, že celý svět okolo se musí spojit za ruce a toto naše právo uspokojit. Tedy nemáme právo očekávat, že to přijde samo. Myslím si, že poměrně dost lidského neštěstí je způsobeno právě tímto očekáváním.“
Autor: Filip Breindl
Žijeme každý v jiné zemi? Oba pánové mají program. Jen jeden je lhář, štváč a prospěchář a druhý se snaží tmelit rozpolcený národ. U fce prezidenta je program vlastně daný výkonem fce. To nejsou parlamentní volby. Váš příspěvek pokulhává.