Vytvořit jakýkoli závazek je pro jednotlivce z generace Z obzvláště obtížné. Proč tomu tak je? A jak mladým lidem můžeme pomoci zbavit se strachu a milovat podobně bezpodmínečně jako Ježíš?
Na vysoké škole jsem trpěl nemocí zvanou FOMO. Ona pravděpodobně mohla za pokles mého průměru známek o půl bodu. Ona je důvod, proč jsem někdy byl s lidmi až do východu slunce, ačkoli jsem měl následující den časnou hodinu. Ona je důvod, proč mě kamarádi přesvědčili, abych všeho nechal a šel na poslední chvíli na výlet z Virginie do Louisiany.
FOMO je „strach ze zmeškání“ (angl. Fear of missing out), stav, kterým dnes často trpí mladí lidé. Po ukončení studia, když jsem pracoval s další generací vysokoškoláků, jsem si začal všímat změny. „Přihlas se na podzimní víkendovku, protože tam jdou všichni tvoji kamarádi“ byla mnohem méně účinná náborová taktika než za mých vysokoškolských časů.
Přesto je v posledních letech obtížnější naplánovat akce pro studenty. Jednoduše tráví méně času vzájemným setkáváním. Moje zkušenost je samozřejmě jen jedním z údajů, ale moji přátelé, kteří pracují na akademické půdě, mají podobná pozorování. Jeden pracovník InterVarsity (křesťanská organizace věnující se službě vysokoškolákům) to popsal dokonale: „Je to jako bychom přešli od FOMO k FOBO.“
Co je FOBO? Strach z lepších možností (angl. Fear of better options). Zdá se, že vnitřní dialog průměrného mladého člověka se změnil z „Co když nepůjdu a oni se budou bavit beze mě?“ na „Co když se teď zavážem a později toho budu litovat?“.
Právě FOBO může být důvodem, proč pokud trávíte čas s mladými lidmi, dostáváte takové textové zprávy: „Rád bych v té době zašel na oběd, pokud nebudu mít nic jiného na práci“ nebo „Plánuji tam být, dokud se něco nezmění“. Než převrátíte oči a začnete lamentovat nad stavem „dnešních dětí“, dovolte mi, abych vám poskytl trochu z jejich perspektivy.
Ne nespolehliví, pouze úzkostliví
Generace Z je pravděpodobně nejúzkostlivější generací v dějinách. Jedním ze způsobů, jak se to projevuje, je, že mnozí mladí lidé jsou zdrženlivější v závazcích, než byly předchozí generace. Jejich vnitřní kalkul je jiný. Co když se zavážu k těmto plánům a následně se ukáže, že se na danou zkoušku necítím připraven? Nebo dokonce, jak si můžu dělat plány příští týden, když sotva zvládnu myslet na dnešní odpoledne?
Existují skutečné důvody, proč jejich životní zkušenost vyvolává více úzkosti než ta naše, a tyto důvody jim ztěžují činění závazků. Přesto všechno si láska k druhým lidem žádá právě přijímání a dodržování závazků. Existuje důvod, proč se v tradičních svatebních slibech uvádí „dokud nás smrt nerozdělí“, a ne „dokud se nevyskytne něco jiného“.
Jak tedy můžeme my, příslušníci starších generací, povzbudit naše bratry a sestry z generace Z k láskyplným závazkům? Za prvé, musíme se ujistit, že jsme důsledným vzorem věrnosti v našich vlastních závazcích vůči nim. Setkáváte se ve svém sboru nebo na pracovišti s mladými lidmi? Přistupujete k setkáním a závazkům vůči nim se stejnou vážností jako k ostatním?
Za druhé, musíme vyjadřovat povzbuzení, když mladí lidé projevují láskyplné závazky. Jsou ve vašem sboru lidé z generace Z, kteří pravidelně dobrovolně slouží? Jak byste jim mohli projevit vděčnost za jejich službu? Oslovil vás nějaký mladý člověk, abyste s ním šli na kávu? Nezapomeňte mu říci, jak jste vděční za jeho iniciativu a upřednostněte jej ve svém programu.
Jazyk mladých bývá radikální
Za třetí, musíme se s mladými lidmi (citlivě) podělit o to, jak na nás jejich FOBO přístup působí. Když se někoho iniciativně zeptám, zda by se mnou chtěl strávit čas, je zraňující dostat nezávaznou odpověď. Je těžké ubránit se nevyslovenému podtextu „nejsi dost důležitý na to, abych ti věnoval svůj čas“.
Vím, že vyjádřit tyto pocity mladému člověku může být nepříjemné, ale je důležité to udělat. Pokud jste ochotni mít tento těžký rozhovor, možná se nakonec stanete jedinou osobou v jeho životě, která jej miluje natolik, že se k tomu odhodlá.
Na závěr, buďte trpěliví a empatičtí. I v tomto případě existují skutečné důvody pro obavy, boj se závazky u příslušníků generace Z není snadný. Mějte je na paměti, když obdržíte nezávazné textové zprávy od mladších přátel či mladších členů rodiny. Bojují boj, kterému vy ani já možná úplně nerozumíme.
Vzájemná láska napříč generacemi každého něco stojí. Pro generaci Z to může znamenat ochotu zavázat se navzdory strachu z lepších možností. Pro starší generace to může znamenat cvičit se v trpělivosti a empatii. Pro každého z nás je investování do těchto vztahů navzdory našim rozdílům další příležitostí milovat druhé tak, jak nás miloval Kristus, což ho stálo hodně.
Autor: Jerry Riendeau
Zdroj: Spoločenstvo evanjelia