Mylná představa č. 1: Ve prospěch ateismu neexistují žádné dobré argumenty
Měli bychom rovnou otevřeně připustit, že existují docela solidní důvody, proč být ateistou, a měli bychom si dát pozor, abychom je jen tak lehkovážně neshodili ze stolu. Popravdě, ne každý ateista si je jich vědom, ale existují a měli bychom je brát vážně. Dopustit se opaku a brát je na lehkou váhu může způsobit značné škody. Problémem je však i to, když je bereme příliš vážně.
Zároveň pamatujte, že i ve prospěch chybných závěrů existují dobré argumenty. Kdykoli zvažujete zdůvodnění jakéhokoli stanoviska, představte si situaci jako váhy, takové ty starodávné se dvěma miskami. Jednotlivé misky představují jednotlivé strany diskuse, zatímco závaží jsou důvody, kterými se dá dané stanovisko podložit. Na obou stranách se nacházejí relativně těžké závaží, tedy silnější argumenty každé ze stran. Tak či onak se však váha může naklonit jedním směrem. Jinými slovy, i když existují dobré důvody, proč něčemu věřit, neznamená to, že jsou rozhodující.
Mylná představa č. 2: Ateismus je založený čistě na intelektu
I vzhledem k tomu si však myslím, že v otázce racionálních argumentů se váhy celkem výrazně naklánějí ve prospěch teismu. Proč je tedy tolik moudrých a vzdělaných ateistů? Nuže, při zhodnocování ateismu nezáleží pouze na argumentech. Vstupují do toho i jiné faktory. Nikdo není neutrální. Naše jedinečné zkušenosti, soubory přesvědčení, vzdělání, naše osobnost, hodnoty a touhy přispívají k rozdílnosti toho, jak vyhodnocujeme potenciální přesvědčení. Ovlivňují a zabarvují přesvědčivost argumentů ve prospěch ateismu (i v prospěch teismu).
Thomas Nagel – jeden z mých nejoblíbenějších filozofů a zároveň ateista – otevřeně přiznává, že prostě nechce, aby byl teismus pravdivý. Samozřejmě, za jeho ateismem se skrývají i jiné důvody, ale jeho preference nepochybně ovlivňují to, jak vyhodnocuje argumenty proti Bohu a v jeho prospěch. Něco podobného by se dalo říci i o mé touze po tom, aby bylo pravdivé křesťanství.
Mylná představa č.3: “Stará Země” znamená ateismus
Když už se věnujeme argumentům ve prospěch ateismu, věřící i nevěřící často vycházejí ze závěru, že vesmír starý 13.8 miliardy let či Země stará 4.5 miliardy let (současné odhady) by prokázaly, zda alespoň poskytly solidní důkazy odporující Boží existenci. Takový věk vesmíru však přece nevylučuje existenci Boha. Mně osobně se zdá dost možné, že Bůh mohl stvořit vesmír a Zemi takové staré, jaké se mu zachtělo.
Samozřejmě, pokud věříte v Boha zejména (nebo výlučně) na základě toho, že vesmír není starý 13.8 miliardy let, a najednou se ukáže, že vesmír je opravdu takový starý, ocitnete se ve vážné šlamastyce. Zde však přicházíme k důležitému rozdílu mezi teismem a křesťanstvím, který jsem dosud pouze naznačoval. Je pravda, že vesmír starý 13.8 miliardy let odporuje jistým věrohodným interpretacím Bible – a křesťané to potřebují adresovat. “Stará Země” (fráze, kterou se většinou označuje starý vesmír a zároveň stará Země) však neznamená, že Bůh není. Je to důležitý rozdíl zejména tehdy, když se perete s pochybnostmi o ostatních aspektech své víry. Ve chvílích, kdy pochybujete konkrétně o křesťanství, vám může pomoci vzpomenout si na to, že obecně existují solidní argumenty ve prospěch teismu (a na to, jak argumenty ve prospěch ateismu mohou selhávat).
Mylná představa č.4: Evoluce znamená ateismus
Tato mylná představa se dá snadno zaměnit s předchozí, ale je mezi nimi zásadní rozdíl. Konkrétní důkazy ve prospěch vesmíru starého 13.8 miliardy let, zda Země staré 4.5 miliardy let, se často liší od důkazů ve prospěch evoluce organismů, a v souladu s tím bychom je měli i vyhodnocovat. Jinými slovy, teorie “staré Země” automaticky neznamená pravdivost evoluce.
Pro účely tohoto článku však předpokládejme, že evoluce je pravdivá ve smyslu, že život se zrodil z neživé hmoty a později se čistě na základě přírodních zákonů vyvinul do komplexnějších forem. Znamenalo by to, že Bůh neexistuje? Nevyhnutelně ne. Můžeme se totiž hned zamyslet nad samotnými zákony – a ptát se, proč jde právě o tyto (podporující život). Pokud je odpovědí “protože multiversum” – což je v dnešní době stále populárnější odpovědí – můžeme své otázky nasměrovat ke obecnějším metazákonům, které ovládají multiversum (mnohovesmír) nebo uvažovat, proč vůbec toto multiversum existuje, místo aby neexistovalo absolutně nic. Jsou to alespoň otázky, které je třeba nějakým způsobem adresovat předtím, než vyhlásíme, že slepá a neřízená evoluce naznačuje pravdivost ateismu.
Už zase však přicházíme k skutečnosti, které jsme se věnovali v bodě č.3, a sice, že určité druhy evoluce mohou hrát v neprospěch konkrétních (a věrohodných) interpretací Písma, a křesťané se s tím budou muset vypořádat. Evoluce však za žádných okolností nesvědčí o tom – a už vůbec neznamená to, – že “Bůh téměř jistě neexistuje,” slovy Dawkinse.
Mylná představa č.5: Ateismus znamená nemorálnost
Množství křesťanů namítá, že na to, aby existoval objektivní morální standard, potřebujeme Boha; že absolutní morální zákon vyžaduje božského zákonodárce. Nazývá se to “morálním argumentem” ve prospěch Boží existence. Vezměme si tedy, že je pravdivý (a podle mého názoru je). Pokud je to tak a pokud je ateismus pravdivý, lež, podvádění a krádež nemohou být objektivně nesprávné.
Množství křesťanů na základě toho prohlašuje, že racionální důslední ateisté by měly pustit do lží, podvodů a krádeží. Skrývá se za tím úvaha, že starat se především o sebe má své očividné výhody – včetně výhody přežití – a pokud žádné řízení není nesprávné, dává smysl takové výhody využít, pokud to samozřejmě člověku ve společnosti projde.
V samotném ateismu – či morálním argumentu – se však nenachází nic, co by naznačovalo, že ateisté by se měli chovat nemorálně. Samozřejmě, nic nenaznačuje ani opak – že ateisté by se měli chovat morálně. Z ateismu totiž nevyplývají žádné “povinnosti”. Jinými slovy, pokud je ateismus pravdivý, kromě našich osobních hodnot neexistují žádné objektivní hodnoty, ani rozdíl mezi správným a nesprávným. Ateisté si tedy nutně neodporují, když se chovají příkladně. Na druhé straně však nemohou stále trvat na tom, že chování jiných lidí je objektivně nesprávné (nebo objektivně správné). Pokud je ateismus pravdivý, pravdou není ani jedno, ani druhé.
Článek je součástí série “5 mylných představ”. Přeloženo z anglického jazyka. https://www.crossway.org/articles/5-myths-about-atheism/
Autor: Mitch Stokes
Zdroj: spolecenstvovenajelia.sk
Mitch Stokes je vědeckým pracovníkom v oboru filozofie na vysoké škole New St. Andrews v Moscow v Idahu. Má doktorát z filozofie a je magistrem v oblasti religionistiky a inženýrem v oblasti mechanického inžinýrství. V minulosti pracoval pro mezinárodní inženýrskou společnost, ve které získal pět patentů v oblasti technologie aeroderivativních plynových turbín.