Není pochyb o tom, že jedním ze tří velkých pokušení člověka, a tím také církve, jsou peníze, sex a moc. Celé církevní dějiny přinášejí mnohá svědectví o tvrdém zápase s těmito těžkými pokušeními. Nakonec už na stránkách Nového zákona čteme o Šimonovi, který si chtěl koupit Ducha svatého, o sexuálních výstřelcích v korintském sboru či o nepoddajnosti těch, kteří zneužívali svou moc.
Během staletí se rozvíjející hierarchická struktura církve stala přímo ideálním prostorem pro zneužití moci nad druhými lidmi. Jestliže Lord Acton kdysi prohlásil, že „moc korumpuje a absolutní moc korumpuje absolutně“, pak se ve svém zjištění nemýlil. Velká moc, často spojená s bohatstvím, zkorumpovala již nejednoho církevního představitele v hierarchických církvích, ale v současné době například i v některých nezávislých "mega-sborech".
Současný historik Timothy Snyder napsal ve své výborné knížce Cesta do nesvobody, že „je třeba probudit lidi i některé křesťany“, aby se vzepřeli uplatňování nepatřičné moci nad druhými. Jeho kniha se týká historického vývoje ruské společnosti se zaměřením na filozofii tzv. „ruského světa“ a role Ruské pravoslavné církve. Není pochyb o tom, že v ruském pravoslaví je mnoho poctivých a upřímných křesťanů. Ovšem současné zkorumpované vedení, opilé církevní i politickou mocí, je velkou ostudou a ohrožením života této církve.
Již jednou se v historii této bohaté církve stalo, že bolševická revoluce (1917) smetla moc a pýchu Ruské pravoslavné církve. Církev přišla nejen o majetky. Tisíce kněží skončily v gulagu či na popravišti. Postupem doby se tato církev znovu dostávala na výsluní veřejného života. Lidé v Rusku nebyli nasyceni komunistickou ideologií a hledali hlubší zakotvení pro své životy.
V době 2. světové války pravoslavná církev darovala zlato na nákup zbraní a mnozí z jejích řad osvědčili velkou statečnost v boji s německým nacismem. To církvi pomohlo k novému respektu. Žel, historická zkušenost z doby carského Ruska a Sovětského svazu nebyla uplatněna. Jestliže si v mnoha zemích římskokatolická církev a různé protestantské církve uvědomily nebezpečí korupce státní mocí, potom o Ruské pravoslavné církvi to neplatí.
Od 50. a 60. let minulého století se začala vytvářet různá propojení se státní mocí a na biskupské stolce přicházeli ti, kteří začali využívat moc, která jim byla svěřována. Propojení bylo postupně tak silné, že různí biskupové a metropolité se stali loutkami v rukou státní moci. Dostávali různé výhody a odměňovali se loajalitou ke státnímu zřízení a sovětské ideologii.
Ruská pravoslavná církev vstoupila i do ekumenických struktur a vysoké čepice jejích představitelů byly brzy vidět i mezi prezidenty Světové rady církví. Najednou nevadilo, že tito reprezentanti církve byli zároveň agenty KGB (státní tajné bezpečnosti) a tvrdě prosazovali sovětskou ideologii zabalenou do pokryteckého mírového úsilí. Ekumena se přestala ptát na kořeny zhoubné ideologie a na pozadí těchto představitelů církve. Ruské pravoslavné církvi se ustupovalo z cesty a to se, žel, děje dodnes.
V současné době jeden z nejkřiklavějších příkladů korupce mocí je osoba moskevského patriarchy Kirilla. Tento bývalý agent KGB je kolegou prezidenta Putina. Oba začali vytvářet exemplární příklad zkorumpovaného režimu, který se přelévá z vládních struktur do církve a naopak.
Kirill má za svou podporu nebývalé výhody a patří k nejbohatším lidem v Rusku. Putin má od něj podporu církve a dostává vizitku člověka, který se chodí do chrámu modlit a hledat Boží vůli pro svou hrůzovládu. Kirill dostal na kraji Moskvy nově vybudovaný chrám ruských ozbrojených sil, ve kterém jsou na stěnách tanky a vojáci se samopaly. Tam káže a žehná vojákům a ruským zbraním, aby bránili Rusko před zkaženým Západem.
Není pochyb o tom, že Západ je v mnohém zkažený, ale nápravu nelze provádět tanky, letadly a raketami. Kirill jako podporovatel Putina a fašistické ideologie „ruského světa“ je osobně zodpovědný za podporu zabíjení, znásilňování žen a dětí a rozbíjení domovů milionů Ukrajinců. Pokud se někdo v církvi proti ruské agresi vzbouří, je okamžitě umlčen, a to nejen od státního režimu, ale také ze strany církve.
Vedení Ruské pravoslavné církve je zkorumpované mocí a stává se otřesným příkladem pokroucení Kristova evangelia v současném světě. Válečná rétorika této církve dnes nemá ve světě obdoby a její mocenské ambice těžce poznamenávají ji samotnou a zároveň podkopávají svědectví o Kristu v tomto světě.
Zdroj: časopis Brána
Vůdce Ruska Putin i s patriarchou Kirillem již želbohu nenávratně propadli peklu.
Bohužel mám pocit, že v Rusku je pokroucené téměř všechno…