Může se křesťan evolučně vyvíjet? A může souhlasit s evolucí? Během mého života mě výrazně formují zejména dvě oblasti – víra v křesťanského Boha a zájem o přírodní vědy. Přičemž obě stojí zdánlivě proti sobě. Tak se nyní pohodlně usaďte a nezapomeňte na dobrou kávu nebo svůj oblíbený čaj…
Moje osobní chápání stvoření se vyvíjelo a neustále vyvíjí. Nutno říct, že to považuji za normální a správné. Začal jsem jako kreacionista mladé země (KMZ), což bylo běžné chápání mezi křesťany v mém okolí a v církevním společenství, kam jsem chodil. Chápal jsem stvoření jako šestidenní záležitost a Zemi považoval za starou maximálně 6000 let. Tento výklad mi připadal nejvěrnější textu Bible a zároveň úžasně jednoduchý.
Postupně se objevovaly pochybnosti. Jak je například možné, že světlo ze vzdálených galaxií k nám cestuje miliony světelných let? Obhájci teorie KMZ se tím samozřejmě zabývají a jedno z jejich vysvětlení je, že Bůh stvořil světlo z dalekých hvězd tzv. „na cestě“. Svět a vesmír je dle nich tedy starý pouze 6000 let, ale vypadá mnohem starší. V Boha, který klame lidstvo, jsem ale věřit nechtěl, a tak jsem hledal jiné vysvětlení, protože se problémy teorie KMZ hromadily.
Pokud uznáme, že je Země stará 4,5 miliardy let, jak říká současná věda, pak jedinou možností je kreacionismus stará země (KSZ). Tento přístup ale naráží na doslovné čtení Bible, a zvláště příběhu Genesis. Jaké je ale poselství tohoto příběhu? Opravdu ho máme chápat doslovně? Vždyť samotný text odporuje logice: příběhy stvoření popsané v 1. a 2. kapitole Genesis si protiřečí v pořadí stvořených věcí a také není jasné, co ohraničuje první den a noc, když je Slunce stvořeno až čtvrtý den.
Na scénu přichází Designér
Ze všech těchto úvah jsem si poskládal, že hlavním poselstvím příběhu stvoření není popsat přesný vědecký průběh, ale spíše představit Boha jako stvořitele a nastínit, jaký má vše smysl. Text Genesis navíc vznikl jako reakce na stvořitelské příběhy okolních národů, se kterými Izraelci soupeřili (např. Enúma eliš).
Určitou variaci KSZ představuje teorie inteligentního plánu nebo také designu (ID). Její přitažlivost pro mě spočívala v tom, že neřeší otázku stáří vesmíru, ale snaží se vědecky prokázat, že život nemohl vzniknout náhodou, ale zásahem „Designéra“. Teorie ID se snaží nebýt primárně křesťanská - oficiálně není Designér ztotožňován s Bohem, i když upřímně řečeno to tak všichni chápou.
Podle stoupenců teorie ID evoluce probíhá, ale pouze v rámci biologických druhů a nové druhy nevznikají (tzv. mikroevoluce). Celé hnutí také provází snaha protlačit teorii ID po boku standardní evoluční biologie do výuky na školách. Dlouho jsem tuto teorii považoval za nejlepší vysvětlení stvoření, ale i toto chápaní začalo dostávat trhliny.
Celé mé myšlenkové vyvíjení provázel odpor k evoluci. Chápal jsem ji jako ateistickou a nutně vedoucí od víry. Postupem času jsem pochopil, jak evoluce doopravdy funguje a že její vysvětlení dávají ve světle důkazů větší smysl než teorie ID.
Proč kávovník tvoří kofein?
Například ta káva, která vám při čtení už možná vychladla… Vědecké vysvětlení pro to, proč nás šálek kávy každé ráno „nakopne“, je, že obsahuje kofein. Vědci si dlouho kladli otázku, proč vlastně rostliny kofein tvoří, protože jim samotným na nic není a přežijí bez něj perfektně. Teorie ID by mohla říct, že kávovník produkuje kofein právě proto, aby nás zbavil únavy. Takový milý dárek od Designéra.
Existuje pro to ale důkaz? Zastánci teorie ID by mohli argumentovat složitostí biosyntetické dráhy složené z jednotlivých enzymů, které na základní strukturu xanthosinu přidávají „přívěsky“ ve formě methylových skupin, a tím tvoří výsledný kofein. Také by řekli, že působením pouhé náhody a mutací k tomu nemohlo dojít.
Pravda je ovšem opačná. Podobnou analýzou struktury enzymů bylo zjištěno, že jsou si relativně podobné. Proto je možné, že jednotlivé enzymy vznikly souhrou duplikace genů a následných mutací. Syntéza kofeinu je pro rostliny výhodná v tom, že ve vyšších dávkách působí toxicky vůči býložravému hmyzu, a tudíž je tento hmyz odpuzován. Zároveň v nižších dávkách v nektaru způsobuje mírnou závislost opylujícího hmyzu, který častěji opyluje producenty kofeinu, a zvyšuje tak množství potomstva.
Dále se relativně nedávno zjistilo, že produkce kofeinu v kávovníku probíhá za pomoci jiných enzymů než v čajovníku a kakaovníku. Proč by ale Designér nechal tvořit kofein různými cestami? Neexistuje pro to logické vysvětlení, a proto tím nejpravděpodobnějším je, že došlo k tzv. konvergentní evoluci, kdy se stejná vlastnost vyvine vícekrát nezávisle na sobě.
Posledním bodem, kde příklad kofeinu odporuje kreacionismus obecně, je jeho toxicita. Není nijak vysoká, konkrétně je to 150–200 mg/kg živé hmotnosti, pro lepší pochopení se jedná o cca 75–100 šálků kávy pro dospělého člověka. V přírodě ale nalezneme mnohem toxičtější přírodní látky a také látky s psychedelickým účinkem.
Jak by mohl Bůh vytvořit něco tak toxického a škodlivého pro člověka? Typickou odpovědí kreacionistů je, že to nebyl záměr původního stvoření, ale jde o důsledek příchodu hříchu po pádu Adama a Evy. Problém tohoto vysvětlení ale je, že nelze lusknutím prstů z netoxické rostliny udělat toxickou – rozdíl mezi nimi je právě v produkci zodpovědných látek a jejich mnohdy složitému biosyntetickém aparátu a odpovídající genové výbavě.
Sprosté slůvko na „e“
A tak jsem postupně dospěl k souhlasu s teorií evoluce. Tedy s názorem, že rozmanitost života, tak, jak ji známe, vznikla kombinací genetických mutací, přirozeným výběrem, genetickým driftem a dalšími procesy. Jak se ukázalo, nestal jsem se automaticky ateistou, jak by čekali kreacionisté nebo Richard Dawkins. Je to proto, že samotná teorie evoluce neříká nic o Bohu a ani nepřináší důkazy pro nebo proti jeho existenci.
Mezi křesťany je evoluce kontroverzním tématem a neexistuje ani mnoho knih na téma teistické evoluce v češtině – výjimkou jsou knihy Marka Orko Váchy a také kniha Johna Waltona Ztracený svět. Svým způsobem jsem ve svém přemýšlení následoval příklad J. G. Mendela, který byl knězem a zároveň vědcem, který odhalil zákony dědičnosti.
K evoluci se nikdy přímo nevyjádřil, ale víme například, že četl Darwinovu knihu O původu druhů. V poznámkách ke knize vyjadřoval nesouhlas pouze s Darwinovým pojetím dědičnosti, ale vůči přirozenému výběru nic nenamítal. Zároveň víme, že byl upřímně věřící, a podle mě by mu pojetí teistické evoluce bylo blízké.
Obecně si myslím, že je otázka přijetí, nebo nepřijetí evoluce důležitým tématem. Podle průzkumů prováděných v USA je hlavně pro mladé lidi rozpor mezi tím, co slýchávají v církvi v neděli, a tím, co je pak v pondělí vyučují v hodinách biologie, tak markantní, že mnoho z nich upustí od víry v Boha.
Dále podle mého názoru vede kreacionismus obecně ke snížené důvěře věřících vůči novým vědeckým závěrům a technologiím. Projevilo se to například během nedávné pandemie onemocnění Covid-19, kdy mnoho křesťanů odmítalo očkování a aktivně šířilo dezinformace.
Ahoj Kubo,
reaguji na tvůj článek Kreacionismus vede k nedůvěře věřících vůči novým vědeckým závěrům a technologiím. Je zcela zřejmě pravda, co tvrdíš, že rozpor evoluční teorie a biblického vyučování vede k nedůvěře k oficiálnímu vyučování, které je na školách. A tak mnozí kvůli vztahu k Bohu zavrhují vše, co se pojí s evolucí, i když je to vědecky podložené. Proto si myslím, že je dobré uvádět tyto věci na právou míru, aby nedocházelo k házení všeho do “jednoho pytle”. Jsem ale přesvědčen, že i ty děláš neoprávněné závěry a zbytečně odmítáš věci, které věda nijak nevyvrácí. Například tvrdíš, že vermír nemůže být mladý 6000 let. Dnešní vědecké pojetí vesmíru mu přisuzuje miliardy let, a zakládá to na spektrálních posuvech. Ale mnohé skutečnosti této teorii odporují a jsou s ní neslučitelné. Navíc pro dnešní evoluční vysvětlení chování vesmíru se do modelu musela zapracovat přítomnost temné energie a temné hmoty, která je jenom teoretická konstanta o které navzdory miliardovým výzkumům nic nevíme. Aby dnešní evoluční teorie fungovaly, tak musíme předpokládat, že této temné hmoty a temné energie musí být ve vesmíru 96%. Připadá ti teorie postavena na 96% neznáma, jako důvěryhodná? Vědecké ospravedlnění je, že to máme do evoluční teorie dobře zapracované, ale realita je, že vůbec nevíme co to je a na co dalšího to má vliv. A tak v nejlepším případě můžeme tvrdit, že evoluční teorie vesmíru je správna na 4%, nebo jinak – mýlí se na 96%. Také na funkci tvorby kofeinu poukazuješ, že to musí být evoluce. Zde je důležité vysvětlit, že evolucí se nazývají velice různé záležitosti. Pokud vysvětlení tvorby schopnosti rostlin produkovat kofein nazveš evolucí, pak je třeba vysvětlit, že se jedná o úplně odlišný druh evoluce, než je nám ve školách prezentován jako proces vývoje živočišných a rostlinných druhů. Protože evoluce, která teoreticky popisuje vznik živých organismů – buněk, rostlin – jejich vývoj z jednoho druhu do jiného, je evoluce, která je teoretická a doposud nebyla ani pozorována, ani popsána. To co popisuješ jako evoluci, je jen miniaturní proces, který probíhá uvnitř velice složitého organizmu, který funguje velice spolehlivě a jeho neměnné funkce jsou podmínkou pro to, aby tento mini evoluční proces mohl vůbec být proveden. Proces tvorby kofeinu, který popisuješ, zahrnuje mutace a jejich zpracování, které vyřaduje množství už hotových mechanismů buňky, které takovým mutacím nepodléhají. Buňka obsahuje lidově řečeno standardní vybavení, které je velice stabilní a neměnné. Pokud v takové části dojde k mutaci, tak se skoro vždy taková buňka zničí. Pokazí se její životně důležitá funkce. Ale to, co popisuješ u kofeinu je část, kde vypadá, že právě se očekává, že budou vznikat mutace a budou se vytvářet různé konfigurace a varianty některých funkcí, kde se právě s variabilitou počítá. Do nedávna 96% DNA kódu se označovalo jako odpadní DNA, ve které nic důležitého není. Dnes víme, že tam probíhájí procesy, kde mnozí očekávají, že tam probíhá tak “pravá” evoluce, ale pravda je, že tam se dějou věci, které většinou neumíme vysvětlit a poznáváme je. Ale ještě jsem nenarazil na proces, který by dokazoval tu velkou evoluci, jak se mohl vyvinout život. Ten proces tvorby kofeinu je nádherný, ukazuje nám ještě složitější procesy mutací, které probíhájí v buňce, ale nedokazuje nám, že evoluce probíhá v takovém rozsahu, že by mohla vytvořit nový život, nebo překlenout rozdíly mezi živočišnými druhy. A zde je možná ten důležitý bod, na který bychom měli poukazovat – takový typ evoluce není evolucí v darwinistickém slova smyslu, kdy člověk je z opice, ale je to mikroevoluce, která umožní tvorbu různých variant enzymů, které můžou působit různou paletu funkcí, které v různých situacích mohou být pro danou rostlinu přínosné, nebo škodlivé. A zde pak zafunguje přirozený výběr, který upřednostní ty rostliny, které jsou v daném prostředí odolnější. Mendelovy zákony fungují zcela určitě – ale zase je důležité podotknout – je to evoluce destruktivní – nepřežije, to co je slabší. Nedochází k té plnotučné evoluci. Netvoří se zde nic nového.
Proto je důležité ve vědě zdůrazňovat – čeho se vědecké závěry týkají. Protože když někdo vydá článek, že zde byla pozorována evoluce, tak někdo může mít dojem, že byl dokázan vývoj opice v člověka.
Doufám, že moje reakce pomůže někomu se zorientovat v tom, co dnešní věda opravdu dokazuje a v kterých oblastech pouze definuje teorie, které až příliš často jsou založené na velice nepravděpodobných předpokladech. Teorie o miliardách let a teorie o vývoji druhu dnes nemají žádné reálné vědecké důkazy a proto je nemoudré opouštět svědectví, které k nám doputovalo skrze tisícíletí od věrohodných svědků, kteří za tuto informaci byli ochotni obětovat svůj život. Předstame si, že jednou budeme sedět u stolu s Abrahámem, Davidem, Jóbem a dalšími velikány a budou se nás ptát, proč jsme věřili jiným teoriím, než jak je to popsané v Bibli. A my jim budeme vysvětlovat – víte, my jsme změřili světlo a nám se ty zvířata zdála tak podobná, to vypadalo tak pravděpodobně. Myslím si, že dnes bychom byli mnohem moudřejší, kdybych přijali za vlastní pokorný způsob vysvětlování světa i vesmíru kolem nás – kdy bychom přiznávali, že většinou nevíme. Dnešní vědecký svět udělá obrovský objev a přitom zjistí, že poznal tak maximálně 4% dané věci a přesto sebejistě vykřikuje, že už ví, jak to je. Ale realita je, že dnes víme, že z každým dalším objevem zjišťujeme, že náš podíl objeveného je miniaturní část toho, co je kolem nás.
A tak i dnes nepředstavitelné tvrzení Bible, že slunce bylo svořeno 4. den berme jako zjevenou božskou pravdu, která má váhu podle toho, kdo s touto informací přišel. Doposud toto nikdo nevyvrátil, že by to nebylo možné. Stejně jako všechny další tvrzení Bible doposud nebyly vyvráceny.
Tak stejnak si nedejme vzít boží zaslíbení, protože tak, jak na počátku stvoření existoval den bez slunce – pouze se stvořeným světlem, tak je zaslíbeno, že budeme jednou žít bez dnešního slunce – kde slunce bude sám Ježíš. A nepřestaňme věřit, že Bůh je všemohoucí a může tvořit svým slovem. To jeho slovo má moc a může přinést život i do dnešního světa i mého a tvého života.
Čo sa týka kávovníka, celé sa to točí kolo otázky, prečo by to tak dizajnér navrhol. No to že na to nemáš odpoveď alebo ti to nedáva zmysel, neznamená že platí teória ktorú si vymyslíš… Rovnako aj v Biblii kopcom vecí človek nerozumie, niekedy mu dôjde význam veršu až po 10-tich rokoch. Niekedy nikto nechápal načo je slepé črevo, neexistovalo logické vysvetlenie a teda to bol “dôkaz” evolúcie. Potom sme prišli na funkciu slepého čreva a zrazu čo? Celý koncept argumentácie toho že “momentálne nevieme a nechápeme prečo, a tak si vymyslíme vlastnú teóriu ktorá nám pasuje a ju označíme za pravdivú” je v základoch chybný, a presne toto používa aj autor článku pri kávovníku ktorý keď skúmal kreacionizmus mal by tieto základy poznať.
Zajímavá úvaha. Nicméně největší problém evoluční teorie vidím v tom, že ve chvíli kdy jí začneme věřit, tak trochu přestáváme věřit v nadpřirozeného Boha. Věřím tomu, že Bůh je nad časem i prostorem, nedá se plně pojmout a ani pochopit. Ano, věřím v nadpřirozeno. Věřím, že Bůh může jednat mimo přírodní zákony, mimo čas a mimo prostor. Bůh nemusí zapadat do našeho omezeného myšlení.
V co přestaneme věřit pak? Ve vzkříšení? V život věčný? Kde se to zastaví?
Krásně to podtrhuje apoštol Pavel v 1. listu Korintským 15:32 “…Jestliže mrtví nevstávají, jezme a pijme, neboť zítra zemřeme”.
Pokud není vzkříšení, pokud není nic po smrti, pokud existuje pouze to co dokáže vysvětlit věda je křesťanství ubohou snůškou pravidel a nařízení.
Celá záležitost ohledně zkoumání vzniku vesmíru a života na Zemi je primárně historického rázu. Jestliže nedokážeme s jistotou zpracovat mnohé události lidských dějin, tím méně můžeme s jistotou prohlašovat cokoliv o historii vesmíru a života na Zemi. Evoluční teorie má své zásadní problémy, keré se nevyřeší tím, že se nad celou koncepci postaví Bůh, který to všechno řídí. Evoluční teorie, která se neobejde bez všemohoucího Boha je k smíchu. Stejně tak nelze všechno poznání o světě, které máme, zařadit do jednoduchého vzorce o mladé Zemi. Obě strany by si měly přiznat, že zápasí s nezodpovězenými otázkami a předkládat své přesvědčení s postojem otevřenosti, což vidím jako větší problém u zastánců evoluce všech možných barev.
Díky