S Runem Tobiassenem jsme si povídali u příležitosti konference EVS 2021, na níž byl jedním z řečníků. Je Bůh dobrý, když je na světě tolik zla a utrpení? Jak se na to dívají světová náboženství? Má křesťanství dobrou odpověď?
Jsi apologeta, co si máme pod tímto pojmem představit?
Mám rád výzvy pro svou víru a zpětně rád dávám výzvy člověku, který dal výzvu mně. Měl jsem hodně diskusních setkání na školách, univerzitách a různých kostelích. Rád dávám upřímné odpovědi na upřímné otázky. Rád pomáhám lidem překonávat pochybnosti a pomáhám jim vidět, že je přijatelnější věřit v Krista než v jiné alternativy, včetně neteistických světonázorů.
Jaké jsou nejčastější otázky, které si lidé pokládají?
Nejběžnější otázka souvisí s problémem zla nebo bolesti. Další otázky mohou být: “Jaký je smysl života”, “Proč křesťanství a ne jiná náboženství?” A další a další otázky týkající se morálních otázek.
Proč si myslíš, že křesťanství je pro nás stále aktuální?
Nejlepší odpovědi na velké životní otázky dává právě křesťanství. A navíc dává naději a útěchu. Je relevantní pro náš každodenní život a je pravdivé. Je to konzistentní a koherentní světonázor a podává nejlepší vysvětlení. A miliardy lidí se setkaly s Ježíšem. Zkuste se vydat na procházku s Ježíšem a nikdy nezůstanete stejný.
Byl si pozván jako jeden z řečníků na konferenci EVS konané začátkem května. Toto je podruhé, kdy jsi kvůli pandemii COVID-19 nemohl osobně přijet, ale poslal jsi nám online vzkaz. Můžeš se s námi podělit o nějaké myšlenky z tohoto poselství?
Doufám, že jednoho dne bud moci navštívit tuto vzrušující konferenci, protože si opravdu myslím, že je pro Slovensko a každého účastníka důležitá.
Jedna z nejčastěji kladených otázek se týká problematiky zla. Aktuálně možná i v souvislosti s pandemií. Jak může Bůh stvořit svět, ve kterém se stávají takové věci jako COVID-19? Ale téma zla určitě není nová. Poprvé byla formulována Epikúrem 300 let před Kristem, který útočí na Boží dobrotu následující tezí: “Pokud je Bůh dobrý, chce zabránit zlu. Pokud je všemohoucí, dokáže zabránit zlu. Zlo existuje, z čehož vyplývá závěr, že nemůže existovat milující a všemohoucí Bůh.”
Já tvrdím, že křesťanství nabízí ty nejlepší odpovědi na problematiku zla, ale hlavně nabízí řešení.
A jaké je to řešení?
Bible říká, že Bůh dokáže stvořit všechno. To však neznamená, že stvoří čtyřramenný trojúhelník. To si samo o sobě odporuje a nedává to smysl přesně stejně, jako situace, kdy Bůh dal člověku svobodnou vůli a dovolil mu ji zneužít. Nelze stvořit člověka se svobodnou vůlí a nenechat ho rozhodovat se svobodně. Takže zlo zde muselo existovat jako alternativa.
V epikurejské formulaci problematiky zla je jeden sporný bod. Jedna alternativa zde chybí. Nefiguruje tam možnost, že zlo bude v budoucnu poraženo. Ve filozofii se tento klam nazývá “princip vyloučení třetího”. Pro lepší pochopení, je to jako kdyby se mě někdo zeptal otázku, na kterou smím odpovědět jen “ano” nebo “ne” jako například: “Rune, už si přestal bít svou manželku?” Pokud odpovím “ano”, bude to znamenat , že jsem ji dosud bil, ale víc to už nedělám; ale pokud řeknu “ne”, znamená to, že ji stále biji. Chybí zde možnost, že jsem ji nikdy v životě neublížil. Třetí možnost je vyloučena.
Pokud tato epikurejská formulace znamená, že zlo stále existuje a nikdy nebude poraženo, pak nemůže existovat ani dobrý, nebo všemocný Bůh. Ale jak můžeme vědět, že zlo nebude nikdy poraženo? Bible však jednoznačně říká, že Bůh jednoho dne porazí zlo a všechny věci budou napraveny.
Jaký je rozdíl mezi teologickou či filozofickou odpovědí a pastorační odpovědí na tyto výzvy?
Pokud se lidé ptají, jak může existovat milující a všemohoucí Bůh, když na světě existuje utrpení, zeptám se jich na důvod, proč kladou tuto otázku. Pokud trpí oni nebo někdo z jejich blízkých, nepotřebují vysvětlení. Potřebují silné objetí a někoho, kdo má čas je vyslechnout a potěšit. Třeba se vždy podívat, jaká je otázka za otázkou, kterou konkrétní člověk klade. Ušetří to spoustu času a úsilí. Místo toho, abych začínal se svou agendou, je třeba odrazit se od toho, kde se nachází člověk, který se ptá.
Zažil si situaci, která zpochybnila tvou důvěru v Boží dobrotu?
Vlastně odpovím “Ano, samozřejmě!”, Protože nevěřím v evangelium o prosperitě. Věřím v dobrého Boha, ale nevěřím, že cokoliv, co se stane na této zemi, je Boží vůle. Takže když je tento svět prosáklý zlem a satan je vládcem tohoto světa, nedivím se, že se mi dějí špatné věci. Ale krásné je, že náš Bůh truchlí spolu s námi a kráčí s námi bok po boku.
Jak bys reagoval na námitku člověka, který nevěří v skutečnou realitu dobra a zla?
V dnešní době je snazší uvěřit v realitu zla než v realitu dobra. Tvrdím, že lidé věří v dobro a zlo, ale mnozí si myslí, že mezi nimi dokáží rozlišovat na základě svých pocitů nebo podle většiny. Jako křesťan jsem přesvědčen, že existuje univerzální zákon, který je objektivní. Některé věci jsou morálně špatné, i když to celá společnost akceptuje. To, co Hitler udělal, bylo zlo, i když to většina v zemi akceptovala.
Nová smlouva představuje Boha, který je dobrý, soucitný a shovívavý. Je rozdíl mezi Bohem Staré smlouvy a Bohem Nové smlouvy?
Pro pochopení Boha ve Staré smlouvě je důležité shodnout se na tom, že je morálně dobré trestat zlo. Když se lidé postavili proti Bohu, zhřešili nebo jednali špatně, je to v pořádku, že Bůh to trestá. Někdy použil Izraelity na potrestání jiných lidí a někdy použil jiné lidi na potrestání Izraele. Rozsudek se stal hned. Teď to bude budoucí událost, že Bůh potrestá zlo. Když požádáme Boha, aby něco udělal se zlem na tomto světě, udělá to v den soudu. Považuji také za logické, že když lidé ve Staré smlouvě nebo i v dnešní době nechtějí být s Bohem, je v pořádku, že jim Bůh dává to, co chtějí – věčnost bez Boha.
Proč je vesmír a svět krutý a nespravedlivý, pokud jej vytvořil dobrý Bůh?
Bůh nás stvořil ze svobodné vůle, a proto nám musí dát možnost zvolit si opak. Jsem velmi rád, že na tomto světě existuje možnost stát se ateistou. Bůh dovolil hadovi přijít do ráje Eden, dovolil satanovi zaútočit na Joba, dovolil svému protivníkovi, aby byl vládcem tohoto světa, aby mohla existovat alternativa pro Něho samého. Svobodná vůle měla proto pro tento svět následky. Nebyl by to však milující Bůh, kdyby nebylo svobodné vůle, protože láska vyžaduje svobodu. Bůh postavil naši svobodnou vůli nad svou všemohoucnost právě kvůli své lásce.
Je křesťan v jiné pozici než lidé, kteří se snaží být dobří a žít podle morálního zákona, ale bez Boha?
Ano, ve velmi odlišné pozici, protože křesťanství není o konání dobrých skutků. Jde o odpuštění. Pokud to myslíme vážně s tím, že chceme, aby Bůh zničil všechno špatné, musíme si uvědomit, že ty a já také budeme zničeni. V našem srdci je dobré i špatné. Takže pokud Bůh odstraní zlo, musím zemřít. Ale protože Bůh miloval svět, dal sebe samého, svého jediného Syna, aby vzal trest místo nás. Toto řešení potřebujeme přijmout jako dar. Je to odpuštění dané zdarma. Být křesťanem tedy není o tom, že děláme v životě dobro a nikdy nehřešíme. Být křesťanem znamená být hříšníkem, kterému je odpuštěno. Když jsem spasen milostí, chci žít dobrý život a ctít Boha, protože to je to nejlepší pro mě. Jako křesťan nedělám dobré skutky, abych se zachránil, ale proto, že jsem zachráněn.
Jak bys reagoval na tvrzení: To, co dělám, není špatné, pokud nikomu neublížím? Co je a má být norma, vektor morálního chování?
Bůh nenávidí všechny věci, které ničí lidské bytosti, které miluje. Přemýšlel jsi nad možností, že si ublížíš? To, co vypadá na první pohled nevinně, může narušit dobrý život. V listě Jakuba se píše, že pokud víš, co dobré můžeš udělat, ale neděláš to, je to hřích. Hříchem není jen dělat špatné věci. Hřích znamená, že mi chybí smysl života, že jdu mimo Boží cesty. Bůh nás stvořil a měl by vědět, co je pro nás nejlepší. Bůh nám dal pokyny pro ten nejlepší život. Proto by měla být Bible, Boží slovo, normou. Jako křesťané bychom měli v tomto světě šířit Boží dobrotu, odpuštění a spravedlnost.
Rune Tobiassen je farářem Svobodné evangelické církve na jihu Norska. Má na starosti společná setkání křesťanských společenství v Kristiansand, kde se během jednoho týdne schází na společných setkáních 46 farností a církevních sborů. Vyučuje apologetiku jako odborný asistent na Mediehøgskolen Gimlekollen. Ve své diplomové práci se zabýval sekulárním humanismem. S nadšením obhajuje křesťanské myšlenky a pomáhá reagovat na námitky vůči křesťanské víře. S lehkostí vypráví o těžkých tématech. Dělal i podcast Farář a psycholog, kde spolu se Sondre Liverødom, který není křesťanem, vyprávěli o víře. Má 40 let, je ženatý a má tři děti.
Přímý odkaz na přednášku Rune Tobiassena na konferenci Dobrý Bůh: Problém zla ve světě.
Ptal se: Ondrej Kolárovský
Zdroj: Idea-List
Foto: unsplash/Gift Habeshaw
