V dobách válečného konfliktu se otázky ohledně víry v Boha bezprostředně dotýkají jak civilního obyvatelstva, tak samotných vojáků. Víra v Boha či ve vyšší moc pomáhá překonávat strach. Nedílnou součástí každého vojenského útvaru je proto služba vojenského kaplana.
Podle průzkumu Čemu Češi věří z roku 2021 agentury STEM/MARK věří 69% lidí v Boha nebo vyšší moc. Ve složitých životních situacích se počty věřících zvyšují a upevňují se otázky víry u občasných pochybovačů. Mnoho církví pomáhá civilnímu obyvatelstvu, otevírá své kostely a modlitebny, kde jsou všichni vítáni.
„Víra by nás měla vést k pomoci všem, kteří to potřebují. Kéž by z nás tato strašná válka udělala lepší lidi. Měli bychom se zamyslet, na čem v životě záleží a uvědomit si hodnotu lidského života," říká kpt. Tomáš Harastej, vojenský kaplan 15. ženijního pluku Bechyně.
Vojenský kaplan je součástí osobního štábu velitele útvaru. Je jeho poradcem zejména v oblasti etiky, lidských a morálních hodnot, a mezilidských vztahů. Osobně se účastní výcviku, slavnostních nástupů, pietních aktů, pořádá bohoslužby i etické semináře, vede osobní rozhovory.
Jde především o službu naslouchání a spoluprožívání radostí i starostí ve vážnosti k osobnímu tajemství každého, kdo se kaplanovi svěří. „Vojenský kaplan je tu pro každého, nejen pro věřící, ale pro každého vojáka a jeho rodinu. Kterýkoliv voják má právo a možnost kaplana vyhledat, svěřit se mu, či ho požádat o pomoc," dodává Tomáš Harastej.
K otázce, zda může vzít věřící do ruky zbraň, najdeme v Bibli mnoho příkladů. Lidé i v biblických příbězích umírali v boji a Bible tuto věc neodsuzuje. Víra v Boha tedy samotným vojákům v boji nebrání a zabití v boji se nepovažuje za vraždu.
„Zde je však třeba dávat velký pozor, protože původním záměrem Boha nebylo zabíjení, války a utrpení. Bůh dal každému člověku svobodné rozhodnutí, zda bude konat dobré či špatné věci," vysvětluje Juraj Turóci, ředitel křesťanské organizace Maranatha pohled na situaci z hlediska víry.
Ještě před vstupem do armády, i v průběhu vojenského působení, by si měl člověk umět odpovědět na otázku, zda je připravený použít zbraň. Ve výcviku samotném je množství důležitých věcí. Jednou z nich je vojenský dril. Jde o to, že voják určitou věc opakuje pořád dokola. Když člověk stejnou věc udělá stokrát a vícekrát, dělá ji potom již automaticky.
„Když se voják dostane do ´ostré´ akce, měl by jednat automaticky jako stroj. Nemůže v tu chvíli přemýšlet, zda je pro něj etické zabíjet. Ohrozil by ostatní členy jednotky. V armádě není člověk sám za sebe, jde o týmovou záležitost, kde spoléhá jeden na druhého," vysvětluje vojenský kaplan.
Aktuální dění na Ukrajině sledují všichni, i lidé v naší armádě. „Velká vlna solidarity je především s civilním obyvatelstvem, které je v oblastech, kde se válčí. Násilí páchané na ženách, dětech a civilním obyvatelstvu by mělo být v normálním světě tabu" osvětluje Tomáš Harastej náladu vojáků v jeho útvaru.
„Každá válka je špatná a když je zasažené civilní obyvatelstvo, je to ještě horší. Hodnota lidského života je ve všech končinách našeho světa stejná. Věřím, že tato solidarita vydrží dlouho a že nás neopustí ani v okamžiku, kdy půjde na úkor našeho ekonomického či jiného pohodlí." Juraj Turóci k tomu dodává: „V Bibli se dočteme, že zlo jednou definitivně skončí a natrvalo zavládne věčný klid a mír. Těším se na ten okamžik, kdy se tato slova naplní.”
Redakčně upraveno
Tady když někdo argumentuje Biblí a vyvrací tím vaše omyly tak jej hned mažete ! Pokrytci jste a druhé zavádíte na zcestí !
podle mě je rozdíl, jestli mi rozkáže bojovat strana a vláda, nebo jestli bojuji za dobrou věc případně se bráním.
A jak poznáte na bojišti, že jste nezabil svého bratra ve víře? Kde v Bibli pro to najdete ospravedlnění? Sám Ježíš řekl- podle toho poznají že jste moji učedníci budete-li mít mezi sebou lásku.
Jakou lásku když zabijete svého bratra ve víře z jiné země?
I bratra ve víře může být někdy nutné zabít. Neboť někteří bratři překračují hranice se zlým úmyslem a dokonce si na opasky píšou, že prý “Gott mit uns”. Není řešením nechat se povraždit. Otázkou je, zdali mohu útočníka nazývat bratrem ve víře. Neboť víru, tedy Hospodinovy hodnoty spolu zjevně nesdílíme…
Bojoval Ježíš někdy nebo o tom učil? O válkách, kde bojovali židé je zmínka jen ve Starém zákonu a vždy to bylo ve jménu Boha a byla to tehdy i Boží vůle aby si Židé vzali území, které jimBůh dal, protože národy co tam byly páchali strašlivá zla a nebylo možné je napravit i když některé jednotlivce ano. V Novém zákoně není jediná zmínka o tom, že by praví křesťané se účastnili bojů a sám Kristus odmítl korunu když jej chtěli udělat králem aby byl vůdcem Židů. Zajímalo by mě, na čem autor článku staví to, že vraždy pokud je spáchá v uvozovkách křesťan ve válce, vlastně vraždy nejsou.
Ježíš ve vojenském smyslu nebojoval. Jenže smyslem jeho bytí bylo zemřít, takže to pro nás není úplně vhodný příklad. NZ se odehrává v době a místě, které je okupováno Římany. Žádné války mezi podrobenými národy se nekonají a ani nedávají smysl. Nicméně takový Jan Křtitel, když za ním chodí vojáci (tedy okupanti) s dotazem, co jako mají oni dělat, nedostávají radu typu: “Skončete službu a přestaňte zabíjet.” Jan jim říká, aby se spokojili se svým žoldem a nemají způsobovat větší utrpení, než je potřeba.
V té souvislosti bych rád poukázal na rozdíl mezi slovem vražda a zabití a na to, že v desateru sice máme napsáno “Nezabíjíš”, ale významově se jedná spíše o “Nevraždíš” a nebo o “Nezabíjíš nepovoleným způsobem”.
Také bych mohl připomenout výrok jednoho filmového gymnazijního profesora: “Vražda na tyranu není zločinem.”