Míváme tendenci si myslet, že Bůh stvořil svět dokonalý, bez chyb a že „chybovost“ přišla až v důsledku Pádu. V Bibli ale nečteme, že Bůh stvořil svět dokonalý, nýbrž dobrý. Žijeme-li s představou, že dokonalý Bůh netvoří svět s chybami, pak to přinese své důsledky. Zejména v přístupu k sobě samým i k našemu okolí.
V prvních verších Bible čteme, že: Na počátku stvořil Bůh nebesa a zemi. Země byla pustá a prázdná, temnota byla nad hlubinou a Duch Boží se vznášel nad vodami. Pustota, prázdnota a temnota vyjadřují spíše chaotickou, neživou minulost světa, kterou teprve řád Ducha (Nositel života) přetváří v místo, kde může vzniknout život, do kterého nakonec může vstoupit obraz Boží – člověk. K dobrému stvoření světa patří i určitá jeho „chybovost“ při stvoření. Jako takovou „chybovost“ bychom mohli chápat například zánik (smrt).
Vezměme si například výbuch supernov, který provází dějiny vesmíru od počátku světa. Stačí pohlédnout vesmírným dalekohledem do dávné minulosti. Výbuch je extrémně silný a ničivý. Přesto „smrtí“ supernovy se rozšíří po galaxii atomy uhlíku, dusíku a kyslíku nezbytné pro život. Pokud by hvězdy neumíraly, nebyl by „materiál“ pro stavbu planet ani živých tvorů. Stáří a fyzická smrt se jeví jako chyba, ale co když není? Prach (vesmírný) jsi a v prach se obrátíš. Naše smrt uvolní místo novému životu. Možná, že právě chyby v našem životě odhalují, že pokud se (Duchem) nenapravíme, skončíme v chaosu pustoty a prázdnoty.
Dalším příkladem může být bolest. Philip Yancey došel ve své knize Kde je Bůh, když to bolí k pozoruhodným závěrům. Bolest je nezbytná v sytému stvoření, který Bůh stvořil. Bolest upozorňuje, že bychom měli zpozornět, protože naše tělo je v nebezpečí. Pokud budeme bolest vnímat jako chybu a utišíme ji léky, neuslyšíme včas „křik“ našeho těla a můžeme zahynout. Pokud bychom bolest necítili, nebáli bychom se zranění a to by mohlo mít fatální důsledky. Bolest může být dobrá i zlá, dokonce může pomoci. Yancey dodává, že lidé, kteří žijí s trvalým utrpením, mu ukázali, že z toho nejhoršího, co život nabízí, může vzejít velké dobro.
Musíme se si dát pozor na to, jaké důsledky připisujeme v přírodě Pádu. To, co označujeme za chybovost, ať je to fyzická smrt, bolest nebo lidská nedokonalost, nalezneme ve svém zárodku již v druhém verši v Bibli. Život je vlastně náš způsob vzepření se chybovosti. Pokud takto vnímáme objevené chyby, pak z nich můžeme mít radost podobně, jako když lékař objeví správnou diagnózu nemoci (příčinu bolesti).
Uvědomění si hříchu je důvod k radosti. Přece i to je milost. Bolestné, tedy očistné pokání je zárodkem zdravého vztahu s Bohem i s lidmi. Je pro nás bolestné, tedy nepříjemné objevit svou chybu (hřích). Bez toho bychom ale nikdy nepoznali spásu. Bůh svou bolestí a smrtí v Kristu Ježíši vykoupil celý svět. Může být chyba vlastně dobrá?
Autor: Radislav Novotný
Zdroj: Časopis Brána
Moc se mě líbí vás časopis. Děkuji vám za něj. L.Spontak bratr v Kristu s Bohem
Felix culpa.