Aktuální vydání podcastu Týden bez filtru upozorňuje na jeden z aspektů nedávné návštěvy papeže Františka v Budapešti. Co katolické církvi v Maďarsku přináší blízkost k vládě Viktora Orbána, který se snaží profilovat jako obhájce křesťanských hodnot?
Ještě před papežovým příjezdem do Budapešti otevřeli problematiku úzkého propojení maďarské církve a vlády Viktora Orbána kněží Csába Török a Zoltán Koronkai. Nezávisle na sobě publikovali texty o značných nevýhodách, které to vedle dílčích benefitů (zvláště finančních), církvi přináší. Zejména o autocenzuře, která církevním představitelům brání mluvit v situaci, kdy s vládou nesouhlasí, třeba v otázce sociální politiky či migrace.
Také to ale znamená, že se církev ve veřejném prostoru profiluje jako instituce, která vytváří křesťanskou image země, ne jako živé společenství věřících lidí. „Církev používá vládní peníze, aby opravila kostely, tedy budovy, ale ne k evangelizaci, tedy k tomu, aby přivedla lidi do kostelů. Máme tedy krásně opravené kostely, ale bez věřících uvnitř,“ uvádí k tomu pro podcast Bez filtru novinář Balázs Gulyás z listu Magyar Hang.
Zmíněné články obou kněží podle něj ukazují, že řada maďarských katolíků opouští svůj dřívější pro-orbánovský postoj, koneckonců jako i on sám. „Stále více lidí, že se vládní politici rozcházejí v tom, co říkají, a co ve skutečnosti dělají. Například teď prezidentka Katalin Nováková mluvila o právu na život od početí, o nepřijatelnosti interrupcí. Skutečnost je taková, že máme docela liberální potratové zákony a oni je nechtějí změnit. Tady dávají před katolíky a prolife postoji přednost tomu, že většina veřejnosti si zpřísnění potratových zákonů nepřeje,“ zmiňuje Balázs prezidentčinu reakci na papežova slova.
Nemyslí si ale, že by určitý odklon katolíků od Orbána přímo souvisel s premiérovými proruskými postoji nebo s tím, že Maďarsku se ekonomicky nedaří, v zemi je vysoká inflace, rostou ceny a klesá hodnota forintu. „Z nějakého důvodu politici všech vlád od roku 1990 neměli žádný zájem na tom, aby církev měla nezávislý status. To vede k tomu, že ekonomicky, ale teď také ideologicky je na státu závislá,“ připojuje novinářka a právnička Eszter Sáhó, která působí v redakci nezávislého katolického listu Szemlélek.
Připomněla také, že vůbec není samozřejmé, že maďarští představitelé papeže uvítali jako vzácného hosta: „Když byla migrační krize v Evropě v letech 2015 a 2016, byla provládní média velmi silně proti papeži Františkovi a tomu, co o migraci říkal,“ vysvětluje Sáhó. Změnu dává do souvislosti s tím, že Orbán přišel o dobré vztahy v Evropě i spojenectví zemí Visegrádu. „Snaží se o vytváření obrazu, že jen on a papež jsou pro mír, protože ostatní evropské státy chtějí ve válce pokračovat, když podporují Ukrajinu. To ale samozřejmě není pravda. Vatikán není pro mír stejným způsobem jako Maďarsko,“ zdůrazňuje novinářka z Budapešti.
Autor: Filip Breindl