Je to už více než pět let, co ve stínu návštěvy čínského diktátora Si Ťin-pchinga v Praze přijelo do Česka ve skupinách pod záminkou turistiky několik desítek čínských křesťanů.
Byl to bezprecedentně nejlepší moment pro útěk, protože čínské aparátčíky ani ve snu nenapadlo, že by tolik mladých lidí houfně mířilo za něčím jiným, než za turistikou. A to do malé země ve středu Evropy, kde zrovna jejich vůdce popíjel pivo na Hradčanech s prezidentem Zemanem. Oni však ale opravdu utekli a následně Českou Republiku požádali o mezinárodní ochranu. To ještě netušili, že na první verdikt o udělení azylu si počkají další dva roky, po kterých bude následovat letitý moloch soudních tahanic.
Křesťané v Číně obecně patří k pronásledovaným komunitám. Svědectví několika z nich dosvědčují pronásledování a příkoří, kterému čelili ve své zemi pro svou křesťanskou víru. Mnozí z nich si prožili perzekuce, mučení, zatčení a jiné formy útlaku. Organizace Hlas mučedníků uvádí, že Čínská ústava sice zaručuje svobodu náboženského vyznání, ale v praxi chrání pouze takzvané „normální“ náboženské aktivity.
Tamní komunističtí vládci sice uznávají katolictví i protestantství, na církve ale dohlíží tajná policie. Státem neuznané náboženské aktivity spadají do kolonky nežádoucích a jsou tak mimo zákon. Advokátní server Právo21 na svých stránkách zmiňuje, že většina ze žadatelů je příslušníky Církve všemohoucího boha, která spadá pod podzemní církve bez oficiální registrace ze strany státu.
Skrze veřejně dostupné zdroje je tato církev známá svou kritikou praktik Komunistické strany Číny a upozorňováním na porušování lidských práv. Čínské autority proto znemožňují členům církve pracovat, vést své živnosti a shromažďovat se k modlitbám. Dochází také ke sledování, zadržování a věznění.
Proto se uprchlíci rozhodli požádat v naší zemi o azyl. Přestože však lhůta k rozhodnutí o udělení či neudělení azylu nesmí překročit šest měsíců, bylo toto rozhodnutí neustále odkládáno. Mnozí aktivisté to začali vnímat jako politicky motivované. Až po dvou letech, v průběhu roku 2018 Ministerstvo vnitra rozhodlo, že žádost o azyl ve většině případů zamítá.
Podle vedoucí právní poradny Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) Hany Frankové vnitro rozhodnutí v daném případě zdůvodnilo tím, že žadatelé dostatečně nedoložili své pronásledování v zemi původu. Víra lze totiž podle úředníků a okresních soudů praktikovat i za zavřenými dveřmi. Nejpádnějším argumentem ministerstva proti udělení azylu ale byla snaha Číňanů se ihned integrovat, naučit se jazyk, či pracovat. Tato snaha byla vnímána úřady jako podezřelá. Dá se však předpokládat, že skutečným důvodem byl strach z Číny. Kdyby totiž ministerstvo uprchlíkům azyl opravdu udělilo, oficiálně by tím označilo Čínu za zemi, kde dochází k porušování lidských práv.
Po více než pěti letech se situace nikam neposunula a zklamání čínských křesťanů, jejich podporovatelů z řad advokátů či církví už dosáhlo dávno svého maxima. Emeritní člen rady Církve bratrské, Dr. Tadeáš Firla ve své výzvě ministru vnitra zmiňuje, že tito lidé prožívají frustraci, rezignaci a nedůvěru vůči našim úřadům, což je po tolika letech zcela legitimní. Nad žadateli tak visí stále „Damoklův meč“ strachu z možného nuceného návratu do Číny, ve které by byli s ohledem na křesťanskou víru a několikaletý pobyt v naší zemi pravděpodobně mučeni, nebo jinak perzekuováni.
I když většina žalob vůči negativnímu rozhodnutí ministerstva a okresních soudů byla Vrchním správním soudem vrácena zpět k projednání, je více než jasné, že mnozí z čínských věřících azyl v Česku nezískají. Část z nich již v loni při první vlně pandemie v obavách z pouličního obtěžování přerušila kontakt se svými advokáty a stáhla se do ústraní. Někteří z nich již dříve zmiňovali opodstatněné obavy o svou bezpečnost kvůli pohybu čínských komunistických agentů na našem území, se kterými se setkali už v uprchlickém táboře.
Jak ve svém dopise zmínil doktor Firla, odmítání azylu v naší zemi lidem potřebným, pronásledovaným a hledajícím pomoc přispívá k nepříznivému ovzduší, nenávisti a strachu vůči komukoli, kdo přichází do naší země. Ve světle nárůstu populismu a obecně nepřátelské atmosféry ve společnosti je možná zřejmé, že příběh čínských křesťanů skončí v propadlišti dějin.
Autor: Václav Radoš
Korektura: Sára Kolomazníková
