U mladých lidí je přítomna větší míra otevřenosti vůči jinakosti a schopnost intenzivně vnímat globální rizika. To vede ke zvýšenému strachu z budoucnosti nebo přímo k fenoménu, kterému se říká „environmentální žal“.
Farářský kurz, určený nejen pro duchovní zaměstnance evangelické církve, každoročně připravuje na poslední týden v lednu Spolek evangelických kazatelů. Jeho letošní téma se týkalo „generace Z“. Pokusím se představit úvodní příspěvek tohoto kurzu, který přednesla Tabita Landová, docentka z katedry praktické teologie na Evangelické teologické fakultě.
Docentka Landová se nejdřív obšírně věnovala typologii generací, které jsou nositelkami společenské kontinuity i diskontinuity. Generace jsou utvářeny působením stejných společenských vlivů ve stejné fázi života jejích příslušníků. Jinak řečeno, generační souvislost je dána shodným sociogeografickým prostorem a účastí na společném údělu. U příslušníků jedné generace dochází k vrstvení stejných společenských zážitků, které spolu utvářejí „přirozený“ obraz jejich světa.
Příslušníci generace Z jsou narozeni mezi roky 1995 a 2010, dnes jim je tedy mezi 12 a 27 lety. Této generaci se také říká generace „digitální“, její příslušníci často mají svou identitu ve virtuálním světě. K jejím znakům také patří genderově fluidní (genderfluid) tolerance, to znamená, že jsou tolerantní k tomu, když se gender jedince v průběhu času mění. Z hlediska křesťanství je v této generaci nízký počet těch, kdo se hlásí k některé křesťanské denominaci i ke konkrétnímu náboženství.
Pro české prostředí zároveň platí, že je tato generace velmi silně diferencována sociálním zázemím, ze kterého její příslušníci vycházejí. Český sociolog Petr Sak si všímá toho, že tato generace nemá zájem o dějiny (někdy se mluví o tzv. „historickém bezvědomí“), zato má zájem o globalizaci, což se projevuje např. zájmem o život v zahraničí. Život této generace provází rozklad tradičních sociálních struktur (např. tradiční rodiny) a silná vazba na internetové sociální sítě.
S tím se pojí také tzv. digitální demence, tedy snížení mentálních schopností, způsobené dlouhodobou závislostí na digitálních médiích. Projevuje se to například tak, že tato generace nepracuje s prameny (s primárními zdroji informací), podstatně méně čte knihy, klesá u ní intenzita prožívání událostí v přirozeném světě a také celková doba pobývání v přírodě.
Mezi další znaky této generace, uváděné Petrem Sakem, patří vyhasínání mateřského instinktu, rozvolnění tradičních sociálních rolí a sexuální identity a také např. neschopnost vnímání hranic mezi náboženstvími. Zároveň je zde přítomna větší míra otevřenosti vůči jinakosti a schopnost intenzivně vnímat globální rizika, což vede ke zvýšenému strachu z budoucnosti nebo přímo k fenoménu, kterému se říká „environmentální žal“ (ekologická úzkost, způsobená vědomím devastace životního prostředí). S tím pak souvisí větší počet depresí a sebepoškozování.
Po nastínění základní typologie generace Z následovala část věnující se její religiozitě a spiritualitě. Na úvod této části zmíním jeden postřeh srovnávající průměrnou situaci v Evropě a v Čechách. Podle průzkumů se nejméně polovina Evropanů aspoň jednou týdně modlí, přičemž v Čechách je to jen 16 % obyvatel.
V generaci Z však nadále pokračuje rozvolňování vazby mezi náboženskou vírou a náboženskými institucemi. A ačkoliv se až 27 % příslušníků této generace označuje za věřící, bohoslužeb se účastní pouze 3 %. Až 34 % deklaruje víru v Boží existenci, ovšem to nutně neznamená, že v něj mladí lidé věří. Bůh je nejčastěji vnímán jako duch nebo jako životní síla.
Náboženství je u této generace silně individualizované, synkretistické a detradicionalizované; pokud má nějaký pozitivní smysl, tak jako nástroj k osobnímu růstu, ke zkvalitnění vlastního života. Náboženství tedy již samo o sobě není cíl, ale prostředek. Nemizí však transcendence sama o sobě, např. 45 % věří v posmrtný život.
Tento referát vzniká v době, kdy jsou Českým statistickým úřadem zveřejňovány první výsledky sčítání lidu z loňského roku. Pokud jde o víru a příslušnost k církvím, téměř milion lidí se považuje za věřící bez příslušnosti k církvi. Bez náboženské víry je deklarovaně přes pět milionů, což je o téměř milion a půl víc než před deseti lety (přes tři miliony lidí pak odpověď ohledně víry neuvedlo).
Závěrečná část přednášky byla věnována práci s mládeží – co má za cíl, jaké je její poslání. Pro tuto skupinu, s níž se Landová setkala především v evangelické a v katolické církvi, nabídla důraz na hodnoty, jako je krása života v přirozeném světě, láska, která má podobu vzájemné péče. Také sdílení naděje a radosti, vyvádění ze skepse a beznaděje, autenticita, porozumění Bibli jako symbolické knize, která předkládá základní struktury vztahů mezi Bohem a lidmi.
V následné diskusi zazněl mimo jiné dotaz, jaký je vliv žánru fantasy (tento umělecký žánr, používaný v literatuře, filmu, ale i ve výtvarném umění, pracuje s motivy magie a jiných nadpřirozených prvků) na danou generaci. Je nesporně značný. Podle přednášející mohou motivy tohoto žánru tvořit navazovací body na biblické příběhy; např. Eliášův svinutý plášť, kterým Elijáš udeří do vody a ta se rozestoupí (2 Kr 2,8) funguje podobně jako mládeži dobře známá kouzelnická hůlka Harryho Pottera.
Autor: Lukáš Klíma
Ahoj, generace Z? Pokud to tak opravdu je, tak to je mírně řečeno dost tristní, to co prožívají. Život na internetu? Zobají, to co jim někdo napíše na ten internet na kterém mají založenou svojí identitu. Jenomže skutečný svět je něco jiného než virtuální prostor a sociální sítě které jsou jen jeho doplňkem a příveskem/odrazem odleskem toho skutečného. Pro ně je hlavní ta digitální identita a to je průšvih. Ekologická úzkost? Nemá cenu se trápit něčím, co stejně nemohu ovlivnit. Pokud tedy nejsem vynálezce něčeho co učiní fosilní technologie nečím co je mírně řečeno nadbytečné. Chápu, jak se na nás dívají. Jako na boomery a z pohledu ekologie která některé něčím spíše jako modlou a které přikládají větší důležitost než ve skutečnosti má jako na nějaké dinosaury. Ale myslím, že časem z těchto póz vystřízliví, samotný život jim ukáže jak to ve skutečnost je.