Když Ježíš stál před Pilátem Pontským, otázal se jej, zda je králem. Ježíš odpověděl těmito slovy: „Mé království není z tohoto světa,“ – Jan 18:36. Pilát nedokázal pochopit představu, že člověk je vládcem nad nějakou abstraktní nebo nehmotnou říší. Byl zmatený, ale poté dospěl k závěru, že Ježíš vlastně neohrožuje jeho vládu prokurátora nad Judeou ani Římskou říši, a tak jej chtěl osvobodit. Židé, kteří Ježíše pronásledovali, nemohli a asi nechtěli Kristovo poselství pokoje pochopit a radši ve svých očekáváních dali přednost králi, který jim zajistí skrze ozbrojený boj svobodu.
Násilí není řešením žádného názorového diskurzu nebo konfliktu, což bylo názorně ukázáno na příkladu zatčení Ježíše v Getsemanské zahradě. V průběhu zatýkání jeden z Ježíšových učedníků vytasil meč, udeřil jednoho z veleknězových služebníků a uťal mu ucho. Ježíš mu řekl: „Vrať svůj meč na místo. Všichni, kdo meč berou, mečem padnou.“ Matouš 26:51-52.
Násilí není řešením žádného názorového diskurzu nebo konfliktu.
Nejen, že toho učedníka napomenul , ale zároveň svým dotykem ránu vojáka uzdravil. Rovněž dodal, že pokud by to byla Boží vůle, aby se měl bránit, nebyl by pro něj žádný problém svolat minimálně 12 legií andělů.
V Kázání na hoře, které je nejstudovanější a nejcitovanější pasáží Nového zákona, činí Ježíš několik velmi hlubokých výroků: “Slýchali jste, že předkům bylo řečeno: ‚Nezabíjej,‘ a kdokoli by někoho zabil, bude vydán soudu. Já vám však říkám, že každý, kdo se hněvá na svého bratra, bude vydán soudu.” – Matouš 5:21-22. “Slýchali jste, že bylo řečeno: ‚Oko za oko, zub za zub.‘ Já vám však říkám, abyste neodporovali zlému člověku. Když tě někdo udeří do pravé tváře, nastav mu i druhou.“- Matouš 5:38-39. “Slýchali jste, že bylo řečeno: ‚Miluj svého bližního a svého nepřítele měj v nenávisti.‘ Já vám však říkám: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují.“ – Matouš 5:43-44.
Když tě někdo udeří do pravé tváře, nastav mu i druhou.
V těchto verších Ježíš doslova zakazuje svým učedníkům zabíjet a být násilný, natož se vůbec hněvat. Jako izraelský Mesiáš Ježíš povýšil Boží zákon a učil, že mezi členy jeho nové církve již nemusí existovat násilí, nenávist, hněv, zloba nebo pomsta. Když Ježíš řekl: „Neodporujte zlu,“ nechtěl, aby se jeho krajané již více mstili proti vojenské okupaci. Agrese již více neměla být řešením konfliktu mezi Židy a Římany. Ježíš chtěl, aby oba národy žily ve vzájemném mírovém soužití. Neučil je, “nemusíte je mít rádi, hlavně jim neoplácejte stejnou mincí”. Ježíš posouvá své učení na nemyslitelné „milujte své nepřátele!“ Římané již více neměli být považováni za pouhé nepřátele, ale za objekty lásky! Pravý křesťan nepovažuje nějaký cizí národ za nepřítele, protože jeho identita přesahuje světovou politiku jakožto člena duchovního Božího království.
Autor: Václav Radoš