Zemědělci vytáhli traktory a další zemědělské stroje a rozhodli se blokovat pražské komunikace. Protože půjde o závažný zásah do života běžných lidí, člověk se ptá, co je k takovému protestu vede a jestli je přiměřený. A jak už to bývá, objevuje různé, nejednou i protichůdné informace. Standardní situace současné doby. Kde a jak se dozvědět pravdu?
Mnozí na pravdu rezignují a přikloní se tam, kam je vede jejich strach či zlost. Domnívám se, že jde o nejhorší možné řešení. Rezignovat není třeba, přinejmenším ne tak brzo. A nechat se ovládat strachem či zlobou vede vždycky ke špatným koncům. Dát si s hledáním pravdy trochu práce stojí za to. A nemusíme k tomu mít k dispozici ani žádné utajované informace, stačí to, co je veřejně známé a na čem se většina zpravodajců shodne. Nevyřešíme sice všechno, určité pomoci se ale dobereme.
Mně na celém aktuálním zemědělském protestu zaujaly dvě skutečnosti, které jsou evidentní a současně leccos odhalují. První u nich je tuzemská. Protestují především velké zemědělské podniky. Drobní soukromí zemědělci se k protestu nepřipojili. Zdůvodňují to různě, faktem ale je, že velké podniky hospodaří vesměs na cizí, pronajaté půdě, zatímco drobní zemědělci většinou na své. Někde mezi tím najdeme ještě družstevní zemědělství, které sice o vlastnictví mluví, jak to ale známe z běžné družstevní praxe minulosti, zodpovědnost vlastníků v nich je velmi oslabená, jakkoli ji občas verbálně silně proklamují. Zkušenost mluví jinak.
Kdo hospodaří na vlastním pozemku, má na srdci kvalitu své půdy. Nájemníkovi na ní většinou až tak nezáleží. Vlastník je na kvalitě své půdy závislý, nájemce může při poklesu výnosů odejít jinam.
Ta druhá zajímavá skutečnost má evropský rozměr, protože protesty zemědělců zasáhly celý kontinent. Evropská komise rozhodla v reakci na zemědělské demonstrace mimo jiné i o dvou věcech: Odložila zavedení pravidel, podle kterých by zemědělci museli udržovat určitou plochu půdy ladem, a doporučila stáhnout návrh na omezení používání pesticidů a dalších chemických přípravků na ochranu rostlin. Podle mého názoru jde o katastrofální rozhodnutí! Podle odborníků, a teď myslím například na Johana Rockströma ze Stockholmské univerzity, ale i na řadu jiných, představuje největší ohrožení života na naší planetě úbytek biodiverzity, ztráta biologických druhů. Jednu z klíčových rolí hraje v tomto procesu právě používání pesticidů. Druhým největším ohrožením života na planetě je výrazný nárůst přístupného dusíku a fosforu. Jde o přímé důsledky používání průmyslových hnojiv. Jedná se o hrozby horší než klimatická změna – a Evropská komise jim otevře dveře!
Mnozí namítají, že bez hnojiv a pesticidů se nedá vyprodukovat potřebné množství potravin. Není to pravda! V našich podmínkách už prokázali vinaři, že produkce bez chemie nejenže kvantitativně stačí, je ale i kvalitativně mnohokrát hodnotnější. Švýcarsko už má obdobné postupy zpracované i pro polní produkci. Jejich rozšíření brání především zájmy a lobbistická síla chemických firem, ale i neochota některých učit se novým pracovním postupům.
K používání pesticidů nám toho Bible mnoho neřekne, k péči o půdu ale ano: Šest let budeš osívat své pole, šest let budeš prořezávat svou vinici a shromažďovat z ní úrodu, ale sedmého roku bude mít země rok odpočinutí. Nebudeš osívat své pole ani prořezávat svou vinici. Každý dobrý hospodář ví, že nechat pole občas ladem je nejen slušné, ale dokonce se to nakonec i vyplatí. Jen to chce myslet trochu dál než do konce roku. A pak ještě druhá věc – Boží výrok: Země je má. Vy jste u mne jen hosté a přistěhovalci.
Je dobré, když člověk jedná se zemí jako správce, nikoli jako vlastník. Vlastníkem je Bůh, nebo pokud Boha neznáte, budoucí generace. Kvůli nim je třeba zachovat v půdě život. Už jsme ho skoro zničili. Pokud toto dílo zkázy dokonáme, dožijeme se mnohem horších věcí, než jaké mám způsobí klimatická změna.
Za Rádio 7: Petr Raus
