Mají důchodci přijít o část svého důchodu, který jim zatím zaručuje zákon? Opozice má jasno, byla by to krádež. Důchodci, kteří celý život pracovali a řádně platili sociální pojištění, mají na své peníze právo. Česká národní banka má však také jasno: ty peníze prostě nemáme.
Zvednout důchody a žít na dluh, jakože minulé vlády na dluh žily, znamená žít na účet našich dětí. Dělají to tak ale všichni, celá západní kultura žije na účet vlastních dětí i zbytku světa. Máme být jiní? Nesnadná otázka. Síla emočního vzedmutí, které vyvolává, prozrazuje míru naší svázanosti majetkem.
Jsem důchodce a nemám jiný příjem než svůj důchod. Pokud dnes něco pravidelně dělám, dělám to zadarmo. Mám také mnoho přátel mezi lidmi z ekonomicky i sociálně nízkých vrstev naší společnosti. Vím, jak je pro ně těžké přijít o sebemenší část svého příjmu. Drží se nad hladinou jen s největším vypětím svých sil a dovedností. Opravdu potřebují každou korunu – nebo jsou o tom alespoň přesvědčeni.
Jak dál? Jak dál, pokud chceme respektovat biblické postoje? „Ne že bych si naříkal na nedostatek; naučil jsem se být spokojen s tím, co mám. Dovedu trpět nouzi, dovedu mít hojnost. Ve všem a do všeho jsem zasvěcen: být syt i hladov, mít nadbytek i nedostatek,“ vyznává apoštol Pavel. Tomu říkám svoboda!
Stojíme ale o svobodu? „Kéž bychom byli zemřeli Hospodinovou rukou v egyptské zemi, když jsme sedávali nad hrnci masa, když jsme jídávali chléb do sytosti. Vždyť jste nás vyvedli na tuto poušť, jen abyste celé toto shromáždění umořili hladem," vyčítali Izraelci Mojžíšovi a Áronovi po odchodu z egyptského otroctví. Máme stejný pocit? Možná ne obavu ze smrti, ale zlost, že jiní se mohou mít lépe než já. Svoboda to nestačí vyvážit.
Odpusťte, ale ještě jeden biblický citát, tentokrát z pera apoštola Pavla: Každý ať zkoumá své vlastní jednání; pak bude mít čím se chlubit, bude-li hledět jen na sebe a nebude se porovnávat s druhými. Pokud toužíte být v životě nešťastní, porovnávejte se. Mohu vám zaručit, že nikdy nedosáhnete spokojenosti, snad s jedinou výjimkou. Pokud se vám podaří dožít se stavu, kdy nebude mít nikdo nic. Pak zažijete zadostiučinění. Vzápětí ovšem umřete hlady.
V biblických radách nacházím cestu ke štěstí. Nevedou mne primárně k pasivitě; když mluví o spokojenosti se současným stavem, neradí složit ruce v klín. Je třeba být aktivní, dělat, co jen je v mých silách! Dělat ale to, co je správné a co v posledku prospěje všem. Nesnažit se nad druhými vyzrát, vyšplhat po jejich zádech. Bible mne učí hledat zakotvení života jinde, než v názorech druhých lidí či v materiální zabezpečenosti. Takový základ je příliš vratký.
Pokud jde o mne, snížení důchodu přijmu. Ano, stojí za ním chyby minulých vlád, ty jsme si ale sami zvolili. Považuji za poctivé nést důsledky jejich chyb. Pořád jsme na tom lépe než většina současného světa, stále ještě žijeme v blahobytu. Chudoba je u nás stále ještě věcí volby, nikoli osudu.
Nejde o to, že nemáme co jíst, ale že si nemůžeme dovolit, na co jsme si zvykli. Že nemůžeme najít práci, není tím, že by nebyla, ale že určitou práci dělat nechceme nebo že nejsme ochotní se za ní přestěhovat. I kdybychom nakonec měli k tomu všemu objektivní důvody, škodí nám, že jsme zapomněli žít v komunitě. Toužíme po nezávislosti na druhých, z našich obcí se stávají už jen noclehárny. To mne trápí víc než pokles životní úrovně.
Nebojím se budoucnosti. Lidem, kteří se mají a budou mít lépe než já, to chci ze srdce přát. A těm, kteří na tom jsou či budou hůř, chci pomáhat, jak to jen půjde. S pomocí Boží.
Autor: Petr Raus
Vláda by hlavně měla omezit platnost zákona o valorizaci větou, že zákon se uplatní, pokud poměr průměrného důchodu k průměrné mzdě klesne pod určité procento. Jednoduché, účinné a všechny tyto debaty by odpadly…
To je problém vlády, že nemá na navýšení penzí dle zákona dostatek financí. Ti lidé celý svůj život dřeli a platili daně. Dělník v továrně dře a zaplatí daň do poslední koruny. Kde jsou ty peníze z jejich daní? K podnikatelům a živnostníkům se raději nebudu vyjadřovat. Ale prasata u koryt si ještě razantně přidají k už tak jejich velkým platům. A vůbec jim to není blbé. To je teda charakter prasátek u koryt.
Moje slova,prasata u koryt která mají stotisícové platy kazouvodu a samy pijí víno patří každý vy kam.je zlodějna mýt stotisic a přidat si desetitisíce a na druhé strane obyčejným lidem a hlavně důchodcům brát to co jim ze zákona patří,pochopíl bych kdyby šli příkladem ale tento spusob jezlodejna a prasárny.Nakonec prasata u koryt se nezapřeli.
Myslím si že důchodci by měly dostat přidáno ve valorizaci podle zákona proto že všechno moc prodražilo a je spousta důchodců kteří nemají pořádně ani na jídlo ani na léky je to kruté !!!!!