Připomínáme si 500. výročí narození Jana Blahoslava, biskupa Jednoty bratrské. V průběhu svého krátkého, leč naplněného života přeložil Nový zákon z řečtiny do češtiny, vydal první český slabikář a stal se mimo jiné také prvním doloženým uživatelem brýlí v českých zemích.
Jan Blahoslav, zcestovalý učenec, současník Martina Luthera a předchůdce Jana Amose Komenského se narodil 20. února 1523 v Přerově. Své původní příjmení Blažek si v pozdějším věku změnil. Navštěvoval bratrskou školu v Přerově a Prostějově, za vzděláním dál pokračoval do slezského Goldbergu i saského Wittenbergu.
V roce 1548 dorazil jako pomocník biskupa do Mladé Boleslavi. Protože Čechy a Morava v té době, co se podpory Jednoty bratrské týče, nebyly jednotné, musel se Jan Blahoslav skrývat. Z velké části zde napsal svůj spis O původu Jednoty bratrské a řádu v ní, ve kterém popisuje historii Jednoty za využití starších pramenů i svědectví pamětníků.
V dalších letech studoval v Královci a v Basileji, kde navštívil slavnou Frobeniovu tiskárnu, zabývající se tiskem děl humanisticky smýšlejících učenců. V mezidobí vykonal několik cest s diplomatickým posláním do Vídně, kde se snažil přimluvit za propuštění z vězení biskupa Jana Augusty, který byl držen na Křivoklátě. Tyto cesty podnikal i přesto, že byli s Janem Augustou ve sporu kvůli důležitosti vzdělávání a členů Jednoty bratrské.
Zatímco Jan Blahoslav jako humanista podporoval šíření nových proudů ve vzdělání a celkovou větší otevřenost Jednoty bratrské, Jan Augusta patřil spíše ke konzervativnímu křídlu. Tomuto názorovému sporu věnoval Blahoslav své známé dílo Filipika proti misomusům, které je ostrou kritikou odpůrců vyššího vzdělávání v oblasti umění (např. řečnického), a to i v řadách církve, jak dokládá následující úryvek:
„A poněvadž duch Páně znal, že výmluvnost jest potřebná v církvi, tedy i té výmluvnosti neškodí se přiučiti, když a komuž možné, leč by kdo chtěl očekávati, až mu zázračně Bůh s nebe svrže výmluvnost, jako by sedlák nesel neoral, ale čekal, až mu bude s nebe manna pršeti.“
Roku 1557 byl zvolen biskupem Jednoty bratrské. Usadil se v Ivančicích, kde se staral o významnou bratrskou školu a nechal tajně vybudovat tiskárnu. To vše se dělo pod ochranou Karla Staršího ze Žerotína, předního moravského šlechtice, který na svých cestách navštívil kupříkladu dvůr francouzského krále nebo anglické královny Alžběty I. Po tom, co viděl nespočet bitev a válek, se stal pacifistou, a možná i to byl jeden z důvodů, proč podporoval právě mírumilovnou Jednotu.
Přelomový překlad
V tiskárně v Ivančicích a později v Kralicích se tiskly například pedagogické spisy nebo kancionály. Nejdůležitějším textem z tiskárny Jednoty bratrské se pak bezesporu stal Blahoslavův překlad Nového zákona a Bible kralická, která jej obsahuje.
České překlady Bible již byly v té době k dispozici, vycházely však z tzv. Vulgaty, tedy latisky psaného překladu původní řecké verze. Blahoslav se rozhodl použít metodu ad fontes (doslovně „k pramenům“) a pořídil český překlad Nového zákona přímo z řeckého originálu (vydáno samostatně v letech 1564 a 1568). Ten navíc opatřil výkladovými poznámkami a stručným souhrnem obsahu na začátku kapitol.
Na překladu Starého zákona pracoval celý sbor učenců z řad Jednoty bratrské, přičemž překlad celé Bible začal vycházet v šesti dílech („šestidílka“) z bratrské tiskárny v Kralicích v letech 1579–1593. Roku 1596 vyšel poprvé v celku, poté následovala další doplněná vydání.
Český překlad Bible kralické je významný také z jazykovědného hlediska, protože určoval podobu spisovné češtiny několik dalších století. V jazykovědné oblasti je Jan Blahoslav také autorem prvního Slabikáře (Slabikář český a jiných náboženství počátkové: Kterýmžto věcem dítky křesťanské hned z mladosti učeny býti mají).
Zasloužil se též o sepsání Gramatiky české, která měla být pomůckou pro kazatele a překladatele. Vznikala téměř dvacet let a autor ji psal prakticky do konce svého života. (Je zajímavá také tím, že se v ní objevuje zmínka o nálezech mamutích klů v Předmostí u Přerova.)
Jan Blahoslav se věnoval nejen překladatelské činnosti, ale snad všem odvětvím sedmera svobodných umění. Za zmínku stojí jeho práce v oblasti muzikologie. V první česky psané hudební nauce Musika, to jest Knížka zpěvákům náležité zprávy o sobě zavírající z roku 1558 vysvětluje základy zpěvu a teorii skladby. Svou básnickou činností se také významně podílel na vzniku mnoha duchovních písní, byl hlavním redaktorem nového vydání kancionálu.
Tento činorodý učenec diplomat, překladatel, lingvista, historik a muzikolog zemřel náhle 24. listopadu roku 1571 ve věku 48 let na jedné z inspekčních cest v Moravském Krumlově. Jan Blahoslav, který svůj krátký život naplnil touhou po vědění a nezdolnou, inspirující pílí, byl pochován v Ivančicích, které se právě za jeho života staly jedním z center humanistického vzdělávání.
Připojuji ještě odkaz na video o bratrské modlitebně v Ivančicích:
https://www.youtube.com/watch?v=ypK2kO8f51M
Dobrý den, posílám odkaz na zprávu o výstavě, která byla právě v Ivančicích otevřená 🙂
Pavel Petránek
Vernisáž výstavy Na ostrově zahrad :: Na kralické tvrzi (webnode.cz)