Je úsměvné číst pod články o školství názory diskutujících. Když pominu gramatické hrubky (do školi, mislet…) nemůžu pominout názorový nesoulad přispívajících před dobou koronavirovou a nyní. Pár příkladů pro ilustraci:
1.Dříve: Ty školy jsou na prd, nic se tam stejně nenaučej.
Nyní: Co z nich bude, bez školy? Ztracená generace!
2. Učitelé jsou k ničemu, já bych to zvládl učit líp.
Si jako myslej, že mám ty děti učit jak? Nemám peďák a neumím ty jejich metody.
3. Víc počítačů do škol! Proč se učit, když je všechno na netu.
Celý dny na počítači! Vždyť zblbnou! A co jejich záda?
4. Škola je nepřátelské prostředí, zrušme: pevně dané hodiny, zvonění, rozvrh vůbec…
Už aby byly ve škole, nemají žádný režim, ztrácejí návyky…
Před jarním lockdownem stály děti na piedestalu a učitelé tam, kde vždycky. Ještě jsem neměla rozhodnutí o přijetí na pedagogickou fakultu a už mi okolí dávalo najevo, kde bude jednou moje místo. Hned za policisty. Bráno z pohledu oblíbenosti a četnosti vtipů.
Á propos. To víte, proč je pedagogická škola vysoká? Protože má 4 patra. A proč mají studenti na Matfyzu prázdniny? Aby si mohli udělat peďák. Tenhle mám však nejradši. Z tramvaje vystoupí tři ženské. Jedna je blbá, druhá hnusná a třetí taky učitelka.
A přitom stačily pouhé tři týdny rodinné pospolitosti na to, aby se začaly objevovat vtipy z úplně jiného soudku. Např. jestli budou dál zavřené školy, vynaleznou vakcínu proti covidu rodiče.
Také se mi líbila fotografie, na které otec přehazuje syna přes plot na školní dvůr s vtipným popisem: ,,Už na to nemám nervy“.
Ale na co? Vždyť vydržet několik hodin denně s dětmi, hlídat je, motivovat, odpovídat na jejich otázky, odpovídat dokola na otázky, na které jste už odpověděli, poslouchat průhledné výmluvy, rádoby vtipné připomínky, hádat se s nimi o mobily, bojovat o pozornost, o čas, mezitím vším je odborně vzdělat, správně to vykázat, vzdělávat sebe a k tomu vypadat dobře a působit příjemným dojmem, to přece není žádná práce! To je tabulkově placená zábava, která pokud to MŠMT opravdu projde, bude nejspíš brzy přístupná širší veřejnosti.
Na sociálních sítích se objevovaly názory, že placení by měli být za práci odvedenou s dětmi za lockdownu rodiče. Myslím, že by se to dalo brát spíše jako neplacená praxe. Ta je skutečně součástí studia na pedagogické fakultě. Takže jakmile to bude možné…školství vás zavolá ze záloh. Jen chci upozornit, že až budete down, napít se smíte až doma.
Autor: Pavla Hajíčková
