Jako terapeut již třicet let pracuji s klienty, kteří mají problémy se sexem a intimitou, obzvláště pak nevěrou. Ze zkušenosti vám mohu říct, že sledování porna je v heterosexuálních vztazích jednou z nejčastějších příčin sváru. Manželka nebo přítelkyně obvykle pornografii vnímá jako formu nevěry, zatímco manžel či přítel si myslí, že to tak není. Muž sleduje porno, žena to zjistí a začíná hádka.
Ženy si obvykle myslí a říkají:
- Je to stejné, jako kdybys mi zahýbal.
- Když sleduješ porno, mám pocit, že mě nemiluješ.
- Jak můžu soupeřit s těmi dokonalými těly, na která civíš?
Muži si zase myslí a říkají:
- Nejedná se o skutečný sex, takže se to nepočítá.
- Můj táta si kupoval Playboy a nebyl to problém, takže tohle taky nic není.
- Všichni chlapi sledují porno. Je to normální, takže mi to nevyčítej.
Tak jak to tedy je? Je to podvádění, nebo ne?
Hranice v digitálním světě
V dnešním světě, který je čím dál více digitální, již není hranice mezi věrností a nevěrou tak jasná. V minulosti bylo k nevěře zapotřebí mít fyzický sexuální kontakt s další osobou. Když už se vedly nějaké spory, týkaly se toho, jestli to musí „dotáhnout až do konce“, nebo jestli se jako podvádění bere už třeba držení za ruce, líbání a mazlení. Dnes musíme do rovnice přidat také sociální média, smsky, webkamery, aplikace a další sporné oblasti. O internetovém pornu ani nemluvě.
Pokud jste v (domněle) monogamním vztahu, položte si následující otázky:
- Když chatujete se svou dávnou láskou na facebooku, je to podvádění?
- Když flirtujete (nebo se projevujete sexuálně) přes webkameru nebo prostřednictvím smsek, je to podvádění?
- Je sexting forma nevěry? Co když vám zpráva se sexuálním obsahem jenom přijde, ale vy sami nic neposíláte?
- Když máte na mobilu Tinder, ale nepoužíváte ho, je to podvádění?
- Když používáte seznamku nebo aplikace pouze za účelem fantazírování, ale nikdy se ve skutečnosti nesejdete, je to nevěra?
Šedých zón mezi věrností a nevěrou je v podstatě nekonečné množství. A s každým pokrokem v oblasti digitálních technologiích jejich počet narůstá. Takže kde je ta hranice?
Definice nevěry
Osobně jsem toho názoru, že záleží na každém páru, co počítá za nevěru a co ne. Pro pochopení je nejdřív třeba rozumět mé definici nevěry v digitálním věku:
Nevěra (podvádění) je narušení důvěry, ke kterému dochází v důsledku záměrného zamlčování intimních a podstatných věcí před svým primárním sexuálním partnerem.
Všimněte si, že v této definici nemluvím o pornu, webkamerách, sextingu, sociálních sítích, flirtovacích aplikacích, striptýzových klubech, úletech na jednu noc, prostitutkách, aférách nebo jiných formách romantického či sexuálního chování. Místo toho se tato definice zaměřuje na věci, na kterých ve vztahu záleží nejvíce: emocionální intimitu a důvěru.
U nevěry nejde o konkrétní sexuální chování, které zraňuje vašeho partnera. To, co ho ve skutečnosti štve a zraňuje, je lhaní a zamlčování podstatných informací. A když to partner zjistí, může jen stěží důvěřovat tomu, co ten druhý říká nebo dělá. Pro obě strany je to dost bolestné uvědomění.
Také si všimněte, že tato definice je flexibilní a závisí na daném páru. Po důkladné diskuzi a vzájemné shodě si v podstatě mohou páry samy určit, jaké chování bude v jejich vztahu považováno za nevěru a jaké ne. Jak se na celou věc dívají jejich sousedi, rodiče nebo společnost, je vedlejší. Pokud se pár rozhodne, že porno obecně není problém, ale dohodnou se na nějakém omezení, je to jejich věc. A pokud ani jedna strana tyto probrané a vzájemně schválené hranice nepřekročí, nedochází k narušení jejich vztahu. U mladších párů, kteří jsou více ponořeni do digitálního vesmíru, jsou tyto technologické hranice relativně běžné.
V konečném důsledku nezáleží na tom, na jakých konkrétních hranicích se pár dohodne. Nicméně tyto hranice musí být pro obě strany komfortní a ani jedna strana nesmí lhát či zamlčovat podstatné informace o překračování těchto hranic.
Nevěra v digitálním a reálném světě
Dalším důležitým aspektem výše uvedené definice nevěry je fakt, že platí stejně pro aktivity v digitálním i reálném světě. To znamená, že k podvádění není zapotřebí tělesný kontakt.
V roce 2012 jsme s Dr. Jennifer Schneiderovou a Dr. Charlesem Samenowem provedli a publikovali výzkum na toto téma. V dotazníku jsme oslovili více než 200 žen, které podle všeho žily v monogamním vztahu. Jejich partneři byli sexuálně aktivní, ať už v reálném či digitálním světě, a pokusili se to utajit.
Co se negativních dopadů na vztah týče, došli jsme k závěru, že neexistuje rozdíl mezi digitální a reálnou nevěrou. Pokud sledování pornografie nebo jiná online aktivita překročí výslovné (nebo dokonce implicitní) hranice vztahu, je to pro podvedeného partnera stejně zničující jako fyzický sexuální styk. V obou případech se od sebe vůbec neliší emocionální zranění, pocit zrady a ztráta důvěry ve vztahu.
Pokud chcete vědět, zda je porno nevěra či nikoliv, doporučuji zeptat se vašeho partnera. Pokud je toho názoru, že sledování porna je formou nevěry, a vás to tedy nutí sledovat porno potají nebo lhát o tom, co děláte, pak svého partnera podvádíte. Pokud se ovšem oba shodnete na tom, že sledování porna je v pořádku, můžete ho sledovat s čistým svědomím. To samé platí také o sociálních sítích, webkamery, smsky, sexting, aplikace, erotické videohry a další formy „sexnologie“ (sexu prostřednictvím technologií).
Hlavní problém nevěry
Je pravda, že existují terapeuti, kteří tvrdí, že pokud muž sleduje porno a partnerka v tom vidí problém, je pravděpodobně příliš stydlivá či moralistická na to, aby jeho sexuální touhy akceptovala. Tento názor ovšem přehlíží pocity a hodnoty zrazeného partnera, které jsou stejně platné a důležité jako pocity uživatele porna. Takže pokud je partnerka přecitlivělá a konzervativní, neznamená to, že na to nemá právo.
Pokud tedy uživatel porna svou drahou polovičku miluje a chová k ní úctu, nebude se bránit otevřené diskuzi, které povede k tomu, že se oba dohodnou na jasně stanovených hranicích (které mohou umožňovat další sledování porna, ale také nemusí). Pokud ji však jednoduše viní z toho, že je naštvaná nebo že má „negativní přístup k sexu“, znevažuje tím její vnímání sebe sama, její pocity i její názory. To je v konečném důsledku pro vztah stejně zraňující jako samotná nevěra.
Takže ještě jednou: Nevěra není definována konkrétním chováním. Je definována tajnůstkařením, lhaním a narušením emocionální intimity a důvěry ve vztahu. Nejsilnější, nejzdravější a nejšťastnější vztahy jsou postaveny na komunikaci a vzájemné důvěře. Když se komunikace přeruší a důvěra se rozpadne, jeden z partnerů bude nevyhnutelně zrazený, podvedený, zneužitý atd. Pro tohoto partnera je téměř vždy mnohem bolestivější emocionální bolest spojená se ztrátou důvěry než to, co se nevěrník snažil skrývat.
Tento článek byl přeložen z anglického originálu na webu huffpost.com. Autorem se specializuje na otázku intimity v současné digitální době a na problematiku nevěry a závislosti na sexu a pornografii. Pro více informací o jeho práci můžete navštívit jeho webové stránky RobertWeissMSW.com.
Autor: Dr. Robert Weiss
Zdroj: nepornu.cz
Překlad: Pete Lupton