Co když bych vám řekl, že vás zvu k sobě domů? Na návštěvu? Budeme se bavit o čem chcete. Mám kopec zajímavých, zábavných a moudrých kamarádů. Stačí, když mi řeknete pár vašich zájmů a já podle toho pozvu nějaké kámoše do obýváku.
Pokud se vám něco nebude líbit, řeknete mi to a upravíme to. Pošlu toho kámoše pryč a pozvu jiného. Mám jich tolik, že i kdyby jste byli u mě na návštěvě celý den, vždy bude koho pozvat. Souhlasili byste? Vy to možná nevíte, ale mým cílem je udržet vás u sebe na návštěvě co nejdéle. Čím déle totiž budete sedět v mé obývacím pokoji, tím větší šance je, že vám budu moci nabídnout i něco na prodej. Tedy ne já. Občas ke mně zavítají obchodníci, a protože vědí, že mám často návštěvy, chtějí mým návštěvám něco prodat. .
Samozřejmě, není to zadarmo. Vždy se nějak rozumně dohodneme. Nechci, aby byly otravní, takže jim dovolím vyrušovat mou návštěvu jen tolik, kolik uznám za vhodné. Jsou diskrétní a nenápadní. (Tedy, většinou). Nechci si přecevyhnat z domu vás – svou návštěvu, to by pak ke mně domů nikdo nechodil (ani obchodníci). A já bych pak neměl z čehožít a platit účty. Řeknete si – tak takové pozvání bych nikdy nepřijal. Pokud však máte Facebook nebo Instagram a trávíte na nich čas, tak … děláte přesně to.
Řeknete si – tak takové pozvání bych nikdy nepřijal. Pokud však máte facebook nebo instagram a trávíte na nich čas, tak … děláte přesně to.
Kolik času denně strávíte na svém mobilu? Před chytrou televizí? Za počítačem? Ne mnoho? Hodinku, dvě max? Jste si jisti? Opravdu? A co když vám řeknu, že reálné je to určitě více než jste si tipli?
Statistiky, které nejsou zcela nejčerstvější (říkají, že reálná čísla jsou pravděpodobně vyšší), že skoro 8 z 10 (zdroj: statista.com) Slováků je denně na internetu. Pouze na mobilu strávíme takto skoro 2,5 hodiny (zdroj: statista.com). Nemluvě o tom, že v covidové době mnoho lidí, studentů, dětí i seniorů přešlo na čistě online komunikaci. (Pokud dokáži se svým 83 letým dědečkem telefonovat přes WhatsApp prostřednictvím videohovoru, – tak to znamená, že online je už asi vážně každý?)
Možná patříte do generace pod 25 let a říkáte si, no a? Co je na tom? Proč by to měl být problém? Toto je svět. Takto to funguje. V podstatě jste nezažili svět bez internetu, Faceboku a Instagramu. Vždy to ale takto nebylo.
Cílem populárního dokumentu The Social Dilemma, který pochází z autorské dílny streamovací služby Netflix, není honit čarodějnice nebo moralizovat o tom, kolik času trávíte před monitorem. Jeho cílem je ukázat, co je v pozadí a jak to celé funguje. Proč jsme na monitorech tak hodně nalepení? Je to naše svobodné rozhodnutí, nebo nás k tomu někdo nějakým způsobem přivádí a manipuluje někdo jiný? Je nějaký vztah mezi polarizací společnosti a popularitou těchto médií? Jak velký je vliv těchto médií na společnost? Na jednotlivce? Na lidstvo? Na tebe?
Režisér Jeff Orlowski přináší ve filmu rozhovory s mnoha odborníky, kteří pracovali na nejvyšších pozicích ve společnostech jako Google, Faceboook, Pinterest, Instagram či Twitter. Jejich rozhovory střídá vizualizací algoritmu, podobným způsobem, jak je to v animované pohádce “V hlavě”. 3 osoby ztělesňují algoritmy umělé inteligence, která vyhodnocuje data, která dostává od uživatele a na základě těchto informací si vytváří jeho profil a nabízí mu obsah resp. reklamní obsah.
Dějovou linii dotvářejí fiktivní příběhy členů jedné rodiny, na které je vidět vliv těchto médií v reálných životních situacích. Film je nabitý myšlenkami a daty. Je možné, že pokud se na něj budete dívat s někým, tak jak jsem to udělal já, budete si ho zastavovat a mluvit. Hodně. Opravdu hodně.
Když si dnes podíváte na youtube reklamy ze začátku 90. let, možná se trochu pousmějete, a řeknete si – jak mohl někdo někdy točit takové reklamy? Koho by to přesvědčilo koupit si daný výrobek? Mě tedy ne.
Ale co když se o 30 let budou naše děti či vnoučata dívat na naši dobu stejným způsobem? Jak se někdo mohl nechat namotat na to, aby postoval 10 příspěvků denně, scrollovat donekonečna na sociálních sítích, proklikávat si doporučené videa na youtube a snažil se dojet na konec Pinterestu?
Pokud se v 30. letech 20 století podařilo postupně Hitlerovi, Goebelsovi a nacistům zmanipulovat celou generaci Němců k nacistickým myšlenkám – a to neexistoval internet, televize, pouze rozhlas a noviny (možná proto to trvalo tak dlouho), kde máme jistotu, že se do podobné pasti nedostáváme i dnes? Jen je to sofistikovanější, a díky internetu, sociálním sítím a technologiím mnohem rychlejší. Každý člověk má svůj unikátní zdroj informací, který mu algoritmus vybere. Je to správně? K čemu to vede? Komu to pomáhá a komu škodí? Co se z toho dokážeme naučit?
My lidé máme o sobě vysoké mínění. Na naše předky se díváme shora. Možná je to technologický pokrok, který nás tím sebevědomím nabíjí, možná je to jen nedostatek znalostí a zkušeností. Zde však platí jednoduše to, že jsme se jako lidstvo daleko neposunuly.
Mnozí lidé říkají, že problémy světa jako nespravedlnost, vykořisťování, velké rozdíly mezi bohatými a chudými, že to vše se dá vyřešit technologiemi a vzděláním. Pokud by tomu tak bylo, tak proč tu stále máme nenávist, hněv, války, hlad, vraždy? Proč bylo 20. století tím nejkrvavějším v historii lidstva? A kde bereme jistotu, že po 76. letech bez války celosvětových rozměrů jsme už za vodou?
Někdo řekne, že lidé jsou vůči sobě zlí, podvádějí a kradou jen proto, že nejsou dostatečně vzdělaní. Nemají dostatek informací. Jak říká jedno “meme” na internetu – dnes už má přístup k internetu a informacím prakticky každý, ale hodně se nezměnilo. Takže v tom to asi není.
D. L. Moody, velký americký evangelista, jednou řekl: “Jestliže muž krade šrouby a matice ze železniční tratě a ty ho chceš změnit tak, že ho pošleš na vysokou školu, nepodaří se ti to. Vrátí se ze školy a ukradne celou železniční trať.”
Je zajímavé sledovat ve filmu vyjádření lidí, kteří vstupovali do těchto společností s cílem “učinit svět lepším místem pro život”. Po několika letech se snaží udělat totéž tím, že z těchto společností vystupují a poukazují na obrovské rizika, která jejich fungování přináší, ale navzdory všemu věří, že je možné to změnit.
Souhlasím s tím, že se máme o to všemožně snažit, ale nemyslím si, že se toho dá někdy dosáhnout. Pokud by se lidstvo dokázalo zlepšit a očistit samo, myslím, že za těch několik tisíciletí by se to už událo.
Michael Ots říká v knize Tak toto je Bůh?: “Naše největší potřeba není potřeba zdraví, peněz, stabilní vlády, vzdělání či zábavy. Kdyby byla, Bůh by nám byl poslal lékaře, ekonoma, politika, profesora či komedianta. Naše největší potřeba je být zachráněni od následků, že jsme odmítli Boha. Proto Bůh poslal Zachránce.“
Lidské srdce je zkažené. Dokud nepochopíme, že neexistuje algoritmus, který by ho dokázal eliminovat a vytáhnout z něj jen to dobré, budeme se do sítí, které jsme sami budovali, zamotávat víc a víc. Pomoc musí přijít zvenčí.
Možná se nedíváte na mnoho filmů a už vůbec ne na ty dokumentární. Udělejte prosím tentokrát výjimku.
Adam Holz, autor recenzí filmů na webu pluggedin.com (který patří pod službu Dr. Jamese Dobsona, Focus On The Family), říká, že je jen málo filmů, které považuje za tak důležité, že chce, aby je viděl každý, ale film The Social Dilemma do této kategorie určitě patří. Dokonce, doporučuje ho shlédnout společně v rodině i s dětmi v teenagerském věku.
“Tento film vám způsobí nepohodlí. Bude vás vést k tomu, abyste přehodnotili své zvyky. Možná bude katalyzátorem k tomu, abyste v životě udělali zásadní změny.”
Otázky k zamyšlení
- Je jasné, že pandemie rozvoj online světa urychlila. Otázkou zůstává, proč online začínáme trávit stále více času, který tak trávit nemusíme? Proč je pro mnoho lidí online svět přitažlivější jako offline?
- Co z toho, co jste ve filmu viděli, vás vystrašilo? Co vás naopak uklidnilo?
- Odborníci z různých oblastí varují před tím, že “obrazovky” jsou návykové. Doporučují omezit si přístup k těmto zařízením, vypnout oznámení aplikací, sledovat, kolik času na těchto zařízeních trávíme, v jakých aplikacích, resp. jaký obsah konzumujeme. Máte nějaké vlastní mechanismy, které jste si vytvořili? Co funguje pro vás? Jak se dokážete / nedokážete kontrolovat při používání svého mobilu či sociálních sítí?
- O době, v níž žijeme, se často říká jako o době digitální revoluce, podobné jako bylo vynalezení knihtisku či parního stroje. Sociální média, nové technologie, smartphony, internet dostupný prakticky všude, vytvořily předpoklad pro šíření informací v míře, jaká v historii lidstva nemá obdoby. Jsme součástí revoluce, ať už si to uvědomujeme nebo ne. Otázkou zůstává – je to cesta, která směřuje k lepší nebo horší verzi světa jak jsme ho znali před nástupem těchto novinek?
- O sociálních médiích se také mluví jako o “existenciální hrozbě” pro lidstvo. Proč? Je to přehnané tvrzení, nebo ne? Proč?
- Měl by se křesťan odpojit od internetu nebo naopak, aktivně zapojovat a přinášet tam evangelijní obsah? Proč?
Pokud jste film již viděli
Dokument, který vyvolává mnoho otázek se snaží na závěr dát i několik odpovědí.
A jak se před nepříznivými vlivy sociálních médií chránit?
V závěrečných titulcích najdete toto:
- vypněte si oznámení, případně zredukujte notifikace, které přijímáte,
- odinstalujte si aplikace sociálních médií případně novin, které jsou ztrátou času,
- využívejte vyhledávač, který si neukládá vaši historii – např. Qwant,
- využívejte rozšíření prohlížeče, které blokují doporučení pro vás,
- zkontrolujte si pravdivost věcí, které sdílíte, lajky nebo komenty, zejména tehdy, pokud informace vypadají překvapivě,
- získejte danou informaci z různých zdrojů, dokonce i z takových, se kterými nesouhlasíte,
- nedávejte dětem tato zařízení; ať na těchto zařízeních netráví žádný čas,
- nikdy nepřijímejte doporučení videí na YouTube, Facebooku nebo kdekoli,
- snažte se omezit clickbait články (Články s nadpisem, na které láká kliknout),
- nemějte tato zařízení v ložnici po určitém čase (např. večer před spaním),
- nedovolte svým dětem využívat sociální média dříve než na střední škole.
Co byste vyhodili, změnili nebo doplnili? Napište mi (jak jinak?) Mailem, nebo prostřednictvím sociálních sítí!
Autor: Martin Viglaš
Zdroj: Chcemviac.com
