Vladislav Šolc je slovenský jungovský psychoanalytik a psychoterapeut, který momentálně působí v Glendale a Chicagu. Hovořili jsme o jungovském pohledu na konspiracismus a jeho osobních zkušenostech s konspiracismem v terapii.
Jak se konspiracismus jeví z jungovského hlediska?
Teorie spiknutí neboli konspirační teorie, jsou vlastně teorie o poznání skrytých souvislostí mezi skutečností a fantazií. Touha objevovat realitu a odhalovat podstatu naší existence je patrně instinktivní. Mytologie a rituální chování vypovídají o dávné snaze člověka uchopit tajemství života. Podobně jako náboženství uspokojuje touhu lidských bytostí po spáse a odhalení věčné pravdy.
Z jungovského pohledu jsou konspirační teorie vlastně soukromé fundamentalistické náboženské teorie, skrze něž se lidské ego (já) vyrovnává z působením numinosity (zakoušení paradoxu božství, termín pochází od Rudolfa Otta). Čím méně si ego současné působení této fascinace (lat. fascinans) i bázně (lat. tremendum) uvědomuje, tím více jejímu vlivu propadá. Konspirační teorie lze považovat za obranné konstrukty, skrze něž je umožněno člověku zažívat uvolnění. Poskytují konspiracistovi pocit osobní moci a kontroly nad realitou. Tím, že „odhalují“ zlo a jeho příčiny, ulevují od úzkostných pocitů.
Setkáváte se ve své psychoterapeutické práci s konspiracisty?
Víra v různé konspirace, tedy deformovaná víra přisuzující člověku téměř dokonalou kontrolu nad děním ve světě, je poměrně běžnou záležitostí. V terapii se však zpravidla vynoří jen jako zástupný problém, který maskuje jiné nevědomé emoce. Konspiracisté v zásadě problém sami se sebou nepociťují. Je to přeci svět, který je zkorumpovaný, ne oni. Zůstávají ve stavu iluze, ve stavu obranné projekce, zaseknou se v jednostrannosti a to můžeme v rámci terapie odkrývat.
Mají konspiracisté nějaké společné psychické rysy?
Obecně konspiracisté strádají v oblasti emoční inteligence a sebevědomí. Upřednostňují jednoduchost před komplexností, mají strach z vědy a všeho, co s ní souvisí. Mají problémy se symbolickým myšlením. Tito lidé se vlastně brání vhledu do vlastních emocí, jako jsou pocit bezmoci, nízké sebedůvěry, studu, odcizenosti apod. Ke konspiračním teoriím tíhnou zpravidla muži nižšího vzdělání se sklony k autoritářství. Teorie mohou být vštěpovány do jejich myšlení také systematicky výchovou v rodině či státě.
Setkal jste se někdy s případem, že by konspiracista připustil selhání svých domněnek?
To není přímočarý proces. Psychická proměna je kroužením kolem různých pocitů, jako je stud, hněv, zklamání, pak teprve přijde radost, protože nové poznání osvobozuje. Vzpomínám si na jednu klientku, studentku biologie, která na začátku svého studia ve své práci zpochybňovala lidský podíl na globálním oteplování a věřila, že se jedná o falšování dat za účelem "inančního zisku. Po čtyřech letech na vysoké škole podstatně změnila názor. Vzdělání je lékem na konspiracismus.
Máte zkušenost s tím, že někdo opustil konspiracistické myšlení?
Měl jsem možnost být přítomen procesu opouštění hnutí svědků Jehovových jednou mou pacientkou. Sektářství je vlastně konspirační teorií sui generis. Je to forma bizarní víry, kdy kontrolu nad člověkem plně přebírá Bůh a organizace. Má pacientka byla tímto myšlením zcela zmanipulovaná. Celý proces trval několik let. Přišla za mnou až takříkajíc v poslední fázi, kdy začala pochybovat o tom, že jí víra přináší naplnění. Její muž byl manipulátor a emoční tyran, hnutí ji ale přesvědčovalo o nutnosti podřídit se „božímu nařízení“. Prošla si morálním konfliktem, nakonec se ale rozvedla. Našla odvahu čelit vlastním bolestem. Hnutí ji vyloučilo. Říkala, že to pro ni bylo jako smrt, že se cítila jako zombie. Pak se ale narodila znovu.
Proč zrovna ve Spojených státech se vždy tolik dařilo konspiracismu?
Konspirační teorie bují všude. Dívám se na ně spíše jako na nevědomím deformované představy o realitě. Jsou rozšířené po celé planetě, protože představují určitou fázi vývoje vědomí. Nemyslím si, že by v Americe byly konspirační teorie rozšířeny nějak výrazněji než jinde ve světě. Jsou snad jen rozmanitější. Možná to souvisí s mírou individualismu, který se v USA netýká jen náboženství, ale životního stylu obecně.
Ptala se: Jitka Schlichtsová
Zdroj: DINGIR 2/2016
Foto: clint-patterson/unsplash
často se vede spor o to, zda existuje jeden Bůh (monoteismus), nebo jich je více (panteismus). Použijeme-li jednoduchou analogii s flétnou, můžeme tento dávný mýtus navždy vyvrátit. V těle flétny je pouze sedm otvorů, přesto kombinace sedmi tónů a jejich četných permutací vytváří melodii hudby a flétna proměňuje vzduch v hudbu. K vytvoření melodie stvoření používá Bůh také různé tóny. Různá Božstva jsou jako prsty umístěné na flétně, které zdůrazňují jeden nebo více aspektů téhož Boha. Není možné zahrát hudební melodii na flétnu, která má pouze náustek, jímž se fouká, ale chybí jí otvory, jimiž by vzduch unikal ven. Dokud není sedm otvorů, které dávají sedm tónů k vykreslení rozmanitosti, nelze vytvořit žádnou hudbu ani melodii. Proud vzduchu vstupující do flétny je jeden a jediný. I když je vypouštěn sedmi různými otvory, zůstává jedním a tím samým proudem vzduchu. Bylo stvořeno mnoho Bohů, ale Božstva jsou ti Bohové, kteří jsou uctíváni a kteří jsou zcela ztotožněni se svými charaktery. Božstva jsou buď ženská, nebo mužská (Jing a Jang). Byla stvořena podle povahy, funkce a výživy prvotních kvalit (zákon podobnosti, zlatý řez), kterým vládnou a na nichž jsou podle svých různých funkcí ustanoveni jako předsedající Božstva.
rovnováha jing a jang (ženský a mužský princip) se nedá ošidit (oyebávat), má svá pevná pravidla a lgbtq je porušením těchto pravidel. deviace není normalita, je to špatné. špatnost je nepřípustná, a kdo jde za, a mimo hranice jing, jang, tak sklidí trpké ovoce zákona příčiny a následku….
všechny církve světa zdegenerovaly, absolutně odvádějí lidi od podstaty.
Ten příklad se Svědky Jehovovými je výborně ilustrativní. Kolik je různých organizací, které vymývají lidem mozek a to ještě drsnějším způsobem. Je dobré se na to podívat ze šiřšího kontextu a uvidíme že i politika a politické partaje jsou svého druhu manipulací. Státní struktury obsahují silové složky a tajné služby, které mají konspiraci a různé zpravodajské hry v popisu práce. Modus operandi: neřekneme vám pravdu, prostě proto, že pracujeme v režimu utajení. Klam je součástí strategií v naší společnosti, je běžný v reklamě a v marketingových praktikách. Člověk je v tržním prostředí komoditou, řízenou zákony trhu, kdo má peníze, ovládá společnost. Nehledejme konspirace, sledujme finanční toky. Pohledem do historie mnohdy zjistíme, že konspirace definují náš svět. Z čistě psychologického hlediska je jedinec nucen s tím nějak pracovat, aby ochránil svoji mozkovnu před manipulacemi nebo i naprostým vymytím. Čili mít vlastní čistý, konzistentní pohled a nenechat se zmanipulovat, ať už jakoukoliv autoritou nebo mediální mocí. Následně je otázkou, jak dobře se to lidem daří. Někdo třeba rozvine fantazii až moc a propadne představám o tom, že společnost je řízena třeba mimozemšťany nebo žido-zednářskými ložemi, ale to už je práce pro psychology…
No, prutok penez neni v politice vzdycky pruhledny, tak tam bych reseni nehledala pokud media nedelaji tuto investigativni praci za nas. A i kdyz ji obcas udelaji (napr. Panamske dokumenty), tak to stejne ignoruji, coz mne privadi k nazoru, ze lide nejsou naivni obeti s nejakym komplexem sebeobrany pred komplexitou sveta, ale naopak verni a cili konzumenti vseho co ukaji jejich osobni zakomplexovanost.
A konspirace neni ani tak o zatajovani pravdy, jako spise o kriku vzajemne se odporujicich si retorik. Snadno rozpoznatelne blaboly, plne hypokratickych a hyperbolickych tvrzeni. Ale jsou formulovany tak, aby apelovaly na clovicka s komplexama a poskytovaly mu ulevu. Kdyz jich hodne, tak to zaroven poskytne bezpecnostni kryt. Asi jako nabozenstvi. Tam je take poznat co je a neni podlozene tvrzeni bez poreby to studovat a hle kolik lidi tomu veri. Konspirace nebo posmrtny zivot… jaky je v takovych klamech vlastne rozdil?
Děkuju za reakci, asi máte v tomhle pravdu. No co se týče současné žurnalistiky, já osobně jsem se setkal s tím, že toto téma nechtějí novináři probírat. chodí se okolo horký kaše a určitě ne na záznam. Kafkárna. Jde o reputaci a o budoucí finanční příjem. To spíš někdo se svěří mezi čtyřma očima, ale proboha ne, aby ho mohl potom někdo chytat za slovíčka (viz link níže, kde je zmíněna kauza docenta Javůrka)… No na druhou stranu, tam, kde padá možnost akademické diskuze, tam už je něco hodně špatně…
https://refresher.cz/115305-Vysokoskolsky-pedagog-siril-konspiracni-teorie-o-valce-na-Ukrajine-ted-nesmi-ke-studentum