Byznys dle J. A. Komenského „Správně se dílo daří, když je poctivé a k Boží slávě.” Obecná porada o nápravě věcí lidských.
Komenský samozřejmě slovo byznys neužíval. V jeho slovníku najdeme spíše slova jako přičinlivost, pracovitost, hospodárnost, píle nebo podnikavost, dokonce hovoří o tvořivé moudrosti. Jde o protipóly pojmů jako zahálčivost, lenivost či bezcílnost.
Komenský sám byl neobyčejně pracovitý. Za svůj život sepsal zhruba 200 spisů. Na některých dílech pracoval systematicky skoro čtyřicet let, například na encyklopedických spisech Pokladnice jazyka českého nebo Divadlo veškerenstva věcí a také na Poradě. Když roku 1656 zachvátil Lešno požár, Komenský o vše přišel. Konkrétně Poradu už měl v čistopise téměř hotovou a připravenou k vydání. „Běda, ztraceno je všechno (…) co bylo připraveno do lisu,“ zoufá si Komenský v dopise J. Rültzovi 24. 6. 1656. Je neuvěřitelné a obdivuhodné, že Komenský nepropadl zmaru. Se ztrátou se smířil a už 1. září téhož roku píše v dopise přátelům, že se pouští do práce, aby „sebral střepy svých rozbitých nádob a nějak je zase slepil“. A jinde pokračuje: „Beze všech odkladů dokončím a na světlo vydám, co snad mi jisker zbývá.“
Člověk je podnikavá bytost. „Lidská přičinlivost nepokládá za vhodné pro sebe samu skládat ruce v klín,“ říká Komenský. Nicnedělání ubíjí. Ať už člověk podniká cokoli, potřebuje, aby to dávalo smysl. Komenský pokračuje, že podnikatel si musí především ujasnit poslední cíl svého podnikání. Vykládá to krásně: Největší marností, ba trestem je člověku bezduchá „práce pro práci“. „Nechť tedy lidé obdělávají zahrady, pole a vinice! Ať provozují dobytkářství, rybářství, řeznictví a jakákoli řemesla! Ale k jakému cíli?“ vznáší Komenský zásadní otázku. Ovšemže k uspokojení základních potřeb, je třeba jíst a pít. „A to zase k čemu?“ Řetězí autor otázky po smyslu. „Aby byl udržen život. A život má být udržován proto, abychom se v těle učili žít mimo tělo, až se nám rozkáže z něj vyjít.“
Kromě cíle si však člověk má ujasnit, zda má k dispozici vhodné prostředky a způsoby. Bez nich by bylo lepší radši podnik vůbec nezačínat. A když už se podnikatel do díla pustí, radí Komenský nečekat na jiné v ničem, „co bys mohl provést sám o sobě“. A k tomu doplňuje nadčasové antiprokrastinační doporučení: „Co se může stát dnes, to se střez odkládat na zítřek.“ Dále prokazuje takřka manažerskou intuici, když radí nenechat se rozptylovat nadměrným množstvím podniků: „Patří k podstatě moudrosti nerozptylovat se příliš v podnikání, ať už jsou to myšlenky, slova, skutky, nebo snahy. Neboť zdatnost v roztříštění chabne.“ Jaká pošetilost začít mnoho podniků, ale pro to množství nedokončit žádný!
Že jsme při všem svém podnikání velmi tvořiví je znak Imago dei. Je-li náš tvůrce tvořivý, nepřekvapí, že jsme i my. Ať vezmeme do ruky cokoli – Komenský zmiňuje dřevo, kámen, obilí nebo hrozny – tvoříme jedinečné věci. Lodě, skříně, koláče, víno… Avšak Boží moudrost to zařídila tak, že se člověku „nedostane nic z toho bez práce, protože pohyb a zaměstnání již samy o sobě představují dobro“. Je to tak, že „lenoši a lidé nehodní postrádají příjemnosti života a lidé pilní se z díla tím více těší“. Jedinečnou moudrost prokazuje Komenský také v úvahách na téma „s kým podnikat“. Nejprve věcně konstatuje, že „žijeme ve zkaženém světě a společnosti špatných lidí se nevyhneme“. Dále připouští, že „nejsme andělé a ani nemáme podíl na nebeské čistotě, protože jsme dosud jen hlína“. Proto vřele doporučuje „co nejméně se zaplétat do spolků se špatnými lidmi, aby nás to nesvedlo z cesty ctnosti.“
Svou radu posiluje moudrostí předků zachycených v různých příslovích: „Kdo chodí s kulhavými, naučí se kulhat. Kdo se dotýká smoly, umaže se od ní.“ Jinými slovy „styk s lidmi vždy po sobě zanechává nějaký otisk. Stýkáme-li se s tím, co je dobré, učené a moudré, stáváme se také dobrými, učenými a moudrými. Stýkáme-li se s tím, co je špatné, hloupé a bezbožné, také se stáváme špatnými, hloupými a bezbožnými. To platí nejen o živých lidech, nýbrž i o neživých věcech, například knihách.“ Proto uzavírá rezolutní výzvou: „Ukonči to, co podnikáš společně s věrolomným nebo bezbožným člověkem, co nejrychleji.“
Úspěšnost, nebo slovem Komenského „bohatství“, veškerého lidské podnikání shrnuje do tří zásad: modlit se, pracovat, spokojit se. 1) Hledej spíše pramen než stružku, spíše Boha než bohatství. 2) Z tohoto pramene si uprav svou prací přítok do své zahrady. 3) S tím, co přitéká, se spokoj a vděčně toho užívej.
Interpretováno současným jazykem Komenský vlastně říká: Při svém veškerém podnikání
1) usiluj o kvalitu spíše než o kvantitu,
2) se zdroji zacházej šetrně,
3) nehromaď na úkor druhých. Takové podnikání má budoucnost.
Autor: doc. Jan Hábl
Zdroj: Časopis Brána
