Věta z titulku je ukázkou jednoho z názvů 365 (+ 1) přebásněných biblických příběhů, vzešlých z pera české básnířky Kateřiny Gjergji Holzerové. Jde o dílo nesoucí název Bible: Rýmované putování od stvoření po Zjevení. Pojďme si přiblížit tuto novinku, jež vydalo ke konci roku 2023 – v předvánočním čase – nakladatelství Česká biblická společnost.
Česká biblická společnost, v povědomí mnohých zapsaná především díky vydávání jednoho z nejrozšířenějších českých biblických překladů: ČEP (Český ekumenický překlad), svým uvedením zmíněné knihy obohacuje nabídku částečně reinterpretačních a zcela kreativních zpracování biblického materiálu pro laickou veřejnost, jež byla dosud českému čtenáři dostupná. Tentokrát je možné se podívat na mnohdy vážné biblické příběhy se špetkou humoru, docíleného nejen skrz využití rejstříku kombinujícího archaismy s neologismy, ale i hovorové řeči s formálními jazykovými prostředky. Čtenář se tak v podání vyškovské filoložky, lektorky angličtiny a italštiny, překladatelky, ale také laické kazatelky Holzerové může vydat na procházku skrz zvěst celé Bible, od knihy Genesis až po Zjevení.
Vzhledem k limitům, jež žánry pro přebásnění nabízejí, je logické, že většinu materiálu tvoří příběhy ze Starého zákona – konkrétně z knih Samuelových a Královských (nejméně z Malých proroků či z mudroslovných knih), a v Novém zákoně z evangelií. Nejdou však chronologicky po sobě ani dle klasického pořadí kanonických knih. Také graficky mohou mást, neboť v obsahu je novozákonní přebásněný materiál uveden pod Janem, zatímco je čerpáno i (a hlavně) ze synoptiků. Předmluva nevysvětluje důvody pro tyto anomálie, avšak tento detail lze odpustit tváří v tvář výsledku, který vydala sedmiletá práce na samotném rukopisu.
Je pravdou, že formát (180 x 240 mm) v pevné vazbě v době cílící na minimalismus a cena útočící na hodnotu, kterou nese česká bankovka s vyobrazeným Františkem Palackým, může někoho zaskočit. Čtenář ale dostává od absolventky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Kateřiny Holzerové knihu o úctyhodných takřka osmi stech stranách, která může a má posloužit především pro jeho vlastní rozjímání nad biblickým textem. Hodí se však i pro večerní či ranní předčítání dětem při rodinných pobožnostech, neboť dokáže postihnout hlavní jádro lidským (neodborným a nekomplexním) jazykem, srozumitelným i pro děti. Ze stejného důvodu si dokážu představit samotnou knihu i jako vhodný (kupříkladu misijní) dar. Mnohé verše (a nadpisy jako třeba Pidimuž a megaprevít = Zacheus) jistě budou člověku dlouho znít v uších a dokáží posloužit i jako kotva k připomenutí si jednotlivých biblických příběhů.
Autorka ve svém díle v podstatě opomíjí materiál novozákonních epištol, které shrnuje do jediné básně. Snad tuto mezeru vezme jako výzvu a příležitost k vytvoření pokračování, které, jak věřím, bude pro ty, jež si přečetli tuto knihu, více než vítané. Jsem jí vděčný za to, že svůj cit a lásku pro jazyk dala i přes jistě náročnou práci trojnásobné mámy do služeb Bohu, a tak se mohl stát duchovním darem, jenž povzbuzuje druhé k četbě a promýšlení Božího slova. Možná jednou bude příležitost poděkovat za tyto impulzy a promýšlet jejich dopad v prostředí, kde budou platit závěrečná slova autorky, jež se podepisuje jako BáZnířka (snad pro svou snahu spojit báseň s bázní či skrz své básně vybudit bázeň k Bohu):
„Žádná tma a žádná noc,
žádné lkaní o pomoc,
žádná bolest ani pláč,
navěky zkoumat jen,
co ten můj Bůh
je zač.“
