Zkuste si vzít krajíc chleba, polít ho vodou z vodovodu, projet se s ním po kuchyňské lince nebo dole po linoleu, krajíc dát do sklenice a pomocí igelitu a gumičky sklenici neprodyšně uzavřít. Za den nebo dva uvidíte, kolik rozmanitě barevných plísňových kolonií na něm vyrostlo. Tohle je svět, ve kterém žijeme, tohle dýcháme.
Všude kolem nás jsou neviditelné spory plísní, jsou zde bakterie, viry, s každým nádechem a s každých soustem potravy je do sebe dostáváme. Naneštěstí nelze tělo člověka neprodyšně uzavřít. První obranou je kůže, pokud není poraněná, funguje jako hradba. Žaludek obsahuje žaludeční šťávy, jejichž pH je 1, tyto šťávy jsou tak kyselé, že umí rozpustit hřebík (ale nezkoušejte prosím).
Většina těch plísní, bakterií a virů prostředí žaludku nepřežije. Jsou ale důležité výjimky: virus hepatitidy A proniká do těla skrze trávicí trakt. V plicích funguje řasinkový epitel, který vrstvu hlenu žene stále směrem vzhůru. Jak do bažiny se v něm polapí vdechnuté plísně a bakterie.
Pokud přece jen dojde k proražení první linie obrany, následuje druhá linie obrany, v krvi máme bílé krvinky, které umí neuvěřitelné věci: rozpoznat vlastní buňky od cizích. Jak policejní patroly prochází ulicemi našeho těla, kontrolují občanské průkazy a když naleznou cizí bakterii nebo virus, pohltí je. Prudce reagují i na cizí buňky transplantovaných orgánů, dokonce i na cizí chemikálie.
Nic ale nefunguje dokonale, bakterie Streptococcus pneumoniae umí pokrýt buněčnou stěnou svou plasmatickou membránu a tak skryje membránové proteiny, které by ji mohly prozradit, Mycobacteriuim tuberculosis se ochotně nechá pohltit, ale uvnitř fagocytu přežije a je zde schopna se množit. Policisté navíc občas přehlédnou i vlastní zdivočelé rakovinové buňky.
Kdo jste se kdy řízli nožem, vidíte jejich práci přímo: do místa prolomení hradeb se stahují obránci, bitevní pole rudne, zvyšuje se teplota, odtud i slovo zá-nět, inflammatio, tam ty plameny, flames, slyšíme dobře. Tekutina z krevních kapilár prosakuje do tkáně a způsobí otok. Hnis jsou mrtvé bílé krvinky se zabitými nepřáteli, proteiny a tekutina z krevních kapilár.
Třetí linií obrany je specifická obrana, nejinteligentnější a nejsložitější. Nepřátelský virus nebo bakterie není jen zabita, je rozsekána a její části jsou představeny dalším buňkám imunitního systému. Tyto buňky jsou jak továrny, které nyní začnou ve velkém vyrábět protistřely přesně proti tomuto druhu útočníka.
Informace o útoku bude navíc v těle uložena na mnoho let, někdy až do smrti. Výsledek je famózní, říkáme mu sekundární imunitní odpověď. Pokud dojde k další vlně ataku stejným virem nebo bakterií za rok nebo za deset let, protiofenzíva lidského těla bude zničující, bude mnohem rychlejší, masivnější a potrvá déle než při prvním ataku.
Na tomto je založena myšlenka očkování. Škodlivé bakterie usmrtíme a rozsekáme. V případě covidu vytvoříme plán na výrobu jedné součástky viru, a tento plán injikujeme do těla. Tělo si tu součástku vyrobí, osahá, pochopí, že je cizí, a buňky imunitního systému součástku dopraví do továrny, kde se proti covidu začnou vyrábět přesně cílené protistřely. Pokud v budoucnu dojde k napadení člověka covidem, obranná reakce těla bude rychlá, masivní a tělo se ubrání.
Takto jsme všichni v dětství dostali vakcinaci HEXA (proti šesti nemocem: záškrtu, tetanu, černému kašli, infekční žloutence typu B, přenosné dětské obrně a invazivním onemocněním způsobeným bakterií Haemophilus influenzae typu B) a MMR (proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám). Dřív se na tyto choroby umíralo. Dnes, díky očkování, se už neumírá ani na tetanus, ani na černý kašel. Zneškodněné části nepřátel předhodíme lidskému tělu, to si je osahá, vytvoří protilátky a v případě reálného útoku spustí zničující palbu.
- Vakcinace proti viru SARS-CoV-2 způsobující nemoc covid-19 je variací na dané téma. Vakcínu jsme vyrobili velmi rychle a dobře.
- Není v tom žádná esoterika.
- Není to proti žádnému křesťanskému principu. Naopak, nenechat se je proti pátému přikázání “Nezabiješ”, která platí i vůči vlastní osobě.
- Je to jedna další vakcinace na jednu novou nemoc.
- Než jsme vyrobili vakcínu, na covid-19 zemřelo celosvětově čtyři miliony a u nás třicet tisíc lidí. Díky vakcinaci se daří nemoc zvládnout.
- Nechat se očkovat proti covid-19 není otázka politiky nebo náboženství nebo filosofie nebo vysoké vědy nebo sociologie nebo rozhlasových diskusí nebo televizních debat, je to otázka gymnaziální biologie.
- Nechte se.
Autor: Marek Orko Vácha
Zdroj: blog.aktualne.cz
Pochválen buď Ježíš Kristus!
Dovoluji si poskytnout všem k zamyšlení poněkud odlišný pohled:
– Chce nás Bůh trápit nemocemi? – Jistě ne, neboť Bůh je láska! (1. Janův 4,8)
– Proč je tedy dopouští? – Je to důsledek hříchu (namátkou 2. Samuelova 24,15), ale Bůh ve své dobrotě vše využívá k naší spáse a volá nás tím k pokání a obrácení (viz Jonáš a další proroci).
– Jak jsme měli zareagovat? – Poslechnout Boha, pokořit se, činit pokání a obrátit se (jako tehdy Ninive). Nebo pokud jsme nerozpoznali, co Bůh chce, musíme se Ho pokorně zeptat.
– Jak jsme zareagovali? – Někteří jednotlivci tak, věřím, učinili (za to Bohu díky!), národy očividně nikoli. Naopak došlo k omezení bohuslužeb a místo víry a důvěry v Boha se mediálně šíří víra v nutnost zakrývání úst, omezování setkávání osob, ve vakcínu apod. Světsky je to možná logické, ale my přece již nejsme ze světa, takže bychom se měli ptát: Líbí se tento stav Bohu?
Nechť se každý sám modlí o dar rozlišování Ducha Svatého a pak se Boha zeptá, co je správné a co má dělat a řídí se tím. Současná situace je jistě natolik nestandardní, že si Ducha Svatého vyloženě žádá. Pokud Bůh (a nikoli jiný člověk či, nedej Bože, zlý duch) někomu řekne, že řešením je v jeho případě vakcína, tak budu sice překvapen, ale budiž, neboť Bohu zcela důvěřuji (nebo alespoň chci důvěřovat). V opačném případě čiňme pokání a obraťme se! Každý se ostatně budeme zodpovídat sám za sebe (a za ty, kteří nám byli svěřeni, tj. rodiče za děti, učitelé za studenty, kněží za věřící, lékaři za pacienty, politici za občany apod.).
A že máme následovat Ježíše a poslouchat Jeho a ne se dopouštět čistě lidských úvah, je zcela zřejmé (Mt 16,21-27):
Od té doby začal Ježíš ukazovat svým učedníkům, že musí jít do Jeruzaléma a mnoho trpět od starších, velekněží a zákoníků, být zabit a třetího dne vzkříšen. Petr si ho vzal stranou a začal ho kárat: „Buď toho uchráněn, Pane, to se ti nemůže stát!“ Ale on se obrátil a řekl Petrovi: „Jdi mi z cesty, satane! Jsi mi kamenem úrazu, protože tvé smýšlení není z Boha, ale z člověka!“ “Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mě! Neboť kdo by chtěl svůj život zachránit, ztratí ho, kdo však svůj život pro mne ztratí, nalezne ho. Neboť co prospěje člověku, když získá celý svět, ale ztratí svou duši? Nebo jakou dá člověk náhradu za svou duši? Syn člověka přijde ve slávě svého Otce se svými anděly a tehdy odplatí každému podle jeho jednání.
Život a zdraví jsou velké Boží dary, ale nikoli největší, kvůli tomu Bůh svého Syna na svět neposlal. Poslal Ho, abychom Boha poznali takového, jaký je a aby nás vykoupil. Chvála Bohu za všechno!
Modleme se k Duchu Svatému, za dar víry, za dar rozližování, za dar síly a další dary potřebné ke spáse naší i ostatních.
Ježíši Kriste, Synu Boží, smiluj se nad námi hříšnými!