René Václav Strouhal působí jako kněz v Moutnicích u Brna. Mimo jiné také jako vysokoškolský pedagog nebo vězeňský kaplan. Jeho bohatý a pestrý život má ale i ty temnější barvy. René Václav Strouhal prodělal infarkt a dvě mrtvice – po jedné z nich se dokonce učil mluvit. Jaký je jeho kněžský život? A jak ho zmíněné skutečnosti proměnily? Nejen to najdete v nové epizodě Příběhů bez filtru, ptá se Jaroslav Tomáš.
„Do té doby byl můj život poměrně hektický, protože aktivit se v kněžské službě nabízí hodně. (...) Jeden starý kněz mi na začátku říkal, že se můžu zařídit tak, abych nedělal vůbec nic, nebo můžu dělat úplně všechno, až se uženu,“ říká v rozhovoru otec René. „Někdy můj odpočinek vypadal tak, že jsem seděl u televize a u toho jsem ještě dělal účetnictví,“ vzpomíná na dobu před tím, než ho na podzim roku 2022 v krátkém sledu postihly dvě mrtvice.
Po první příhodě přestal mluvit a nevěděl, co s ním bude. Řeč se mu ale vrátila, stejně tak se uzdravila i ruka, která mu ochrnula po druhé mrtvici. „Učil jsem se mluvit jako dítě. Když někde slyším evangelium o uzdravení hluchoněmého, tak se mě to osobně dotýká. Pán Ježíš také uzdravil chromého,“ nastiňuje paralelu s biblickým příběhem.
Po překonání těžkých zkoušek si myslel, že je vyhráno. Jak sám říká s odkazem na slova Svatého Pavla: „Zůstal mi osten, se kterým musím bojovat. Ten osten cítím v tom, že jsem strašně unavitelný a nemám sil. To mě limituje a mrzí a vidím, že progrese k lepšímu není.“ Zároveň ale hledá v každé situaci pozitiva a říká, že nemoc mu otevírá oči k důležitějším metám. „Horizontála – šíře té práce – se překlopila ve vertikálu, v ten kříž. A je tam jeho plodnost. Ta je vždy efektivnější než práce sama.“
Jaký byl jeho návrat do běžného života? Co mu nemoc dala a vzala? Co mu dává práce ve vězení nebo na univerzitě? A jaká vlastně byla jeho startovní pozice – dětství v adoptivní rodině? Odpovědi nejen na tyto otázky uslyšíte v novém díle podcastu Příběhy Bez filtru, který připravil redaktor Jaroslav Tomáš.