Po roce 2030 dosáhnou důchodového věku silné populační ročníky tzv. Husákových dětí, tedy lidí narozených v 70. letech minulého století. Výrazně tak vzroste tlak na důchodový systém v Česku, který chce vláda reformovat. Jak situaci a také výhledy na vlastní stáří vnímají tvůrci podcastu Týden bez filtru?
Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) nejsou pro vyspělé evropské státy současné limity pro odchod do důchodu (v ČR 64 let, ještě méně třeba ve Francii, Itálii, Řecku nebo Slovinsku) udržitelné. Lze požadovat, aby člověk zůstal v práci třeba do 68 let? Jak si má na svou penzi „odkládat“ mladý člověk, když značnou část jeho příjmů bere stát na současné důchody? Je spravedlivé, když slyší, že sám nemá od státu žádnou podporu ve stáří očekávat?
„Dlouhodobě není správné, když stát celou tuto záležitost bere na sebe. V lidech to vyvolává nereálná očekávání, že se o ně má postarat vláda,“ řekl v debatě tvůrců podcastu Ondřej Havlíček. Stát by podle něj měl zajistit hlavně to, aby do bídy nepropadali osamělí senioři, a u těch dalších spíše vycházel vstříc rodinám, obcím, církvím či neziskovým organizacím a motivoval je k péči.
„Tohle je ale otázka generační obměny, možná několikeré,“ reagoval Filip Breindl, podle něhož není důchodový systém udržitelný, ale stát má i tak usilovat o všechno, co zmírní negativní dopady demografického vývoje, zejména o podporu porodnosti. „Lidé v důchodovém věku tvoří významnou voličskou skupinu a někteří politici se naučili hledat podporu především u ní,“ připomněla Anežka Jakubcová skutečnost, která může být velkou překážkou nepopulárních reformních kroků. Je to začarovaný kruh, nebo z něj vede nějaká reálná cesta?
Poslechněte si debatu a posuďte, zda se vám líbí mírná obměna formátu, kterou tvůrci podcastu Týden bez filtru mimo jiné reagují na údaje o poslechovosti. Debatu k dalšímu z témat, která se v současnosti silně ozývají ve veřejné debatě, zájemci najdou na platformě HeroHero.
Autor: Filip Breindl
