Čínská komunistická strana pod vedením generálního tajemníka a prezidenta země Si Ťin-pchinga nadále usiluje o takzvanou sinizaci náboženství. Tedy plné podřízení komunistické ideologii a také absolutní státní kontrolu.
Vyplývá to z dění kolem komunistického sjezdu v Pekingu: Si Ťin-pching, který je zastáncem ideologického útlaku, má pevnou pozici, ačkoli Čína čelí mnoha problémů. Od obchodních válek se Západem přes ekonomickou stagnaci, pandemii covidu či stárnutí společnosti v důsledku nízké porodnosti.
„Sjezd má v zásadě demonstrativní charakter a potvrzuje poměry, které nazrály předtím. Pro čínské křesťany má význam jedině v tom, že jakákoli naděje ve změnu, uvolnění či otevření, je definitivně potvrzena jako marná,“ řekla k tomu v podcastu Týden bez filtru sinoložka Olga Lomová z projektu Sinopsis. Ten usiluje o přinášení aktuálních informací ze současné Číny.
Šéf čínských komunistů se podle ní snaží o „počínštění křesťanského náboženství, podřízení náboženské doktríny ideologii komunistické strany Číny". Například kněží procházejí politickými školeními, je na ně dozíráno a mají při komunikaci s věřícími v podstatě dělat politickou výchovu a připomínat ústřední body komunistické ideologie,“ doplnila Lomová.
„Je jasné, že bude pokračovat postupné omezování velmi malé náboženské svobody a strana bude tlačit na větší kontrolu,“ souhlasí Magdalena Rychetská, autorka odborných studií o čínských křesťanech. Podle ní politický tlak působí například i u o výkladu biblických textů – se záměrem jejich prostřednictvím obhajovat komunistickou ideologii.
V souvislosti s tím, že část čínských křesťanů žije v ilegalitě, nelze spolehlivě vyčíslit, kolik lidí v zemi se k tomuto náboženství hlásí. Objevují se i texty, podle nichž křesťanů v Číně bude brzy více než členů komunistické strany, kterých je skoro sto miliónů. Konzervativnější odhady mluví o desítkách miliónů.
Podle Rychetské je téměř nemožné jim ze zahraničí pomáhat kvůli státní kontrole. „V evropském kontextu má smysl šířit informace o tom, co se v Číně děje, aby lidé v západním světě věděli, že ačkoli Číně hlásá svobodu náboženského vyznání, realita je jiná,“ uvedla s tím, že je třeba oponovat oficiální čínské propagandě.
Větší solidaritu by přivítal kardinál Dominik Duka, který se nedávno zastal hongkongského kardinála Josepha Zena soudně stíhaného za svou podporu demokratických sil. „Nebude-li tady skutečná spolupráce mezi křesťany a dalšími lidmi dobré vůle, kteří opravdu usilují o svobodu a lidskou důstojnost, nedosáhneme ničeho,“ prohlásil emeritní pražský arcibiskup. Bylo by podle něj na místě o čínských praktikách častěji psát v médiích a protestovat proti nim ve veřejném prostoru.
Olga Lomová i politolog Martin Šebeňa z univerzity v Hongkongu se shodli na tom, že čínským křesťanům může pomoci i tlak uvnitř katolické církve vedoucí k přehodnocení dosavadního poměrně vstřícného postoje Vatikánu k Pekingu.
Proč podle nich uzavření dohody o jmenování biskupů nahrává čínskému režimu? Jakou zkušenost přinesl příchod čínských křesťanů žádajících azyl v Česku? Poslouchejte aktuální vydání podcastu Týden bez filtru!
Filip Breindl
