Milé čtenářky, milí čtenáři, k tématu tohoto čísla „Česko-slovenská vzájemnost?“ nás přivedlo 30. výročí rozdělení Československa, přesněji České a Slovenské Federativní Republiky na dva samostatné státy, Českou republiku a Slovenskou republiku, s platností od 1. ledna 1993. Nebudeme zde zabíhat do podrobností ohledně příčin rozdělení a politických událostí a jednání, která mu předcházela a která ho provázela.
Zájemce odkazujeme na obsáhlou publikaci historika prof. Jana Rychlíka Rozdělení Československa. 1989–1992 (Vyšehrad 2012, 428 str.). Tento autor též podrobně vylíčil vzájemné vztahy obou národů v minulém století v knize Češi a Slováci ve 20. století. Spolupráce a konflikty 1914–1992 (Vyšehrad a Ústav pro studium totalitních režimů 2012, 677 str.)
Kritické pohledy na českou politiku vůči Slovensku předložili čeští historikové již v období pozdní normalizace, tehdy ovšem v samizdatové publikaci pod společným pseudonymem „Podiven“. Připomíná to ve svém příspěvku Pavel Hošek. Slovenský pohled, kritický vůči slovenským politikům a oceňující české přínosy od roku 1918, nám poskytl politolog a teolog Tomáš Jahelka.
Nad česko-slovenskou vzájemností a nad vlivy, které na ni v minulosti působily a v současnosti působí, se zamýšlí Martin C. Putna v rozhovoru s Václavem Radošem. Připomíná mj. méně známé historické skutečnosti o vlivu slovenských evangelíků na slovenské národní a jazykové uvědomění od 17. století dále. Tématy spojenými s česko-slovenskou vzájemností se Křesťanská revue zabývala po celé období své existence za první republiky, jak ukazuje ve svém příspěvku Petr Krejčí.
O tom, že rozdílný vztah k náboženství v české a slovenské společnosti hrál ve vztazích obou národů důležitou roli, asi nikdo nepochybuje. Pavel Hošek referuje o dvou publikacích, které z religionistického a sociologického hlediska srovnávají českou a slovenskou religiozitu. (Poznamenávám, že slovenské religiozitě a náboženským poměrům na Slovensku se v loňském roce tematicky věnovala i dvě čísla religionistic- kého časopisu Dingir, č. 1/2021 a č. 3/2021.) Psychologických rozdílů, projevujících se mj. v jazyce, si všímá novinář Daniel Raus.
S vděčností si připomínáme, že rozdělení v roce 1993 proběhlo klidně a bez větších problémů, i když je někteří přijímali s úlevou, jiní naopak s lítostí. Vzájemná spolupráce a vzájemné styky fungují, v mnoha případech lze říci, že pokračují. Svědčí o tom několik příspěvků. O spolupráci teologických fakult informují ze slovenské strany děkan Milan Jurík a z české strany proděkanka Olga Navrátilová. Z hudební oblasti se dovídáme zajímavé a málo známé informace od Juraje Laššutha.
Oblast česko-slovenské vzájemnosti je, jistě i díky jazykové blízkosti, široká a bohatá a zmíněné příklady ji zdaleka nepokrývají. Nasvědčují však tomu, že za otazníkem u našeho tématu může následovat řada kladných odpovědí.
Jménem vydavatele a redakční rady vám, milé čtenářky a milí čtenáři, děkuji za přízeň a pozornost, kterou jste našemu časopisu věnovali v tomto roce, a přeji vám požehnané prožití adventu a vánočních svátků. Kéž se v příštím roce s Boží pomocí podaří vyřešit alespoň některé velké problémy, které na nás v tomto roce dolehly.
Alespoň jedna dobrá zpráva na závěr: Předplatné v příštím roce se nebude zvyšovat.
Vladimír Roskovec
