Prožíváme velikonoční týden, podle řady křesťanů nejvýznamnější část roku. O čem dnes mluvit? Co glosovat? Jaká aktuální událost by mohla zastínit skutečnost, že Ježíš z Nazareta řečený Kristus zemřel na golgotském kříži, aby vykoupil lidstvo z jeho vin?
Nenajdeme takovou. Zůstaňme tedy u samotné události Kristova ukřižování. Jak mu rozumět? Jak je vnímat?
Většina křesťanů tady připomene slovo vykoupení. Ano, vyznáváme s apoštolem Pavlem, že nás Kristus vykoupil z kletby zákona tím, že za nás vzal prokletí na sebe. Jsme ospravedlňováni zadarmo Boží milostí vykoupením v Kristu Ježíši. Pokud jste křesťany žijícími v církvi a s církví, asi jste na podobné formulace zvyklí. Pravděpodobně vás ani nenapadne tyto výroky nějak blíž zkoumat či zpochybňovat. Zkuste je ale použít v rozhovoru s člověkem, který vyrůstal a žije mimo církev! Pravděpodobně vůbec nepochopí, o čem mluvíte; já alespoň takovou zkušenost mám. Bude se na vás dívat, jako byste spadli z višně. Jaké vykoupení? Co to má znamenat? Nějaké kšefty? S kým? Komu co za co? A proč? Aby za mne někdo něco platil? Aby za mne někdo umíral? Tomu nerozumím a hlavně, o nic takového nestojím!
Ty otázky se ale neobjevují jen v kontextu současné doby, narazíme na ně i v Písmu samotném. Starý zákon o vykupování mluví často, souvisí to s kulturou tehdejších časů. Na to navazují epištoly, které s tímto slovem hojně pracují. Evangelia jsou ale skoupější. O výkupném mluví Matouš na jediném místě, jednou i Marek. Lukáš zmiňuje vykoupení čtyřikrát, Jan ovšem jakoby nic takového vůbec neznal. Trochu málo na tak významné téma! A člověk se ptá: Jde v případě vykoupení o skutečnost, nebo o ilustraci?
Představa vykoupení, jak ji mají někteří křesťané dodnes zažitou, je dílem zakladatele scholastické teologie Ansema z Canterbury. Reformace, která se jinak ke scholastice stavěla nanejvýš rezervovaně, tento Anselmův způsob výkladu prakticky přejala. Tehdy ovšem lidé pojmu vykoupení ještě rozuměli. Dnes je tomu jinak a člověk se potřebuje ptát, co se na Golgotě skutečně odehrálo. Proč Kristus umíral na kříži? Aby někomu něco zaplatil za lidský hřích? A komu? Ďáblu? Tak si to přestavoval zmíněný Anselm. Ďábel je ale pouze padlý anděl, stvořená bytost, Pánu Bohu není partnerem ani v nejmenším. Sobě samému? A proč by to dělal? Aby dostál nějaké obecné spravedlnosti, které i Hospodin podléhá? Nic takového neexistuje. Tak si realitu představovali řečtí pohané, Aristoteles, Platón. Měli za to, že viditelný svět je jen odrazem nehmotného, ale tím reálnějšího světa ideí, to ale není biblický pohled, jakkoli církev se platonismem nechala ovlivnit velkou měrou. Ohlasy platónského myšlení najdeme i v Písmu samotném, to ale není důkaz pravdivosti těchto představ! Apoštolové je používali jako ilustrace, protože byly tenkrát obecně srozumitelné, nejde ale o nic víc než právě jen o ilustrace.
Na podivnost Asnelmovy interpretace vykoupení upozornil už brilantní myslitel dvanáctého století Petr Abélard. V Kristově sebeoběti viděl především obrovský vykřičník Boží lásky k člověku. Kristus na sobě samém ukázal, jak daleko je Bůh ochoten zajít ve své lásce k lidem, ke mně, k Tobě. Tento způsob chápání Kristova kříže mimo jiné výrazněji spojí Golgotu s Betlémem, kříž s jeslemi. Protože tím podstatným krokem na cestě záchrany člověka bylo už vtělení, Boží ztotožnění s člověkem, ba s jeho hříchem. Bůh se stal jedním z nás. Svým narozením v lidském těle i svou smrtí na kříži ukázal, jakou cenu pro něj máme. Kvůli nám se na kříži zříká sám sebe, sám sebe opouští. Ničí a ruší tak nejen lidskou smrt, ale i lidskou osamělost. Od toho okamžiku už nikdo z lidí nemusí zůstávat opuštěný.
Dnešní doba nechápe vykoupení ani zástupnou oběť, velmi silně ale vnímá problém osamění a nezájmu. Velikonoce připomínají, že Bůh do naší samoty vstupuje. Aby nám sílu a opravdovost svého zájmu věrohodně projevil, abychom si ji mohli alespoň trošku představit a prožít, byl ochoten zaplatit tu nejvyšší cenu. O tom mluví Velikonoce.
Za Rádio 7: Petr Raus
1)Ježíš mohl být člověk do kterého Bůh vstoupil a Bůh v něm určitou dobu přebýval,opustil ho před popravou,ale po ní ho učinil pánem všech mocností a mocí.
2)Ježíš byl Boží produkt od počátku a zcela Boží podstaty. Potom by jeho situace byla od obyčejného smrtelníka odlišná-věděl by,že smrt se ho netýká a mohl vypnout bolest.
Domnívám se,že šlo o první verzi,jinak by to asi nemělo smysl,jenže ten smysl mi nedochází.A zde musí rozum ustoupit víře-věc je tak složitá,že přesahuje mou zkušenost,musím tudíž věřit ne Bohu ,ale v Boha.
Vícekrát jsem o tom přemýšlela. Bůh potřeboval usmířit sám sebe? Bůh se rozčílil doběla a seslal potopu světa? Jednou trestá za hříchy otců jeho rodinu do třetího pokolení, chce smrt za přestoupení svých přikázání, podruhé obětuje sám sebe? Je to tentýž Bůh, nebo je náladový a plný lidských vlastností? Jednou trestá jednotlivce smrtí, podruhé nezasahuje do válek ani mučení a genocid? Nemohu věřit v existenci Boha lidských představ, které si do jeho představy projektujeme. Bůh starověkých filosofů, kteří věří svému rozumu a svým idejím, pro mne neexistuje. Filosof, teolog, a následovník dobrého Boha jsou pro mne lidé typu – Muž, který sázel stromy, Maxmilián Kolbe, Navalnyj, lidé pečující o těžce duševně postižené, kdokoli, kdo naslouchá svému svědomí. Zda věří v Boha a pokud ano, přesně jak, není podstatné, Bůh stejně bydlí uvnitř nás, záleží na tom, zda dostane prostor.
Bůh měl s lidmi (Mojžíšovými lidmi ,ne se Židy)smlouvu,starý zákon a seslal Ježíše aby dal zákon nový.Takže máme skutečně Bohy dva,první byl brutální Jehova, náš Bůh je trojjedinný složený ze tří rovnocenných částí-Otce,Syna a Ducha svatého.
Židé způsobili to co se stalo na Golgatě a následně pronásledovali křesťany tím nejhorším myslitelným způsobem.Míra jejich obludné nenávisti je zapsána v jejich svatém písmu-Talmudu.
My křesťané díky víře v Ježíše máme naději nebeskou,že po posledním soudu budeme s Bohem na nebesích.
Tento dar přinesl Ježíš na Zemi pro ty kdo v něj věří a předal nám jej svým ukřižováním.Tak nějak bych rozuměl pojmu “spasení”,ovšem to musí vysvětlit teolog.
Vy jste ale pěkný antisemita! Připomnělo mi to jeden dokument francouzské televize před léty, kdy byl celý jeden den věnován holocaustu. Bylo to myslím na dvojce. Štáb navštívil Chelmno, kde byli mimo jiné udušeny výfukovými plyny i děti z Lidic. Mimo ně i stovky židů, ještě před tím, než byly uvedeny do provozu plynové komory ve vyhlazovacích táborech. Lidé ze štábu se ptali i přítomných Poláků, co na to říkají. Bylo na nich vidět, že do odpovědí se jim moc nechce, až se ujal slova nějaký jejich “guru,” který tazatelům důležitě vysvětlil, že to byla odplata židům, za Kristovu smrt. Málem se mu od přítomných dostali ovací, kdyby se nestyděli před kamerami. Vy jste asi stejný osvícenec? To nezamaskujete svými zanícenými, víru předstírajícími kecy. Ve vás je asi tolik křesťanské lásky jako v mrazáku tepla.
Oprava: …dostalo ovací…
Ježíš copak nebyl žid? Ukřižován byl proto, že část lidí se smýšlením jako Jidáš zklamal – odmítl vést ozbrojené povstání a pro ty “důležité” kněze a zákoníky byl nebezpečný – hlásal milosrdenství. Pokud věříme v existenci Boha, pak stvořil a spasil všechny lidi. Dal nám svobodu, takže musel jako vědět, co bude. Starý zákon je ovlivněn myšlením a tehdejších lidí. My jako církev (církve) ale nemáme omluvu. Se znalostí Nového zákona a s Ježíšovým příkladem obětování se nemáme omluvu za upalování, za křížové výpravy, za dvě světové války i za holokaust – Hitler stavěl na tehdy rozšířeném antisemitismu. Uvědomte si, že toto vše, včetně lovu “otroků” pro objevenou Ameriku způsobila křesťanská Evropa.
Nevím, kdo jako první přišel se zbloudilou myšlenkou, že Ježíš zemřel proto, aby vykoupil lidstvo z jeho hříchů. Kdyby tomu tak bylo, mohli bychom do konce existence této planety žít všichni nezřízeným životem, protože Ježíš už to za nás za všechny odskákal ne? Nač chodit ke zpovědi a žádat rozhřešení, když už to dávno Ježíš zařídil? A jak smrt někoho, nejen Ježíše, může něco takového vyřešit? Předčasná smrt je vždycky nespravedlivé svinstvo, ať už je ve jménu čehokoliv. Začali se lidé snad u vědomí toho, co pro ně Ježíš udělal chovat lépe? Římané křesťany nechávali umírat nelidskou smrtí v arénách. Poté, co křesťanství přestalo být tabu, vychytralí podnikavci si z křesťanství udělali kšeft nedozírných rozměrů, který funguje úspěšně dodnes. Kdyby to Ježíš viděl, musel by se obracet v hrobě, proto si církev vymyslela jeho zmrtvýchvstání, aby ji to netížilo. Zároveň ve věřících vzbudila naději na jeho příchod a ti teď na něj čekají, doufajíc, že dá stávající bordel do pořádku. Jak nelidsky působila inkvizice? Co upalování nevinných v čarodějnických procesech? Kolik válek, zabíjení a vraždění bylo spácháno ve jménu Božím i Krista? I naše armáda má duchovní, nechci říkat kuráty. A mají je snad všechny armády křesťanského světa. Ti ve všech válkách žehnali zbraním, aby zabili co nejvíce nepřátel. Nepřítel není člověk? Nehledě k tomu, že do války zdaleka ne všichni šli a jdou dobrovolně. Těm zbraním žehnali na všech stranách a všem vojákům jdoucím na jatka, ti duchovní tvrdili, že Bůh je na jejich straně! Za toto a podobné zhůvěřilosti, že Ježíš zemřel na kříži? Že vám není hanba! Chápu, tato tvrzení vám zajišťují slušnou existenci, takže byste byl sám proti sobě, kdybyste hlásal něco jiného, ale normální člověk si jen odplivne. Takhle zneužít něčí smrt! Nemám nic proti víře, někomu může v těžkých životních situacích přinést i úlevu, ale církve jsou rosný bod hnusu, protože si z víry udělaly výnosný kšeft a zdroj takřka neomezené moci.