Před deseti lety se mi zdálo, že české církve nemají kam klesat. Omyl. Zaznamenali jsme opětovný propad počtu lidí hlásících se k nějaké církvi. Výsledky by měly být podrobeny důkladnému rozboru, přesto je tento trend jednoznačný.
Pokud před deseti lety jsem si dovolil udělat na základě statistických čísel anketu, teď nechám na vás, jak výsledky budeme interpretovat. Dá se ale říct, že platí to, co jsem zaznamenal ve své sekulární práci dovozce a prodejce papírenských produktů: Pokud se nedaří několika subjektům v jednom oboru, zpravidla to mají těžké všichni.
Takže dovoluji si nabídnout deset roků starý text: "Statistika nuda je, má však cenné údaje" zpívá se v jedné z písní dvojice Uhlíř a Svěrák. Přesto to zkusíme statisticky: "Jeden pastýř měl 100% ovcí. Během posledních let se mu ztratilo minimálně několik desítek procent ze stáda. A on vlastně nevěděl, jak se to stalo. Nevěděl, zda se ovečky zapomněly ohlásit u vrátek u ovčince, anebo nepochopily, kam patří ..."
Pokud nám tento příběh něco připomíná, tak nejsme na omylu: Je to parafráze na biblické podobenství o dobrém pastýři z evangelií. A pokud je tento úvodní příběh v něčem zvláštní, tak je to spojení s výsledky posledního sčítání lidu v naší zemi, kdy křesťanské církve ztratily mnoho lidí, kteří se dříve k nim hlásili. Proč? Kde jsou příčiny takového stavu věcí? Mnohé církve se k výsledkům snažily vyjádřit. Je dokonce připravována ekumenická konference v této věci.
Dalo by se argumentovat a srovnávat. Možná zcela neadekvátně a nepřesně. Ale zkusme to: Pokud by v nějaké firmě anebo organizaci klesl měřitelný výkon o desítky procent, asi by hledala příčiny tohoto stavu a okamžitě přijala opatření. Pokud by třeba nemocnice přišla o polovinu pacientů, asi by to mělo nějaké dopady na ekonomiku a personalistiku ústavu. Pokud by jakékoliv firmě klesl obrat a potažmo zisk na polovinu, musela by činit zásahy do hospodaření.
Tyto příklady uvádíme pouze a jenom z toho důvodu, abychom se zamysleli a třeba něco předefinovali. Tolik deset let starý ale bohužel aktuální text. Dodávám: Trend vývoje je po celých třicet let od revoluce neradostný. Dokonce církev, které bylo prorokováno do několika málo let sto tisíc členů, je na několika procentech tohoto počtu.
Jsem ale zcela přesvědčen, že snaha o oslovení našeho národa není zbytečná investice. Číslům i trendům navzdory. Už proto, že Písmo nás ubezpečuje: naše práce není v Pánu marná. Proč? Protože každá spasená lidská duše má svou neskutečnou hodnotu.
Zdroj: Zbyškův blog
Asi čtvrt století jsem četl, že za to může neblahé řádění komunistů. To mi přišlo zvláštní, neboť v takovém Rusku řádili komunisti ne čtyřicet, ale osumdesát let, a dávali kléru daleko větší čočku, než u nás. Přitom je dnes v Rusku religiozita mnohem vyšší, než u nás.
Jako nepokřtěný neznaboh asi nemám právo do toho moc kecat, ale církev vnímám, a nemyslím si, že jsem deformovaný komunizmem, jako servisní organizaci pro praktikování víry, jejíž hlavní poslání je vyrazit ze státu co nejvíce peněz.
Je možné, že to není pravda, ale pravda je, že to tak vnímám a nedělám si ambice označit kohokoli, kdo je tím vinen.
hele, a napadlo vás někdy se na ten úbytek zeptat právě těch lidí, co z církve odešli?