Hmyz je fascinující svým množstvím, adaptacemi i společenským způsobem života. Při bližším pohledu nám klade otázky nejen o sobě, ale také o nás samotných. Co můžeme od hmyzu, a zejména od mravenců, pochopit o spolupráci, úspěchu a životních hodnotách?
Mou celoživotní láskou je hmyz. Zaujal mě už v nejranějším dětství a nepřestal mě fascinovat dodnes. Svou neuvěřitelnou variabilitou, krásou, podivuhodnými adaptacemi i způsoby života je prostě úchvatný. Stojí za to mu věnovat pozornost. Kromě jiného nám klade i docela závažné otázky, když porovnáme jeho a náš způsob života. Jistě, stavím vedle sebe dva nesouměřitelné světy, jako myšlenkový experiment to ale určitě stojí za to. Můžeme tak dojít k podnětným úhlům pohledu na sebe, na svět i na Boha samotného.
Jakkoli se dnes hmyz dostává do vážných problémů, stále ještě patří k nejúspěšnějším skupinám organismů. Počet jeho známých druhů přesahuje polovinu všech známých druhů živočichů a kvalifikované odhady celkového počtu, tedy nejen těch už známých, mluví až o devadesáti procentech všech živočišných druhů. A pokud jde o celkovou hmotu, odhaduje se, že hmyz váží asi sedmnáctkrát víc než celé lidstvo. Počet jeho druhů, ale i jeho celková hmotnost, se však v posledních letech velmi rychle zmenšuje.
Bez ohledu na to se stále můžeme zamýšlet nad úspěchem životních strategií hmyzu. Která skupina hmyzu se jeví jako nejúspěšnější? Která se dokázala nejlépe prosadit v našem světě?
Odpověď není jednoduchá. Jak takový úspěch hodnotit? Půjde nám jen o počet či celkovou hmotnost? To by bylo málo. Mezi nejpočetnější by mohli patřit třeba chvostoskoci, které už dnes mezi hmyz zcela nezařazujeme, jsou mu však velmi blízcí. Jsou významnou složkou půdní zvířeny a v nenarušených půdách jich žije odhadem až dvě stě tisíc jedinců na každém čtverečním metru povrchu. To jsou obrovská čísla, jejich vliv na život světa ale není příliš patrný.
Pokud hledáme úspěch ve schopnosti prosadit se, obstát a zvítězit, vítězi jsou zřejmě mravenci. A také termiti, kteří žijí podobným způsobem života, byť evolučně toho s mravenci mnoho společného nemají.
Kolik je na světě mravenců? Odborníci odhadují, že naši planetu obývá asi dvacet biliard mravenců, tedy dvacetkrát deset na patnáctou. Jinak vyjádřeno, na každého člověka připadá asi dva a půl milionu mravenců. To je opravdu mnoho.
Odkud pramení jejich úspěch? Pravděpodobně ze společenského způsobu života. Stejně jako u termitů. Možná namítnete, že společenským způsobem života žijí i některé včely či vosy, zdaleka jich však není na světě tolik jako mravenců. Úspěch mravenců pravděpodobně souvisí i s velikostí jejich kolonií a mírou jejich agresivity. Význam společenského způsobu života mravenců stojí mimo jakoukoli pochybnost v základech jejich úspěchu.
Co nám to říká? Jakkoli si jsou lidé a mravenci vzdálení, určité principy platí obecně. Mravenčí zkušenost klade velký otazník nad současným evropským individualismem. To ovšem neznamená, že kolektivismus musí být za všech okolností výhodnější formou života. Vyhrocený individualismus však ke štěstí nevede.
Myslím na apoštolská slova: „Každý ať má na mysli to, co slouží druhým, ne jen jemu,“ případně: „V pokoře pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe.“ Člověk má někdy tendenci vidět v druhých jen konkurenci a má pocit, že si své štěstí musí vybojovat navzdory ostatním. Nakonec ovšem zjistí, že nijak šťastný není. Naopak lidé, kteří se více starají o štěstí druhých, kteří dovedou přát druhým úspěch či bohatství, nakonec zjistí, že jsou ve svém životě spokojení a šťastní.
Za Rádio 7: Petr Raus
