Pro mne osobně je záhada, kdo vlastně patří ke generaci Z. Jak tito mladí lidé vnímají náboženské prvky, jak přijímají evangelium? Evangelizace v tomto případě bude pravděpodobně vyžadovat nové prostředky a styly komunikace, včetně nového obsahu.
Na interrnetu jsem se dočetl, že mladí dospělí narození po roce 1995, generace, která nedávno nastoupila na pracovní trh, se vyznačuje výbornou technologickou zdatností. V zaměstnání jim to připisuje plusové body, zároveň jsou ale emocionálně přecitlivělí až labilní a mají větší sklony k depresím nebo nespokojenosti s pracovními podmínkami.
Mezi přínosy, které generaci Z digitální technologie přinesly, bezpochyby patří objem informací, které mají okamžitě při ruce. Velké množství času stráveného před obrazovkou ale také násobí jejich pocity izolace. Podle jednoho z blogů je dokonce generace Z nazývána nejosamělejší generací.
Položil jsem si otázku, jak tito mladí lidé vnímají náboženské prvky, jak přijímají evangelium. Porozumění novým generacím je totiž nezbytnou součástí skutečného misijního myšlení v tomto rychle se měnícím světě. Našel jsem k tomu zajímavý příspěvek Stevea Sang-Cheol Moona, korejského misiologa, zakladatele a výkonného ředitele Charis Institute for Intercultural Studies.
Moon vyučuje také mezikulturní studia na Grace Mission University a na několika dalších univerzitách a seminářích v různých částech světa. Je absolventem Trinity Evangelical Divinity School, kde získal doktorát z mezikulturních studií. Níže si dovolím přiblížit našim čtenářům některé z jeho postřehů.
X, Y a... Z
Nejdříve však pár obecných informací. Asi jen hrstka z nás se totiž může považovat za odborníky na demografii, což je věda, která dala světu všechna tahle pojmenování. Původně profesní žargon se trochu utrhl ze řetězu, a tak s různými označeními generací dnes operuje kdekdo.
Lidi narozené mezi roky 1946 a 1964 označujeme termínem baby boomers. Narodili se po válce a užívali si znovunalezenou prosperitu, proto ten „baby boom“. Můžeme je charakterizovat jako konzumenty tradičních médií (televize, rádio, časopisy a noviny), ačkoliv překvapivé množství z nich má facebookový účet. Co se financí týká, veškeré transakce raději provádějí v pobočkách bank. Charakterizuje je poválečný optimismus, studená válka a hnutí hippies.
Po nich přišli narození zhruba mezi roky 1965 a 1979. Neměli jasný kulturní identifikátor; vlastně už z označení této generace je to zřejmé – prostě „iks“. Chybí jakýkoliv charakteristický znak. A písmeno X se prostě ujalo. Příslušníci této generace se často jako děti po škole vraceli do prázdných domovů, protože jejich rodiče byli v práci. V Polsku jsme tomu říkali „dzieci z kluczem na szyi“. I tato generace čte noviny a časopisy a sleduje televizi, už je ale daleko víc online a tráví hodiny na Facebooku.
Díky počítačové gramotnosti si finance spravují přes internet, stále ale rádi chodí i do bank. Ovlivnil je konec komunismu a studené války, nástup osobních počítačů a také pocit ztracenosti mezi dvěma dominantními generacemi. Jsou na ně kladeny vysoké pracovní a finanční nároky. Rádi si věci dělají po svém a za důležité považují uvolněné a přátelské pracovní prostředí. Většina souhlasí s tvrzením, že „tvrdá práce je motorem k posunu vpřed“.
Generace Y narozená v letech 1980 až 1997 je technicky a počítačově vyspělá, s velkými ambicemi, milující změny. Tito lidé hravě dokážou dělat víc online věcí najednou a jsou propojeni s celým světem — což je následek toho, že se v digitálním světě pohybují od raného věku. Tento přístup ke světu je činí rasově a etnicky mnohem liberálnějšími; rádi přiloží ruku k dílu, dobře se s nimi spolupracuje.
Vyzbrojeni chytrými telefony, tablety a notebooky jsou připojeni 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Díky tomu je klasické marketingové triky moc nevzrušují: viděli a zažili toho hodně a nenechají se jen tak oblafnout. Koukají sice také na televizi, jasně u nich ale vede Netflix a další streamovací služby.
Průměrný příslušník generace Z, narozen po roce 1997, dostal první mobil v deseti letech. Řada z nich vyrůstala s mobilem či tabletem svých rodičů, v totálně propojeném světě. Preferovaný způsob komunikace pro ně představuje chytrý telefon. Finančně jsou umírněnější, neboť viděli, jak generace předchozí v této oblasti často zápasila. Snaží se nezadlužovat se a dávají přednost debetním kartám před kreditkami. Polovina z nich nebyla v „kamenné“ bance přes čtvrt roku.
Mají rádi rozmanitost a berou ji jako normu. Vyrůstali a vyrůstají ve školství daleko víc otevřeném integraci, problémy řeší jako tým a všechny lidi považují za sobě rovné. Jsou aktivní, nechtějí si jen tak sednout a koukat se, nýbrž vzít otěže do vlastních rukou - počínaje mediálním obsahem, který konzumují, konče tím, co se uvaří k večeři.
A co dál? Vypadá to, že sociologům tak trochu dochází abeceda. Začínají se proto objevovat termíny jako Gen Tech, postmileniálové, iGenerace nebo Gen Y-Fi. Generace Z je pravděpodobně poslední generací na světě, po níž nebude možné zařadit generaci, která by měla homogenní charakteristiky, a to kvůli rychlým sociokulturním změnám, které přispívají k heterogenizaci společenských skupin.
Jací jsou Zetkaři?
Brzké setkání příslušníků generace Z s moderními technologiemi formovalo jejich osobitý pohled na svět a životní styl. Většina z nich vyrůstala s chytrými telefony a sociálními médii, takže jsou mnohem technologicky zdatnější a obecně schopnější multitaskingu než předchozí generace.
Ve společném průzkumu IBM Institute for Business Value a National Retail Federation, 66% respondentů z generace Z uvedlo, že často používají dvě nebo více zařízení současně. Generace Z se narodila ve stejném období jako některé z jejich oblíbených značek – Google (1998), iTunes (2003), Twitter (2006), Uber (2009), Instagram (2010) – a vyrůstala jako digitální domorodci.
Čemu věří generace Z?
Rané setkání s moderními technologiemi u příslušníků této generace formovalo jejich osobitý pohled na svět a životní styl. Příslušníci generace Z mají tendenci být velmi samostatní. Jsou mnohem více nezávislí než mileniálové, ale současně jim oproti předchozí generaci nedělá problém spolupracovat. Částečně je to způsobeno tím, že generace Z byla z velké části vychována generací X: mnoho z nich vyrůstalo v rodinách, kde oba rodiče pracovali a měli na péči o děti méně času než předchozí generace, takže byli méně ochranitelští, než rodiče mileniálů.
Postkřesťanská generace
Pro generaci Z jsou důležité hodnoty a s nimi spojená autentická angažovanost. Rádi spolupracují s lidmi a organizacemi, se kterými sdílejí stejné hodnoty. Péče o životní prostředí i etická angažovanost jsou pro mnohé z nich ústředními hodnotami. Chceme-li tedy, aby nás příslušníci generace Z slyšeli, musíme prokázat závazek k těmto hodnotám.
Generace Z je zároveň první postkřesťanskou generací. Vyrůstali v postkřesťanském prostředí, a to zejména v západních zemích. Nezdá se, že by s přibývajícím věkem rostla jejich náboženská observace, a tak je celkový vzorec takový, že čím mladší generace, tím více postkřesťanská. Jak tedy můžeme oslovit příslušníky generace Z s evangeliem?
Při oslovování této postkřesťanské generace je nutná exegeze světonázoru. Jednou z klíčových charakteristik světonázoru generace Z je scientismus: přesvědčení, že lidé nemohou něco dostatečně poznat, pokud to vědecky nedokážou. Scientismus se u příslušníků generace Z ani neargumentuje, ale předpokládá. Jejich scientistická orientace nepopírá nadpřirozeno, což vede k možnosti integrovat vědu a nadpřirozeno jako apologetické otevření se této generaci.
Její příslušníci potřebují zralý a bohatý světonázor, který vysvětluje důvody víry, proč věří tomu, čemu věří. Tíhnou přitom k rozmanitosti a otevřenosti pro více interpretací. Říci „genzersi“ pravdu o jedinečnosti Krista vyžaduje velkou citlivost, která rozlišuje mezi ontologickými normami a epistemologickými úvahami.
Ve světonázorové evangelizaci záleží na opravdovém vztahu. Zapojení příslušníků generace Z do rozhovoru o Kristu vyžaduje budování autentických vztahů založených na důvěře a empatii, protože tato generace touží po skutečných vztazích. Příslušníci generace Z se potřebují učit biblickému světonázoru tím, že ho budou praktikovat a budou si brát příklad z někoho, kdo ho miluje.
Generace Z je také vysoce vizuálně orientovaná a informovaná; znalosti o světě konzumuje prostřednictvím YouTube, Netflixu a dalších médií, která jsou pro ni vizuálně poutavá. Evangelizace proto bude vyžadovat nové prostředky a styly komunikace i nový obsah, a to s ohledem na styl digitálního učení generace Z založený na multisenzorickém prožitku.
Velký potenciál
Abychom maximalizovali jejich učení, musíme zachytit nuance studentů z generace Z a navrhnout pro ně vhodný a efektivní zážitek. Příslušníci generace Z se musí nacházet uprostřed procesu učení jako jeho účastníci a nezůstávat pouze v roli pozorovatelů. V neposlední řadě je důležité prostředí. Prostor pro učení musí být klidný, čistý, uspořádaný a pohodlný. Všichni by měli mít možnost volně se pohybovat, jíst a pít a přitom poslouchat.
Při oslovování generace Z evangeliem se musíme vědomě snažit o kulturní relevanci. Za tímto účelem musíme mít na paměti tři konkrétní body. Za prvé, je potřeba investovat čas a energii do toho, abychom tuto generaci lépe poznali. V praxi to může znamenat zúčastněné pozorování a etnografické rozhovory. Než vyneseme jakýkoli soud, potřebujeme nezaujatý popis se smyslem pro rovnováhu mezi pohledem zasvěceného a nezasvěceného.
Za druhé, musíme přizvat „genzersy“ do našich skupin a týmů, abychom mohli těžit z jejich kompetencí a odborných znalostí. Musíme ocenit jejich otázky a podněty. Někdy bychom měli pořádat sezení obráceného mentoringu, kde bychom získávali jejich moudrost a vhled. Dále bude strategické záměrně zaměstnávat příslušníky generace Z, aby se stali součástí našeho týmu zaměstnanců. Mají velký potenciál stát se v budoucnu kompetentními kolegy a vedoucími pracovníky.
Za třetí musíme kriticky kontextualizovat naše programy, sdělení a prostředí, aby byly relevantní pro příslušníky generace Z v našem dosahu. Musíme vytvořit atmosféru pohodlí, přátelskosti a vřelosti přizpůsobenou jejich preferencím. Pak můžeme předávat to, co považujeme za věčná a důležitá biblická poselství, a zabývat se existenciálními otázkami, které v jejich srdcích zůstaly nezodpovězeny.
Na základě článku Steve‘a Sang-Cheol Moona „Reaching Generation Z with the Gospel
Autor: Janusz Kożusznik
Zdroj: Přítel/Przyjaciel (redakčně upraveno)
Tento článek je poutavý a užitečný. Na jiných webech někdy formátování textu volá po pomstě do nebes. Když vidím zeď s textem, prostě odejdu. Vhodné rozestupy a obsah zde. Určitě sem budu chodit častěji 🙂